Stát od roku 2027 změní výpočet důchodu žen. O penězích za děti nově rozhodnou příjmy i roky péče

Výchovné nekončí úplně, ale mění se hlavně u prvních dvou dětí

Důchodová reforma od roku 2027 tento princip mění. U třetího a každého dalšího vychovaného dítěte zůstává zvýšení 500 korun měsíčně. U prvního a druhého dítěte se naopak začne používat jiné ocenění péče. Změna se týká nově přiznávaných důchodů od roku 2027, nikoli už přiznaných penzí.

Nejde tedy o to, že by stát od roku 2027 přestal první dvě děti při výpočtu penze zohledňovat. Jen už nebude jejich ocenění založeno automaticky na pevné částce 500 korun, ale přejde se k systému rodinného neboli fiktivního vyměřovacího základu. Pokud by byl tento způsob pro konkrétního člověka méně výhodný, použije se místo něj výchovné i za první a druhé dítě.

Co je fiktivní neboli rodinný vyměřovací základ

Dnes je například péče o dítě do čtyř let náhradní dobou pojištění a zároveň takzvanou vyloučenou dobou. Jednoduše řečeno: období, kdy člověk kvůli péči nepracuje nebo vydělává výrazně méně, se při výpočtu průměrného výdělku nebere jako nulový příjem a nesnižuje mu tak důchod. Nový mechanismus pracuje s takzvaným oceněním za péči.

Od roku 2027 bude u péče, na kterou se nový mechanismus vztahuje, existovat ještě druhá možnost. Za dobu péče se může započítat fiktivní příjem odvozený od průměrné mzdy platné pro rok, v němž péče probíhala. U péče o dítě jde o částku odpovídající 100 procentům všeobecného vyměřovacího základu, tedy veličině odvozené od průměrné mzdy. Pokud péče netrvala celý kalendářní rok, ocenění se poměrně krátí podle počtu dnů péče.

Fiktivní částka vstupuje do výpočtu jako příjem za období péče. Pokud rodič v dané době současně pracoval a měl vlastní příjem, nový systém počítá s jeho skutečnými výdělky a k nim přidává ocenění za péči. Proto může mít péče o děti u dvou žen se stejným počtem dětí na výši jejich budoucího důchodu rozdílný dopad.

Žena, která zůstane s dítětem doma tři roky

Představme si ženu, která se po narození dítěte na tři roky stáhne z trhu práce a během této doby nemá žádný příjem. V současném systému se toto období pro výpočet osobního vyměřovacího základu chová jako vyloučená doba. Nulový příjem tedy její průměrný výdělek nesnižuje.

Od roku 2027 se může použít ocenění za péči. Za celý kalendářní rok se vychází z příslušného všeobecného vyměřovacího základu. Pro rok 2022 například ČSSZ uváděla průměrnou mzdu pro důchodové účely ve výši 38 911 korun měsíčně. Tato částka vznikla jako součin všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 ve výši 36 119 korun a přepočítávacího koeficientu 1,0773.

Neznamená to ale, že ženě stát přidá k důchodu 38 911 korun měsíčně. Jde pouze o fiktivní příjem, který vstoupí do výpočtu osobního vyměřovacího základu. Teprve z něj se následně stanoví výpočtový základ a výsledná procentní výměra důchodu.

Při výpočtu výše důchodu se přihlédne k výhodnější variantě , ...

Žena, která během rodičovské pracuje

U ženy, která během rodičovské pracuje, se může rozdíl projevit ještě výrazněji. Pokud například žena během péče pracuje na zkrácený úvazek a vydělává 20 tisíc korun měsíčně, nový systém nepracuje pouze s těmito 20 tisíci, ale k jejímu skutečnému výdělku se při variantě ocenění za péči přičte také příslušné ocenění za péči odvozené od průměrné mzdy. To je podstatná změna proti jednoduchému chápání dnešního výchovného. Výsledkem nebude stejná částka pro všechny.

Komplikace pro ženy se staršími dětmi

Jak upozorňuje informační portál českédůchody.cz, největší komplikace čekají na ženy se staršími dětmi. V Česku se totiž výdělky pro výpočet důchodů sledují až od roku 1986. V praxi to tedy znamená, že fiktivní vyměřovací základ nelze použít na péči, která proběhla před tímto rokem. „U prvních dvou dětí tak může nastat situace, kdy žena nedostane ani nové ocenění péče, ani dosavadní výchovné. Týká se to případů, kdy dítě dosáhlo tří let ještě před začátkem roku 1986 a žádná část péče do tří let už do rozhodného období nezasáhla. Právě existence fiktivního základu je totiž podmínkou pro následný kontrolní výpočet,” shrnuje webový portál českédůchody.cz.

Výhodnější varianta

Oficiální důvodová zpráva k reformě uvádí, že samotné použití fiktivního vyměřovacího základu u osob pečujících o děti do tří let povede nejčastěji ke zvýšení důchodu v pásmu 300 až 400 korun. Současně uvádí, že zrušení výchovného za první a druhé dítě by samo o sobě znamenalo minus 500, respektive 1 000 Kč.

Právě proto je v zákoně srovnávací výpočet. Pokud by například nový mechanismus ocenění péče zvýšil důchod pouze o 350 korun, zatímco dosavadní princip by znamenal 500 korun za dítě, má být použita výhodnější varianta.

Změny ve výpočtu důchodů vyvolávají debaty

Tato změna je předmětem politické i odborné debaty. Kritika se soustředí mimo jiné na to, že nový mechanismus je podstatně složitější než dosavadní pravidlo 500 korun za každé dítě. Naopak zastánci reformy zdůrazňují, že nový systém lépe zohledňuje skutečnou dobu péče a výdělky pečujícího člověka. Národní rozpočtová rada například označila zavedení fiktivních vyměřovacích základů za jednu ze změn, které mají přispět ke snížení rozdílů mezi důchody mužů a žen.

Tato změna v počítání důchodů vyvolává poměrně vášnivé debaty také na internetu. Někteří uživatelé si neberou servítky a mají pocit, že systém výpočtu je zbytečně zamotaný, takže se v něm nikdo nevyzná. Jiní upozorňují na to, že se jedná o ukázku antirodinné politiky. Pro mladší ročníky se totiž důchodový věk sjednocuje a počet dětí už u žen neovlivňuje dobu odchodu do penze. Nemluvě o tom, že dnešní třicátníci pravděpodobně skutečně neprožijí důchod tak, jak ho znaly předchozí generace.

Zatímco dnešní systém v zásadě za každé dítě přiznal 500 korun, od roku 2027 bude stát u prvních dvou dětí více řešit, jak dlouho jste o dítě pečovali a jaké jste u toho měli příjmy.