Tři roky doma s dítětem jsou přežitek. Ženy by se měly vracet do pracovního prostředí co nejdříve, shodují se odborníci

S odchodem žen z pracovního trhu kvůli starosti o děti totiž naše země přichází o významnou část ekonomického potenciálu. Dobrovolné čerpání rodičovské dovolené v plném rozsahu, kterou Česko umožňuje čerpat pro jedno dítě až v délce 3 let, samozřejmě nemusí být vnímáno negativně. Jako problematický se může zdát spíš fakt, že se takto dlouhá rodičovská stala jakousi výchozí variantou, se kterou počítá i stát. 

Pracovní pauza ovlivňuje následnou kariéru 

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje 38 vyspělých zemí včetně Česka, je v naší zemi v rámci tohoto společenství rodičovská podpora opravdu štědrá. Až tříleté volno pro péči o dítě bývá však podle OECD hlavním důvodem, proč ženy vypadnou z kariérního rytmu. Organizace upozorňuje, že kratší rodičovská dovolená může paradoxně kariéře žen pomáhat, avšak pauza delší než 2 roky pak mívá na jejich zaměstnanost spíš negativní vliv. 

Druhé dítě může v Česku běžně vyústit až v šestiletou pracovní pauzu. , ...

„Pokud necháváme matky na rodičovské dovolené typicky tři roky s každým dítětem, tak si můžeme napsat do zákoníku práce, co chceme, ale kariéry ženy mít nebudou,“ řekl ekonom CERGE-EI Filip Pertold na konferenci Právo a trh práce v prosinci 2025. 

I když se totiž většina žen po rodičovské dovolené vrací do práce na hlavní pracovní úvazek, často se už nedostanou na svá původní místa. Problém mohou mít především s uplatněním na pozici se stejnou kvalifikací nebo s odpovídající mzdou. Často tak „zakotví“ na hůře placených pozicích, což se promítne i do jejich dalšího pracovního života. Až čtvrtina žen však může podle dat skončit i v nezaměstna­nosti. Výše popsané zdůrazňuje také rozdíly v odmě­ňování mužů a žen. Pertold upozornil i na to, že největší rozdíl v jejich průměrném hodinovém výdělku je kolem 34 let. Podle ČSÚ je přitom průměrný věk prvorodiček v Česku 29 let. 

V mezinárodním srov­nání Češky a Slovenky vedou 

Pokud má žena více dětí za sebou, roky „volna“ se pak ještě sčítají, což může vyústit třeba i v šestiletou pracovní pauzu. Ta v ČR není ničím neobvyklým: V roce 2018, posledním dostupném roce statistiky Eurostatu, přerušilo v Česku kariéru po porodu 34 % žen ve věku 25 až 49 let na dobu delší než 5 let. Jedná se o druhý největší podíl ve srovnání s ostatními zeměmi, hned po Slovensku. Na 3 až 5 let přerušilo kariéru 30 % žen, což je úplně největší podíl v rámci Evropy. Na méně než 1 rok pak připadá jen 3,4 %, což naopak mezinárodně představuje nejnižší podíl. 

V posledním srovnání, tedy při přerušení práce na méně než rok, naopak „vedou“ ženy v Turecku, kde se jejich počet blíží 90 %. Druhou zemí v pořadí je Nizozemsko a třetí Španělsko. V těsném závěsu se pak nachází Belgie. 

Problém není v tom, že jsou Češky líné pracovat 

Proč se tedy Česko v tomto ohledu vymyká evropským standardům? Odborníci se shodují na tom, že český systém tříletou pauzu dlouhodobě nastavoval téměř jako pevně dané východisko a dřívější návrat do práce komplikoval. Podle mnohých tak mrhá potenciálem českých žen. 

Například partner advokátní kanceláře Aegis Law Tomáš Procházka uvedl na už zmíněné konferenci, že „současný systém přímo penalizuje maminky, které se snaží o návrat do práce s malým dítětem.“ Adekvátním řešením situace by podle něj totiž bylo vrátit se do práce na svou původní pozici, pouze však na zkrácený úvazek, jako je tomu běžně v zahraničí. Částečných úvazků nebo jiných flexibilních forem práce, které by ženám vycházely vstříc, je navíc v Česku dlouhodobě nedostatek a jejich počet neuspokojuje poptávku. Částečné úvazky zaměstnavatelé totiž často nahrazují dohodami, se kterými mají méně komplikací.

Zkrácených úvazků máme ve srovnání s EU podprůměr 

Mírnému nárůstu zkrácených úvazků pomohlo především zavedení 5% slevy na pojistném, které nabylo účinnosti v roce 2024. V roce 2025 pak meziročně přibylo lidí, kteří je využívají, o 6,4 %. Za evropským průměrem však pořád zaostáváme. V loňském roce mělo částečný úvazek podle ČSÚ kolem půl milionu lidí, což představuje téměř desetinu veškerých pracujících. V EU je to v průměru více než 17 %. Přes 70 % zaměstnaných osob na částečný úvazek u nás tvoří právě ženy, nejčastěji ve věku 30 až 44 let. 

Podle expertů by mohl mít dřívější návrat do práce kromě kariérního přínosu i další pozitivní dopady na ženy pečující o děti. Podle psycholožky Pavlíny Honsové z Vysoké školy ekonomické může totiž matkám práce pomoci uspokojit základní lidské psychologické potřeby autonomie a kompetence. Pro mnoho matek je práce důležitým aspektem jejich osobní identity a prostředkem k dosažení seberealizace.