Nečekaná změna ve výuce cizích jazyků. Ministr Plaga chce, aby s nimi české děti začínaly o dva roky později

Změna se týká především toho, od kterého ročníku musí školy angličtinu vyučovat. Původní plán bývalého ministra školství Mikuláše Beka počítal s povinnou angličtinou už od 1. třídy. Jeho nástupce Robert Plaga ale pravidla změnil – školy nyní musí s angličtinou začít nejpozději ve 3. třídě. Oproti Bekovu plánu se tak povinná hranice posunula o dva roky.

Co platí

Jednotná pravidla výuky cizích jazyků budou platit až od září 2028. Do té doby se mohou podmínky mezi jednotlivými školami lišit. Angličtinu přitom školy mohou vyučovat už od 1. třídy, povinně s ní ale musí začít nejpozději ve 3. třídě. U druhého cizího jazyka platí, že jej škola musí nabídnout nejpozději od 7. třídy, přičemž sama rozhodne, zda bude pro žáky povinný, nebo volitelný.

Od 1. září 2026 vede Národní pedagogický institut nová ředitelka Irena Fričová. Ta chce od jara přepracovat vzdělávací programy tak, aby podle nich mohly školy jednotně učit od září 2028. A jazyková oblast je jedna z těch, které chce přepracovat.

Různá pravidla v minulosti

Podobný obrat zažilo české školství naposledy v roce 2013. Do té doby byl totiž druhý cizí jazyk jen benefitem. Školy ho mohly nabídnout jako volitelný předmět od 7. třídy, ale řada z nich to nedělala. Kdo studoval na střední škole zhruba před patnácti lety, ví, že to platilo i tam. Druhý jazyk nebyl automatickou součástí výuky a na řadě škol úplně chyběl. Až revize rámcového vzdělávacího programu z roku 2013 z něj udělala plošnou povinnost od 8. třídy pro všechny.

Po tomto roce se podle vedoucího Katedry francouzského jazyka a literatury na Pedagogické fakultě UK Tomáše Klinka podařilo počet žáků, kteří se učí druhý jazyk, ztrojnásobit: ze 110 000 na 330 000. Právě ministr Bek chtěl v revizi pokračovat a zavést angličtinu povinně už od první třídy a druhý jazyk povinně od sedmé. Než se mu to ale povedlo, přišel nový ministr a část z navrhovaných změn zase zrušil.

Angličtina zůstává jedinou jistotou v jinak nejistém rozvrhu jazyků , ...

Je to o učitelích

Podobný tlak na kapacity škol v souvislosti se změnami hrozí i teď. Podle odhadů analýzy Pedagogické fakulty UK bude v Česku chybět v roce 2035 v základních a středních školách 20 tisíc kvalifikovaných učitelů. Když si tato čísla rozpočítáme na roky, znamená to, že každý rok bude chybět zhruba o dva tisíce učitelů více, pokud se něco zásadně nezmění.

Cizí jazyky spolu s matematikou, fyzikou a informatikou navíc patří k oborům, kde je nedostatek kvalifikovaných učitelů dlouhodobým problémem. Nařídit povinnou výuku jazyka od nižšího ročníku tak bez učitelů nedává smysl, protože ji školy zkrátka nemohou zajistit. Právě nedostatek učitelů je i důvod, proč veřejnost k zavádění jazyků přistupuje opatrně.

Průzkum agentury Median pro Český rozhlas ze srpna 2026 ukazuje, že přes 60 % Čechů by nechalo výuku cizího jazyka až od 3. třídy, tedy tak, jak o tom v červnu rozhodl Plaga. Nejvíc s tím souhlasí rodiče dětí do 15 let a voliči současné vládní koalice, nejméně naopak mladší respondenti a studenti.

Co je pro děti lepší

Ministr Plaga a předseda sněmovního školského výboru Matěj Ondřej Havel z TOP 09 se na kroku z června neshodnou. Podle Havla ministr „poslal české děti o krok zpátky“ a angličtinu popsal jako dovednost, která by měla fungovat jako druhý mateřský jazyk. Plaga ale připomněl, že školy, které už angličtinu od první třídy učí, v tom mohou pokračovat, nic jim v tom podle něj nebrání.

Mezi kritiky patří i předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. Ta zrušení povinné angličtiny od první třídy nepovažuje za dobrý krok a upozorňuje, že se z toho stane výhoda pro školy, které si vybírají motivovanější rodiče.

Na co se připravit do roku 2028

Nejbližší orientační termín, který dá jasnější představu, je jaro 2027, kdy by podle plánu NPI měla vyjít upravená verze vzdělávacích programů pro výuku od září 2028. I tento termín se ale může ještě posunout, harmonogram se za poslední rok změnil už dvakrát.

Souběžně s obsahem výuky řeší ministerstvo i peníze. Ministr Plaga se snaží získat dalších 6 miliard korun, aby mohl průměrný učitelský plat do roku 2029 zvednout na 75 tisíc korun měsíčně a plat začínajících pedagogů zhruba na 50 tisíc korun. I to může nedostatek jazykářů do budoucna zmírnit.