V pondělí padne zásadní rozhodnutí o konci regulace cen benzínu a nafty. Odborníci už naznačili první možné scénáře

„Na základě rozhodnutí Vlády ČR z 21. září 2026 platí od 1. do 31. října 2026 opětovná regulace cen pohonných hmot a snížená spotřební daň z nafty (o 1,939 Kč/l, což včetně DPH představuje 2,35 Kč/l),“ uvádí na svém webu Ministerstvo financí (MF). Podle plánu by tedy vládní zásahy do cen benzínu a nafty měly skončit už příští sobotu. V pondělí se ovšem bude rozhodovat, zda cenové stropy nakonec zůstanou v platnosti i nadále. Situace na světových trzích se totiž nezlepšila, spíše naopak.

Skončí od listopadu cenové stropy?

V programu pondělního jednání vlády se sice o projednávání prodloužení cenových stropů a snížení spotřební daně z nafty nic nepíše, přesto se o nich jednat bude. Stávající vládní zásahy totiž končí v sobotu 31. října. Pondělí 26. října je tak pro kabinet Andreje Babiše poslední možnou řádnou schůzí, kdy může stihnout schválit prodloužení na listopad. Ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou (ANO) však prozatím neupřesnilo, zda pokračování regulací doporučí.

Odborníci se na pokračování neshodnou

Odborníci se v názoru na případné prodloužení cenových stropů rozcházejí. „Neměly by vytvářet dojem, že stát dokáže ceny dlouhodobě udržet na libovolné úrovni. Mohou ale omezit prostor pro prudké zdražování na čerpacích stanicích a dát veřejnosti jistotu, že existuje maximální přípustná cena a stát se snaží situaci řešit,“ míní Petr Lajsek ze společnosti Purple Trading, podle něhož by cena nafty po návratu spotřební daně na původní úroveň mohla překročit 50 korun za litr.

Jiní odborníci se naopak nedomnívají, že by ukončení regulace vedlo k prudkému zdražení paliv. „Bez cenových stropů bych dramatické zdražení neočekával,“ řekl Jiří Tyleček z investiční společnosti XTB. Ten už ostatně dříve pro ČTK uvedl, že představa, že by stát měl při každém prudším růstu cen okamžitě určovat, kolik má co stát, je špatná. Regulace by měla být podle jeho názoru až nouzovou brzdou pro skutečně extrémní situaci. Vrátí-li se daň z nafty na původní úroveň, Tyleček každopádně očekává zdražení až o 2,35 koruny za litr.

Za kolik budou řidiči v listopadu tankovat? , ...

Další vývoj nevypadá příznivě

Ani vládní zásah řidičům k výraznému zlevňování pohonných hmot nepomohl, přičemž analytici už před týdnem očekávali další zdražování. Jejich slova se přitom potvrzují. Cena severomořské ropy Brent, jež je nejpoužívanějším měřítkem pro ocenění této komodity, v pátek vystoupala už nad 114 dolarů za barel (cca 2 470 korun), což představuje nejvyšší úroveň od 4. května letošního roku. Situace se tedy v současné době nezlepšuje, ale naopak spíše zhoršuje.

Mezi příčiny podle odborníků patří útoky Hútíů na saúdské cíle, neboť Saúdská Arábie je největší světový vývozce ropy. Roli hrají rovněž zprávy o možném obnovení úderů proti Íránu po amerických volbách do Kongresu. Důležitá je i situace na evropském kontinentu. „V Evropě Ukrajina tento týden zesílila své útoky na ruské rafinérie uprostřed americko-ruské dohody týkající se dodávek nafty,“ uvádí ekonomický web Trading Economics jednu z příčin aktuálních cen ropy.

Opatření v jiných evropských zemích

Opatření týkající se paliv platí hned v několika členských státech Evropské unie. Nejdéle přitom trvají ve Francii a Rumunsku, kde jsou v platnosti nepřetržitě od 1. dubna. Dalšími zeměmi jsou například Německo, Rakousko, Chorvatsko, Itálie, Polsko a Švédsko. Jednotlivé státy přitom využívají různá opatření – od cenových stropů přes snížení spotřebních daní až po systémy zpětného proplácení. Nyní je ale otázkou, zda budou v ČR pokračovat i od začátku listopadu.