Chyba před mateřskou, která vás bude stát statisíce. Většina žen ji řeší až ve chvíli, kdy už o peníze přišly

Problémem je například nesplnění potřebné doby pojištění, ukončení zaměstnání, pokles příjmu, nezažádání o řádnou dovolenou nebo také neplacení nemocenského pojištění a příliš nízké odvody v případě OSVČ. Celková ztráta p

Problémem je například nesplnění potřebné doby pojištění, ukončení zaměstnání, pokles příjmu, nezažádání o řádnou dovolenou nebo také neplacení nemocenského pojištění a příliš nízké odvody v případě OSVČ. Celková ztráta pak může činit desítky, dokonce až statisíce korun. Rozhodujících je zpravidla posledních 12 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, ve kterém je realizován nástup na mateřskou dovolenou. Pokud byla délka zaměstnání kratší, je rozhodným obdobím počet odpracovaných měsíců.

Nesplnění podmínky potřebné doby pojištění

Podmínkou je účast na nemocenském pojištění v délce alespoň 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech. To je možné splnit i u několika různých zaměstnavatelů. V opačném případě následně žena ztrácí nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nastupuje tedy rovnou na rodičovskou dovolenou spojenou s pobíráním rodičovského příspěvku, což znamená celkově méně peněz. Rozdíl může činit dokonce až 100.000 Kč.

Ukončení zaměstnání bez návaznosti

Problémem je i ukončení zaměstnání bez návaznosti, tedy v případě, že k němu dojde dříve, než nastane ochranná lhůta (180 dnů od konce zaměstnání). Je tedy třeba, aby si těhotná žena, která ukončí pracovní poměr, pohlídala, aby do nástupu na mateřskou nebyla nezaměstnaná bez účasti na nemocenském pojištění. V takovém případě by totiž došlo k zániku nároku na peněžitou pomoc v mateřství.

Předčasné ukončení pracovního poměru může mít negativní vliv na výši mateřské. , ...

Pokles příjmu a jeho vliv na výši dávky

Pokles příjmu má negativní vliv na výši peněžité pomoci v mateřství. To by zmírnila pouze skutečnost, že by k poklesu došlo těsně před nástupem na MD, protože průměr se počítá z celého roku. Příkladem je například situace, kdy měla žena rok před mateřskou mzdu 30 000 Kč, ale z důvodu rizikového těhotenství či jiné změny přešla na zkrácený úvazek s platem 15 000 Kč. PPM by se pak vypočítávala z této nižší částky.

Neplacené volno může snížit výši PPM

Výši PPM může negativně ovlivnit i neplacené volno, a to z toho důvodu, že snižuje vyměřovací základ pro výpočet. Dny strávené na neplaceném volnu v rozhodné době se totiž počítají jako dny bez příjmu, což se promítne i do nižší průměrné mzdy. Je proto třeba se, pokud možno, neplacenému volnu v tomto období raději vyhnout.

Ženy se mohou zbytečnou chybou připravit až o statisíce korun. , ...

Příliš dlouhá nemocenská jako možný problém

Doba strávená na neschopence se při výpočtu započítává z vyměřovacího základu z nemocenské, což bývá o něco méně. Příkladem je situace, kdy je matka od 3. měsíce těhotenství z důvodu rizikové gravidity na neschopence. Její příjem se sníží a vyměřovací základ pro PPM bude nižší, než kdyby pracovala.

Nejčastější chyby u OSVČ

Mezi nejčastější chyby u OSVČ patří neplacení nebo pozdní placení nemocenského pojištění. Účast na něm je totiž dobrovolná. Aby ženě vznikl nárok na PPM, je třeba aby si platila nemocenské pojištění alespoň 180 dní v posledním roce před nástupem na mateřskou. Dalším problémem jsou nízké odvody, a to zejména placení minimálních záloh. Chybou může být i přechod ze zaměstnání na OSVČ. Pak je totiž nutné si hradit dobrovolné nemocenské pojištění a doba účasti na něm musí být alespoň 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech před nástupem na mateřskou. Z těchto 270 dnů musí být minimálně 180 dnů získáno v posledním roce jako OSVČ.

zdroje:

https://dostupnyadvokat.cz/…rok-materska

https://travelbible.cz/…terstvi-ppm/?…

https://www.cssz.cz/…-v-materstvi

https://www.finance.cz/…-nemocenska/

ak může činit desítky dokonce až statisíce korun. Rozhodujících je zpravidla posledních 12 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, ve kterém je realizován nástup na mateřskou dovolenou. Pokud byla délka zaměstnání kratší, je rozhodným obdobím počet odpracovaných měsíců.

