Češi vypovídají stavební spoření a přecházejí na nový způsob zajištění na důchod. Stát jim nabízí daňovou úlevu až 7 200 korun ročně

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) umožňuje prostřednictvím regulovaných poskytovatelů, například bank či investičních společností, investovat do akcií, ETF nebo dalších cenných papírů. Velkým lákadlem je možnost odečíst si ze základu daně až 48 000 korun ročně, což při 15% sazbě představuje daňovou úsporu až 7 200 korun. Odborníci upozorňují na klesající atraktivitu stavebního spoření, které se po omezení státní podpory potýká s odlivem klientů. Do popředí se naopak dostává DIP, který nabízí potenciál vyššího zhodnocení úspor, ale zároveň s sebou nese větší investiční riziko.

Konec jistot a nástup investic

Čeští střadatelé se dlouho orientovali hlavně na jistotu v podobě stavebního spoření či klasických penzijních fondů. Jednalo se hlavně o stabilní produkty, které ale nevykazovaly velké možnosti zhodnocení. Zatímco stavební spoření se po škrtech ve státní podpoře potýká s výrazným odlivem klientů, klasické doplňkové penzijní spoření čelí konkurenci ze strany dlouhodobého investičního produktu.

DIP je pro mnoho klientů atraktivní především díky své flexibilitě. Investování tak mají ve svých rukou a nejsou omezeni podmínkami, jako je tomu u stavebního spoření nebo penzijního spoření. Prostřednictvím regulovaných poskytovatelů je možné investovat do akcií, dluhopisů nebo ETF různých firem a společností z celého světa. Přibližně 88 % prostředků v DIP je aktuálně uloženo v investičních fondech.

K penzijnímu spoření existují i zajímavější alternativy. , ...

Konkrétní srovnání

Nejlépe je vidět rozdíl při konkrétním srovnání produktů. Pokud si dáme na jednu stranu doplňkové penzijní spoření (DPS) a na druhou dlouhodobý investiční produkt (DIP), srovnání jasně napoví. DIP je oproti konzervativnějšímu DPS mnohem dynamičtější a nabízí také historicky lepší potenciál zhodnocení. S tím je však spojena i vyšší míra rizika. U DPS stát střadatelům přidává až 340 korun měsíčně při vkladu 1 700 Kč a více. Pro konzervativnější klienty tak může být zajímavější varianta u DPS s pravidelným příspěvkem od státu.

Oba produkty umožňují snížit daňový základ až o 48 000 korun za rok. Pro maximální daňovou úsporu je nutné u penzijka vkládat alespoň 5 700 korun měsíčně. DIP je v tomto flexibilnější a podmínky nejsou tak omezující, protože se do odpočtu počítá každá vložená koruna hned od začátku.

Cíl 2 miliony korun

Finanční poradci obecně doporučují, aby měl člověk odcházející do penze naspořeny alespoň 2 miliony korun. Dosažení této částky je však s konzervativním zhodnocením penzijních fondů velice obtížné. U mnohých produktů totiž zhodnocení nepokryje ani inflaci.

DIP těží ze složeného úročení a výkonnosti trhů. Historicky jsou čísla lákavá a zhodnocení může být zajímavé, ale riziko je větší a nejistota finálního zhodnocení může některé potenciální střadatele odradit. Pokud bychom vycházeli z historických dat, při měsíčním vkladu 1 700 korun začne DIP porážet penzijko po 20 letech a po 30 letech spoření může být rozdíl v naspořené částce více než milion korun ve prospěch DIP.

Odlišný pohled generací

Mladší ročníky se k DIPu staví pozitivně a vidí v něm šanci pro nadprůměrné zhodnocení, a to především skrze globální akciové trhy. Edukace a povědomí o akciových trzích a investování je mezi mladými lidmi stále větší. Zajímají se tak především o transparentní ETF s nízkými poplatky, kde se roční náklady pohybují v řádu desetin procenta. Starší lidé naopak novým nástrojům tolik nevěří. Bojí se kolísání trhu a možné ztráty úspor. Drží se tak penzijního spoření s fixním státním příspěvkem a garantovanými podmínkami.

Jak uvádí Robert Novoměstský z Freedom Financial Services, možná je kombinace obou produktů: „Investovat lze do obou instrumentů, a to 1 700 Kč měsíčně do DPS pro zisk maximálního státního příspěvku a zbytek ve výši 4 000 Kč do DIP, kde může kapitál dlouhodobě růst rychleji.” Zlatá střední cesta se tak jeví jako možnost využití potenciálu obou nástrojů.

Upozornění: Tento článek má pouze informativní charakter a nepředstavuje investiční ani finanční doporučení. Investování je spojeno s rizikem ztráty vložených prostředků a minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výsledků