Kolik musí muž přispívat ženě na mateřské dovolené? Většina neví, že zákon stanovuje jasnou hranici

Pokud žena měla před porodem průměrnou nebo nadprůměrnou mzdu, poklesne její finanční situace po narození dítěte na nižší úroveň. Velká část maminek pak zůstává odkázána na finanční pomoc ze strany manžela. Některé jsou ovšem nuceny s příspěvkem od státu vyjít, protože muž není ochoten jim jakékoliv peníze navíc dávat.

Průměrná výše peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku

Průměrná měsíční výše peněžité pomoci v mateřství se odvíjí od předchozího příjmu. Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na mateřskou dovolenou. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období. Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic. Tato dávka je ovšem pobírána pouze po omezenou dobu, a to 28 týdnů (v případě dvojčat 37 týdnů). Poté následuje přechod na rodičovský příspěvek. Ten aktuálně činí 350.000 Kč na jedno dítě a u vícerčat 525.000 Kč. Je vyplácen maximálně do 3 let věku dítěte. U dětí narozených do konce roku 2023 je možné si částku rozložit až do 4. narozenin dítěte. Výši měsíčního příspěvku je možné flexibilně měnit, a to každé 3 měsíce, a případně celou částku vyčerpat rychleji.

Kolik musí manžel přispívat – co říká zákon

Podle rodinného práva, pokud jsou otec a matka dítěte sezdaní, platí u nich vzájemná vyživovací povinnost. Neexistuje ovšem žádná zákonem stanovená pevná částka. Jak uvádí internetová Bezplatná právní poradna: „Manžel je povinen hradit výživné na děti a pokud je žena na rodičovské dovolené, měl by se podílet i na výživném na manželku či rozvedenou manželku.“

Výživné na neprovdanou matku

Jiná situace nastává, pokud rodiče dítěte manželé nejsou. V takovém případě má otec dítěte povinnost dle Občanského zákoníku platit také výživné na neprovdanou matku i na dítě, a to po dobu 2 let od narození dítěte. Jedná se o náklady spojené s těhotenstvím a porodem. Nárok zahrnuje i předčasné poskytnutí částky na výživu a náklady. Výše takového výživného se odvíjí od finančních možností otce a potřeb matky a jeho cílem je kompenzovat sníženou schopnost výdělku, nikoliv nutně dorovnat životní úroveň.

potřeby pro miminko , ...

Suma nutná pro dorovnání do stejné úrovně

Jak se shodují advokáti: „Výživné na manželku nemá za cíl pouze pokrýt základní životní potřeby, ale má zajistit, aby manželka, která se stará o dítě, neměla nižší životní úroveň než manžel, který vydělává. Zohledňuje se tedy bytová situace, kultura i volný čas.“ Pokud pobírá žena rodičovský příspěvek zhruba 10.000 Kč a muž bere například 50.000 Kč, měl by jí přispívat tak, aby oba měli podobnou životní úroveň. Konkrétní suma se odvíjí od principu zásadně stejné hmotné a kulturní úrovně obou manželů. To znamená, že by oba měli mít k dispozici podobné množství peněz na své potřeby bez ohledu na výdělek.

Rozdělení financí v době mateřské dovolené

Pokud muž platí nájem nebo hypotéku například 20.000 Kč, další výdaje – jako jsou nákupy, pojištění, benzín apod. – například 10.000 Kč, a zbyde mu 20.000 Kč nebo i více, není možné, aby si nechal vše na svém účtu nebo se rozhodl investovat. Pro rozdělení rodinných financí, a to především v době mateřské dovolené, se nejčastěji doporučuje pra­vidlo 50/30/20, které pomáhá udržet rovnováhu mezi nutnými výdaji a úsporami. Celkový příjem by se měl rozdělit na 3 hromádky – 50 % připadne na nezbytné výdaje (např. náklady spojené s bydlením, provozem auta, stravou, drogerií, pojištěním apod.), 30 % na osobní potřeby (např. koníčky, kultura atd.) a 20 % jako rezerva do budoucna (např. dlouhodobé spoření či investice).

nedostatek peněz , ...

Jak to v praxi lidé nejčastěji řeší

Mezi nejčastější modely, kterými páry řeší finance, patří poměrové přispívání, kdy oba neplatí výdaje půl na půl, ale podle výše příjmů (pokud má například muž 2× vyšší příjmy, přispívá na společné výdaje v poměru 2:1). Tento model je nejoblíbenějším, protože podle aktuálních průzkumů má přibližně 56 % českých párů oddělená bankovní konta.

Druhým modelem je společný účet i kapesné, tedy situace, kdy všechny příjmy včetně mateřské, případně rodičovské, jsou zasílány na jeden účet a z něj se všechno platí. Společné bankovní konto využívá přibližně 23 % českých párů.

Posledním je pak kombinovaný model, kdy má každý svůj účet, ale zároveň i jeden společný, na který oba posílají pravidelně domluvenou částku na fixní náklady. Zbytek si každý nechává pro své osobní potřeby. Zhruba 21 % párů volí právě tuto kombinaci obou variant.