Jedna z nejikoničtějších pražských památek projde proměnou za více než 2 miliardy. Nová podoba vyvolává ostré reakce

Zatímco pražské barokní stavby patří k nejnavštěvo­vanějším turistickým cílům České republiky, jedna z těch nejdůležitějších – Invalidovna v pražském Karlíně – byla po více než dvě dekády prakticky nepřístupná. Rozsáhlou barokní stavbu navrhl ve 30. letech 18. století Kilián Ignác Dientzenhofer podle vzoru pařížské Hôtel des Invalides. Nejprve sloužila válečným veteránům, později armádnímu archivu a na začátku tisíciletí jí podle některých zdrojů hrozila demolice. Naštěstí se však rozjíždí rekonstrukce za 2,15 miliardy, která má budově navrátit zašlý lesk. 

Co konkrétně obnova Invalidovny přinese?

Podle oficiálních plánů Národního památkového ústavu (NPÚ) má být až 80 procent obnovené Invalidovny veřejně přístupných každý den. Mezi nově vzniklými prostory by neměly chybět dvě stálé expozice věnované historii a fungování Invalidovny, multifunkční sál s kapacitou až 200 lidí, dvě návštěvnická centra, kavárna, restaurátorské dílny, podzemní parkoviště i nádvoří a zahrady, které budou přístupné ze všech čtyř světových stran. 

NPÚ tedy nechystá jen památkářskou obnovu, ale kompletní proměnu Invalidovny v aktivní kulturní centrum, kde se budou moci lidé nejen z Karlína, ale vůbec z celé Prahy, pravidelně potkávat. 

Návrh architekta Petra Hájka počítá se dvěma skleněnými dostavbami z profilovaného skla, které vyvolaly živou diskusi mezi památkáři i veřejností , Národní...

Invalidovna má za sebou bohatou historii

Historie Invalidovny sahá až do 17. století. Základ pro její vznik položil hrabě Petr Strozzi ze Schrattenthalu, italský voják a diplomat, který ve své poslední vůli z roku 1658 odkázal celé své jmění nadaci pro válečné invalidy. Realizace jeho odkazu však trvala dlouhá desetiletí. Císař Karel VI. vydal oficiální dekret o výstavbě až 27. května 1728, načež nejvýznamnější barokní architekt tehdejších českých zemí – Kilián Ignác Dientzenhofer – začal na projektu pracovat. 

Původní plán byl grandiózní – budova měla mít devět čtvercových segmentů kolem rozsáhlého centrálního nádvoří s kostelem i vlastní zásobovací a hospodářské zázemí. Nakonec se realizovala pouze jedna devítina záměru, na víc nezbyly peníze. Do roku 1935 pak Invalidovna sloužila k ubytování až čtyř tisíc válečných invalidů. Pak se z ní stalo sídlo Vojenského ústředního archivu. 

Po povodních v roce 2002, kdy došlo k silnému poškození samotné budovy, byl ve hře prodej instituce a někteří lidé dokonce volali po úplné demolici. S myšlenkou prodeje do soukromého vlastnictví si stát pohrával rovněž kolem let 2015 a 2018, ale nakonec jej vláda Andreje Babiše zamítla. Došlo k bezúplatnému převedení památky na NPÚ, který se teď pouští do kompletní rekonstrukce. 

Nová podoba od Petra Hájka budí emoce 

V rámci proměny karlínské Invalidovny dojde v jižním úseku k připojení dvou moderních skleněných přístaveb, které vyvolaly rozsáhlou diskuzi mezi zastánci a odpůrci propojení baroka se současnou architekturou. Stojí za nimi renomovaný český architekt Petr Hájek, který přišel s odvážným návrhem již v roce 2020. „Dostavby mají fasádu z profilovaného skla, která při podvečerním osvětlení dodává místu důstojnou a slavnostní atmosféru,“ popsal samotný autor. 

A reakce veřejnosti? Vcelku pochopitelně se najde řada hlasitých odpůrců, mezi nimi i někteří pražští zastupitelé. Překvapivě velkému množství lidí se však nová podoba opravdu zamlouvá a kladně ji hodnotí také odborníci. 

„Návrh dostavby Invalidovny ateliéru Petra Hájka hovorí jazykom súčasnej architektúry, ktorá nie je arogantná, bezpohlavná, ale odvážná, logická a zmysluplná. Architekti navrhujú súčasnú hmotu s invenčnou fasádou z českého tabuľového priesvitného skla so šošovkou, ktorá bude výnimočná a presiahne české architektonické prostredie,“ ko­mentoval například slovenský architekt Ing. arch. Martin Zítek. Video NPÚ k zahájení rekonstrukce si můžete pustit přímo v článku. 

Kdo bude v obnovené Invalidovně sídlit? 

Po dokončení obnovy v roce 2030 bude Invalidovna sídlem hned dvou hlavních institucí. Tou první bude samotný NPÚ, který bude mít v historické části budovy své restaurátorské dílny, laboratoře a studovny. Vznikne tam také Územní památková správa NPÚ v Praze. Kromě ní se však na adresu přesune také Pražský filharmonický sbor, který patří ke světové špičce a dosud neměl žádné vlastní sídlo. 

Podtrženo a sečteno to znamená, že Invalidovna bude po letech nejistého osudu konečně dostupná všem. A s trochou štěstí se stane místem, kam se budou nejen místní rádi vracet.