Školy často nutí rodiče platit tisícové příspěvky na "nadstandardní" pomůcky. Matka samoživitelka se ohradila a narazila

Podle průzkumu agentury Ipsos citovaného Deníkem většina rodičů loni utratila za standardní školní pomůcky spojené se začátkem školního roku 2000 až 4000 korun. Nejdražší bývá výbava prvňáčků, která zahrnuje novou aktovku. Tímto nákupem ale školní výdaje zpravidla ještě nejsou u konce. 

Obyčejné sešity už nestačí

Je už zaběhnutou praxí, že učebnice školy půjčují dětem zdarma, kdežto sešity kupují rodiče. V posledních letech se ale kromě klasických sešitů při výuce stále více používají sešity pracovní nebo cvičebnice, jejichž cena někdy šplhá i nad 100 korun za kus. Nejdražší bývají cvičebnice cizích jazyků, naopak písanky pro prvňáky patří k nejlevnějším. Dohromady může sada pracovních sešitů na jedno pololetí vyjít na 500 až 1500 korun. 

SRPŠ a třídní fond

Při každé základní škole existuje Sdružení rodičů a přátel školy, které od rodičů vybírá zvláštní příspěvky. Většinou se pohybují od 200 do 600 Kč za rok a bývají využity k uhrazení nákladů spojených s některými aktivitami organizovanými školou. Může jít třeba o vstupenky do divadla, exkurze, kostýmy na školní akademii nebo jízdné na kurzy plavání. 

Z příspěvků SRPŠ se mohou částečně hradit školní výlety nebo jiné akce. , ...

Kromě toho si někteří učitelé zřizují vlastní třídní fond, ze kterého pak platí například sladkosti na mikulášskou besídku nebo odměny do různých třídních soutěží. Zejména v nižších ročnících základní školy se pak rodiče čím dál častěji setkávají s požadavkem, aby do třídy poslali balení toaletního papíru, papírové kapesníčky nebo vlhčené ubrousky.  

Nezaplatíte, dítě nedostane čokoládu 

Ačkoli jsou příspěvky na SRPŠ a do třídního fondu dobrovolné, v praxi se rodiče, kteří je odmítnou zaplatit, setkávají s četnými upomínkami i s psychickým nátlakem. 

Když paní Dana oznámila, že si jako samoživitelka nemůže dovolit zaplatit 500 korun za pololetí do třídního fondu, očekávala pochopení. Místo toho jí bylo naznačeno, že právě z těchto peněz se financuje řada akcí, odměn a aktivit, které pomáhají budovat kolektiv. Učitelka prý poznamenala, že by byla škoda, kdyby se její dcera ocitla mimo některé společné zážitky jen kvůli rozhodnutí dospělých.

Nepochopení smyslu kolektivních peněz

Je smutné, že zřízení kolektivních fondů při škole někdy končí diskriminací dětí, jejichž rodiče na příspěvky nenacházejí v rodinném rozpočtu prostředky. Původní smysl podobných sbírek byl přitom přesně opačný. Fondy typu SRPŠ by totiž ze své podstaty měly fungovat jako fondy solidární, což znamená, že shromažďují dobrovolné dary škole, které mají sloužit všem dětem bez rozdílu, tedy i těm, jejichž rodiče do fondu nepřispěli. 

Solidární fondy by měly rozdíly mezi dětmi stírat, nikoli na ně upozorňovat. , ...

Ve finále pak rodiče, kteří jsou na tom finančně lépe, prostřednictvím fondu platí drobné aktivity a odměny i dětem z rodin finančně slabších. Díky tomu se ve školách vyrovnávají sociální rozdíly a školní prostředí se stává pro všechny děti stejně dostupné. Sdružení přátel školy ostatně není oficiální institucí, která by měla právo z rodičů příspěvky vymáhat. 

„Platí, že rodič není povinen být členem takového sdružení ani mu ze školského zákona neplyne povinnost hradit příspěvek. Skutečnost, že neplatí příspěvek a není členem, pak nesmí být na újmu jemu ani žákovi,“ zdůraznila pro bývalá mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Co dělat, když je škola nad vaše finanční možnosti

Přístup učitelů se ovšem v každé škole liší a samozřejmě existují pedagogové, kteří mají pro rodiče bojující s financemi pochopení. Mnohé školy například nenutí rodiče kupovat drahé pracovní sešity, ale nabídnou jim možnost si je jen vypůjčit. Děti pak do nich píšou obyčejnou tužkou a na konci školního roku vše vygumují, nebo pro psaní použijí speciální fólii. 

Rodiče v hmotné nouzi mohou na úřadu práce požádat o mimořádnou okamžitou pomoc (MOP), která pokryje náklady na školní pomůcky, bez nichž by dítě nemohlo do školy nastoupit. 

S náklady na nadstandardní školní výbavu či akce pak pomáhají různé neziskové organizace. V Česku už například několik let funguje projekt Darujeme kroužky dětem, který formou voucherů přispívá na dětské volnočasové aktivity. 

Důležité je nepropadnout panice ani dojmu, že školu finančně neutáhnete. Včasná komunikace s pedagogy, konzultace s místní neziskovou organizací a vyhledání sociální pomoci vám pomohou situaci vyřešit v klidu a důstojně.