Stát už péči o seniory neutáhne a platit budou muset děti. Juchelka popsal, jak má nový systém fungovat
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka připustil, že stát zvažuje přenést část odpovědnosti za financování péče o seniory na jejich děti. Děti budou možná muset doplácet na pobyt svých rodičů v domově, pokud na něj nebude jejich důchod stačit. Zatímco debata se vede hlavně o tom, kdo se má postarat, čísla ukazují na úplně jiný problém.
Ministr Aleš Juchelka řekl v Knihovně Václava Havla, že uvažuje o zavedení povinných příspěvků dětí na pobyt rodičů v domově pro seniory. Připomněl, že podobný systém tu již v minulosti byl: jeho vlastní prarodiče podle něj svým rodičům domov částečně platili, a to na základě majetkového testu z příjmů a majetku rodiny.
Zatím se nejedná o zákon. Je to varianta, se kterou se počítá při přípravě nového zákona o sociálních službách. Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký potvrdil, že podobný systém funguje i v řadě zemí západní Evropy i Austrálii. Zavedení v Česku by ovšem mohlo trvat řadu let.
Podle Juchelky by pak měla tato varianta fungovat takto: kdo má na to, aby rodičům doplatil domov, měl by to udělat. Část čtenářů tohoto scénáře se s ním ztotožnila: rodiče se o ně starali do dospělosti, a je tedy přirozené, že se pak postarají oni. Jiní připomínali, že podobná povinnost v podobě vzájemné péče je v zákonu už dlouho a že nejde o žádnou novinku.
Kolik může chybět na ubytování a stravu
Průměrný starobní důchod činil v lednu 2026 21 839 Kč. Zákon dovoluje domovu pro seniory strhnout na úhradu ubytování a stravy maximálně 85 % klientova příjmu. Zbytek musí seniorovi zůstat jako kapesné. U průměrného důchodu je to tedy 18 563 Kč měsíčně.
Takový dvoulůžkový pokoj se stravou například ve Vrchlabí vyjde na 18 600 až 19 375 Kč měsíčně, tedy těsně nad hranicí. Jednolůžkový pokoj pak stojí 19 200 až 20 460 Kč, a to už zákonný strop přesahuje. A tak při průměrném důchodu a levnější variantě pokoje chybí do plné úhrady stovky až tisíc korun každý měsíc. U podprůměrných důchodů, zejména u žen s nižšími výdělky, je rozdíl ještě citelnější. A právě to bude ta částka, kterou by podle logiky tzv. alimentů na rodiče měly doplácet děti.
Seniorů bude přibývat
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky má navíc počet nesoběstačných seniorů vzrůst ze současných 190 tisíc až na 256 tisíc. Stát už tak péči o seniory nemusí do budoucna utáhnout zcela sám a jednou z diskutovaných možností je větší finanční zapojení dětí seniorů.
Úskalím ale je, že kapacita pobytových zařízení není na budoucí nápor připravená. Domovy pro seniory disponují podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb přibližně 37 tisíci lůžky, domovy se zvláštním režimem pro lidi například s Alzheimerovou chorobou pak necelými 28 tisíci. Dohromady jde o 65 tisíc míst proti 256 tisícům lidí, kteří by mohli tuto pomoc do deseti let potřebovat. Přestože ne všichni nesoběstační senioři míří do pobytového zařízení a část zůstává v domácí péči, jde o výrazný nepoměr.
Ne každá rodina se ale rozhodne doplácet na pobytová zařízení, a tak se o rodiče raději postará sama doma. Kdo kvůli péči omezí práci nebo z ní odejde, přijde o pravidelný příjem. Stát na to částečně reaguje: od roku 2027 zavede fiktivní vyměřovací základ, díky kterému se péče o blízkého ve třetím a čtvrtém stupni závislosti na pomoci druhé osoby bude počítat do budoucího důchodu, jako kdyby pečující pracoval za průměrnou mzdu. Tento návrh by mohl dopadnout na lidi, kteří současně splácejí hypotéku, vychovávají děti a k tomu by měli hledat ještě peníze na doplatek za rodiče.
Když se rodič o dítě nikdy nestaral
Ne každý vztah mezi rodičem a dítětem však byl byl takový, aby se ta povinnost brala jako samozřejmost. Vyživovací povinnost mezi rodičem a dítětem v českém právu existuje už dnes, přesto jsou tu lidé, jejichž dětství poznamenalo týrání, zanedbávání nebo nepřítomnost rodiče.
To dokládají i komentáře čtenářů v diskuzi pod zprávou o návrhu. Jeden ze čtenářů popsal, že vyrůstal částečně u babičky a pak skončil v dětském domově. Nechce se stavět do role oběti, ale považuje za nefér platit za matku, která se podle jeho slov o jeho život vůbec nezajímala. Přidaly se k němu i další hlasy: lidé se ptali, zda má tato povinnost platit stejně bez ohledu na to, jaký byl rodič ve skutečnosti.
Zákon o sociálních službách zatím hotový není a debata se teprve rozjíždí. Ale čísla o cenách domovů, kapacitách a rostoucím počtu seniorů ukazují, že se tento problém týká čím dál více rodin.





Sledovat v Google Zprávách


















































