Stále více mladých do 30 let pobírá sociální dávky. Měsíčně si přijdou na poměrně vysokou částku

Zástupci mladších generací, kteří čerstvě absolvovali střední nebo vysokou školu, v minulosti často automaticky počítali s tím, že si brzy najdou práci a postaví se na vlastní nohy. Aktuálně je však realita jiná. Období mezi převzetím maturity nebo vysokoškolského diplomu a podepsáním první pracovní smlouvy se u mladých lidí poměrně často protáhne na několik měsíců, přičemž výjimkou nejsou ani případy, kdy se tento časový úsek natáhne i na déle než jeden rok. Kromě toho existují situace, kdy absolventi do zaměstnání sice nastoupí již krátce po dokončení školy, nicméně pracovní poměr brzy ukončí.

Stále více mladých lidí do 30 let pobírá sociální dávky, přičemž důvody se v jednotlivých případech liší. Někteří mají problém najít zaměstnání kvůli chybějící praxi nebo nezájmu zaměstnavatelů, jiní nechtějí přistoupit na nabízené pracovní podmínky. U části mladých jde pouze o dočasnou situaci v období hledání vhodného zaměstnání. Za určitých podmínek přitom mohou od státu získávat poměrně vysoké částky. Sociální podporu navíc mohou čerpat i někteří mladí lidé, kteří již pracují.

Řada mladých pobírá sociální dávky, důvodů je několik 

Jak ukazují statistiky, celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v uplynulém roce vzrostla o desetinu procentního bodu. Data přímo z České republiky pak ukazují, že mladí lidé ve věku 20 až 29 let tvoří přibližně 17,5 % ze všech evidovaných uchazečů o zaměstnání. Reálně se tedy jedná o zhruba 50 000 až 55 000 mladých lidí. 

Poměr nezaměstnaných mezi mladými přitom v posledních letech rostl, někdy i skokově. Například mezi lety 2022 a 2023 se u skupiny lidí ve věku 15 až 25 let jednalo o meziroční nárůst ze 7,2 na 13,7 % (k srpnu). 

Výše podpory může přesáhnout i 150 000 korun ročně. , ...

Mezi důvody patří například chybějící praxe a nedostatek kontaktů, ale také neochota některých mladých lidí přijmout méně výhodné pracovní podmínky.

„Neatraktivní pracovní pozice mladé příliš nelákají, takže často jen pobírají dávky v nezaměstnanosti a současně využívají komfortu mama hotelu,“ prohlásil například ekonom Lukáš Kovanda. 

Kolik posílá stát mladým lidem v rámci podpory v nezaměstnanosti? 

Podpora v nezaměstnanosti se v České republice odvíjí přímo od výše předchozího čistého výdělku. 

U lidí mladších 52 let odpovídá vyplácená částka během prvních dvou měsíců 80 procentům předchozího čistého výdělku. Další dva měsíce jde o 50 procent, po zbývající dobu podpory pak o 40 %. 

Maximální výše podpory je potom zastropovaná na 38 537 korunách. 

Na kolik si mohou přijít mladí lidé, kteří zatím nikdy nepracovali? 

U čerstvých absolventů, kteří za sebou nemají ani 12 měsíců doby důchodového pojištění, je situace jiná. Tyto osoby nemají na podporu v nezaměstnanosti nárok, pokud nepatří mezi výjimky (tam patří např. lidé, kteří vykonávají dobrovolnickou službu nebo pečují o dítě či závislou osobu). 

To znamená, že jsou odkázáni například na dávku státní sociální pomoci. Její výše se může výrazně lišit, protože při výpočtu záleží na celé řadě faktorů. Mladší lidé, kteří nikdy nepracovali, si však za určitých předpokladů mohou přijít i na více než 150 000 korun v přepočtu na osobu za rok. 

Někteří mladí sice pracují, ale i přesto jim stát posílá finanční příspěvky 

Dále pak existuje nemalé množství lidí do třiceti let, kteří sice jsou v oficiálním pracovním poměru, avšak i přesto se obracejí na stát s žádostí o finanční příspěvek. 

Mezi nejčastější příspěvky, o které tato demografická skupina žádá, se řadí příspěvek na bydlení. Ten se dnes oficiálně řadí mezi složky, ze kterých se skládá takzvaná superdávka (společně se třemi dalšími příspěvky, konkrétně bonusem na dítě, pracovním bonusem a složkou na živobytí). 

Výše příspěvku na bydlení vychází ze skutečných nákladů, tzv. normativních nákladů a rozhodného příjmu domácnosti. Běžně se pohybuje okolo 6 000 až 12 000 korun měsíčně.