Nesplnění podmínky potřebné doby pojištění

Podmínkou je účast na nemocenském pojištění v délce alespoň 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech. To je možné splnit i u několika různých zaměstnavatelů. V opačném případě následně žena ztrácí nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nastupuje tedy rovnou na rodičovskou dovolenou spojenou s pobíráním rodičovského příspěvku, což znamená celkově méně peněz. Rozdíl může činit dokonce až 100.000 Kč.

Ukončení zaměstnání bez návaznosti

Problémem je i ukončení zaměstnání bez návaznosti, tedy v případě, že k němu dojde dříve, než nastane ochranná lhůta (180 dnů od konce zaměstnání). Je tedy třeba, aby si těhotná žena, která ukončí pracovní poměr, pohlídala, aby do nástupu na mateřskou nebyla nezaměstnaná bez účasti na nemocenském pojištění. V takovém případě by totiž došlo k zániku nároku na peněžitou pomoc v mateřství.

Předčasné ukončení pracovního poměru může mít negativní vliv na výši mateřské. , ...

Pokles příjmu a jeho vliv na výši dávky

Pokles příjmu má negativní vliv na výši peněžité pomoci v mateřství. To by zmírnila pouze to, že by k poklesu došlo těsně před nástupem na MD, protože průměr se počítá z celého roku. Příkladem je například situace, kdy měla žena rok před mateřskou mzdu 30 000 Kč, ale z důvodu rizikového těhotenství či jiné změny přešla na zkrácený úvazek s platem 15 000 Kč. PPM by se pak vypočítávala z této nižší částky.

Nezažádání o řádnou dovolenou

Za dobu trvání MD (28 týdnů v případě narození jednoho dítěte a 37 týdnů v případě dvojčat) vzniká nárok na řádnou dovolenou, jako by tomu bylo po dobu výkonu zaměstnání. V případě, že o ni žena nezažádá ihned před začátkem rodičovské dovolené, připraví se tím zbytečně o její proplacení v plné výši, tedy100 % mzdy.

Neplacené volno může snížit výši PPM

Výši PPM může negativně ovlivnit i neplacené volno, a to z toho důvodu, že snižuje vyměřovací základ pro výpočet. Dny strávené na neplaceném volnu v rozhodné době se totiž počítají jako dny bez příjmu, což se promítne i do nižší průměrné mzdy. Je proto třeba se, pokud možno, neplacenému volnu v tomto období raději vyhnout.

Ženy se mohou zbytečnou chybou připravit až o statisíce korun. , ...

Příliš dlouhá nemocenská jako možný problém

Doba strávená na neschopence se při výpočtu započítává z vyměřovacího základu z nemocenské, což bývá o něco méně. Příkladem je situace, kdy je matka od 3. měsíce těhotenství z důvodu rizikové gravidity na neschopence. Její příjem se sníží a vyměřovací základ pro PPM bude nižší, než kdyby pracovala.

Nejčastější chyby u OSVČ

Mezi nejčastější chyby u OSVČ patří neplacení nebo pozdní placení nemocenského pojištění. Účast na něm je totiž dobrovolná. Aby ženě vznikl nárok na PPM, je třeba aby si platila nemocenské pojištění alespoň 180 dní v posledním roce před nástupem na mateřskou. Dalším problémem jsou nízké odvody, a to zejména placení minimálních záloh. Chybou může být i přechod ze zaměstnání na OSVČ. Pak je totiž nutné si hradit dobrovolné nemocenské pojištění a doba účasti na něm musí trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech před nástupem na mateřskou. Z těchto 270 dnů musí být minimálně 180 dnů získáno v posledním roce jako OSVČ.