Jurečka otevřeně říká: Vláda chce připravit pracující Čechy o desetitisíce korun. Doplatí na to poctiví plátci pojištění
Ztráta zaměstnání je bezpochyby těžkým životním okamžikem, který může potkat i člověka, jenž dlouhá léta pracoval a poctivě odváděl sociální pojištění. Podpora v nezaměstnanosti mu pak pomůže překlenout období, které stráví hledáním nového zaměstnání. Připravované změny však mohou tuto finanční jistotu výrazně omezit.
Sledovat v Google Zprávách
Vláda Andreje Babiše připravuje snížení podpory v nezaměstnanosti, které by mělo začít platit od ledna 2027. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka však proti tomuto návrhu otevřeně vystupuje. „Vláda chce připravit řadu domácností až o desetitisíce korun tím, že nelogicky sníží podporu v nezaměstnanosti. Doplatí na to lidé, kteří roky poctivě platí sociální pojištění a chtějí pracovat. My lidovci jsme proti tomuto vládnímu návrhu,“ uvedl Jurečka na svém Instagramu.
Jurečka plánované škrty ostře kritizuje
Proti plánovanému snížení podpory v nezaměstnanosti ostře vystoupil bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Během jednání Poslanecké sněmovny 10. září 2026 upozornil, že vláda podle něj „chce šetřit na lidech, kteří si poctivě svojí prací platí odvod na politiku zaměstnanosti“. Poukazoval přitom zejména na zaměstnance, kteří dlouhé roky pracují, odvádějí pojistné a podporu potřebují pouze krátkodobě, například při hledání nového zaměstnání.
Jurečka zároveň při svém tehdejším proslovu zdůraznil, že současná podoba podpory vychází z reformy, kterou v předchozím volebním období podpořili také tehdejší opoziční poslanci hnutí ANO. Cílem bylo, aby člověk získal větší finanční jistotu při ztrátě zaměstnání a zároveň nebyl nucen přijmout první dostupnou práci. Místo toho může hledat místo co nejlépe odpovídající jeho kvalifikaci.
Při plánovaných škrtech tak mohou některé domácnosti v závislosti na konkrétní situaci přijít o významnou část příjmů.
Kritika přichází také od organizací zastupujících rodiny
Marian Jurečka rozhodně není jediným, který návrh vlády kritizuje. Svůj negativní postoj popsala také Aliance pro rodinu. Podle ní nová pravidla podpory v nezaměstnanosti nejostřeji dopadnou zejména na matky po mateřské dovolené, bývalé domácí pečovatele nebo lidi bez práce před důchodem.
Podle Davida Floryka z Aliance pro rodinu je paradoxní, že stát na jedné straně oceňuje práci neformálních pečujících, ale současně jim chce zhoršit finanční podmínky při návratu do zaměstnání. Tito lidé přitom často obětují péči o své blízké nejen čas, ale také vlastní kariéru a část budoucích příjmů.
Aliance pro rodinu dále upozorňuje, že finanční tlak může způsobit, že nezaměstnaní budou nuceni přijmout první dostupnou pracovní nabídku. Ta však nemusí zcela odpovídat jejich zkušenostem nebo kvalifikaci. Organizace proto jednoznačně stojí za tím, aby stát těmto lidem poskytl dostatečnou finanční jistotu a podpořil je během rekvalifikace. Aliance rovněž kritizuje, že změna pravidel podpory má přijít krátce poté, co byla výrazně upravena teprve na začátku letošního roku.
Kritika přichází také od organizací zastupujících rodiny
, ...
Stát může nakonec i prodělat
Někteří odborníci se shodují na tom, že na snížení podpory v nezaměstnanosti v konečném důsledku doplatí nejen jednotlivci, ale i stát. Změny totiž mohou vést k tomu, že lidé zůstanou zakonzervováni v nevyhovující práci. Mohou mít obavu z rekvalifikace a tím pádem dosahovat menších příjmů. To s sebou pochopitelně přinese i menší příjem pro stát z daní.
Analytik z JenPráce.cz Michal Španěl se staví kriticky právě ke snížení podpory při rekvalifikaci: „Pokud chceme, aby lidé přecházeli do profesí, ve kterých pracovníci skutečně chybějí, neměli bychom jim tuto změnu ekonomicky komplikovat. Rekvalifikace vyžaduje čas a sama o sobě představuje určitou nejistotu. Nižší podpora může část lidí odradit, přestože by po doplnění kvalifikace našli lepší a dlouhodobě udržitelnější uplatnění,“ uvedl.
