Obce přecházejí na chytrý systém svozu odpadu. Každou popelnici před vysypáním zváží a vyhodnotí

S blížícím se rokem 2030 se stále více mění i odpadové hospodářství. Právě v tomto roce končí skládkování v České republice, takže bude nutné s odpadem ještě lépe hospodařit než dosud. Právě proto i české obce a města hledají možnosti, jak ušetřit, protože lze očekávat, že náklady na svoz odpadu dále porostou. Řešením je chytrý systém svozu, který nádobu zváží, identifikuje pomocí čipu a vyhodnotí. Z dat pak mohou mít výhody jak obecní pokladny, tak i peněženky občanů.

Stále rostoucí trend

Zatímco ještě před pár lety znělo vážení popelnic u každého rodinného domu jako hudba vzdálené budoucnosti, dnes se z něj stává běžný standard. Systém se sice v plném rozsahu a s veškerým svým potenciálem dosud neprovozuje, ale podle odhadů ho v různých formách využívá až 25 % českých samospráv. Mnohdy jde jen o testovací provoz, jinde je to evidence výsypů nebo přesné vážení nádob. S ohledem na legislativu lze předpokládat stále větší rozšíření.

Přechod na systém PAYT (z anglického Pay-As-You-Throw, tedy „zaplať tolik, kolik vyhodíš“) není jen snaha o spravedlnost, ale především ekonomická realita. Zákon o odpadech postupně a razantně zdražuje poplatky za ukládání odpadu na skládky. Pro obce to znamená, že pokud nepřimějí své obyvatele více a lépe třídit, účty za svoz a likvidaci směsného odpadu vyletí do astronomických výšin. Vedení obcí si proto uvědomuje, že potřebuje v první řadě přesná data. Potřebuje vědět, kolik odpadu se reálně vyprodukuje, kdo ho produkuje a za co přesně svozové firmě platí.

Obce mohou lépe plánovat svoz a sledovat volnou kapacitu kontejnerů. , ...

Jak to funguje v praxi

Základem celého chytrého řešení jsou moderní technologie, které na první pohled vypadají nenápadně. Každá popelnice je opatřena malým čipem. Jedná se zpravidla o malý plastový ovál zhruba o velikosti dvacetikoruny, který se napevno přišroubuje přímo k nádobě. Tento čip slouží jako digitální „otisk prstu“, protože v sobě nese informace o adrese majitele, typu odpadu a objemu nádoby. Cena jednoho čipu přitom není nijak vysoká, pohybuje se v řádu desetikorun, a pro obce tak nejde o extrémně nákladnou investici. Navíc se postupně ceny ještě více snižují.

Moderní popelářské vozy jsou vybaveny čtečkami a dynamickým vážením. Ve zlomku vteřiny mechanismus zvedá popelnici k výsypu, čtečka identifikuje čip, nádoba je zvážena, vysype se její obsah do svozového vozu a cestou dolů mechanismus opět zváží prázdnou nádobu. Rozdíl těchto dvou hodnot pak představuje přesnou čistou hmotnost vyhozeného odpadu. Údaj se okamžitě spáruje s databází a prostřednictvím mobilní sítě se odešle na server obce. Svozová auta jsou navíc vybavena GPS lokátory, takže pokud si někdo přesune popelnici do jiné ulice a pokusí se o výsyp neoprávněně, systém to okamžitě odhalí.

Budoucnost svozu odpadu

Tento systém je pro radnice z pohledu efektivity zásadní. Z historického hlediska má drtivá většina obcí se svozovými společnostmi uzavřené smlouvy postavené na paušálních platbách, často přepočítaných na hlavu nebo na kapacitu objednaných nádob. Obec platí svozové firmě plnou taxu i za to, že auto vyvezlo popelnici plnou třeba jen ze čtvrtiny. Radnice tak z veřejných peněz mnohdy doslova dotovaly svoz vzduchu.

Zavedení čipů a vážení je pro mnohé obce možností, jak ušetřit finance. Mnohdy je čeká překvapení, jak v praxi lidé plní své popelnice. Objevují se také kritické postoje, které říkají, že zavedením takového systému dojde ke vzniku černých skládek. Praxe v Česku a Evropě ukazuje, že z dlouhodobého hlediska tomu tak není, případně se jednalo o dočasnou záležitost při zavedení systému. Skutečnou nevýhodou může být prodloužení doby svozu, protože systém zvážení zabere o několik vteřin více než klasický výsyp. Ušetřené finance z redukce zbytečného svozu však obci tuto časovou ztrátu bezpečně vykompenzují.