Krabice je stejně velká, ale obsah poloviční. Výrobci maskují zdražování potravin snižováním gramáže a lidé si stěžují

Smrskflace sama o sobě u nás zakázána není – a i z toho důvodu mnozí obchodníci k této praktice přistupují. Pokud se ale nějaký produkt prodává ve zbytečně velkém obalu, už se může jednat o potenciální problém a porušování zákona o obalech. 

Příklady produktů, které se zmenšily

Ačkoliv mnoho lidí tvrdí, že smrskflace je podvod na zákazníky, zákon tuto praktiku přímo nezakazuje. V některých zemích však již proti smrskflaci bojují. Pokud výrobce správně uvede hmotnost na obalu, neporušuje pravidla. Tento trik je přitom založen hlavně na psychologii. Většina zákazníků se při nakupování řídí obalem a cenou a nekontroluje cenu za kilogram nebo gram produktu. 

Jedním z příkladů produktů, u kterých se smrsklflace projevila, je Studentská pečeť. Tato tabulka čokolády původně vážila 280 gramů, postupně se ale zmenšila na 250 gramů. Výrobce navíc v tomto případě přistoupil i k celkové úpravě tvaru tabulky. Místo klasických obdélníků jsou okraje více zaoblené, díky čemuž čokoláda působí podobně velká jako dříve. 

Dalším často zmiňovaným příkladem jsou brambůrky. Například u brambůrků Bohemia Chips došlo ke zmenšení dvou různých velikostí produktů. Malé sáčky se zmenšily z původních 70 na 60 gramů, větší balení se z 230 gramů zmenšilo na 200 gramů. 

Oplatky Delissa se smrskly ze 33 gramů na 30. Smrskflace postihla i řadu dalších sladkostí, jako například lázeňské trojhránky Kolonáda, které se zmenšily z 260 na 200 gramů. 

Setkat se s ní lze také u chipsů , ...

Proč se výrobci pro smrskflaci rozhodují

Výrobci na změny týkající se jiného obsahu produktů typicky nijak neupozorňují. Pro spotřebitele to znamená, že si změny často všimnou až v momentě, kdy se pečlivě podívají na etiketu. Pokud se nezmění cena, ale množství a velikost balení ano, může to vyvolat dojem, že se jedná o stále stejný produkt. 

Pro výrobce je tato taktika výhodnější než přímé zdražení. Pokud by totiž cenu zvedli, zákazníci by se mohli snáze rozhodnout pro konkurenční výrobek. Snížení gramáže je pro spotřebitele psychologicky lépe přijatelné. 

Ne každý zákazník ale na smrskflaci reaguje pozitivně. V tematickém článku na webu iDnes.cz například čtenářka Martina Nádvorníková uvedla: „Naposledy jsem se napálila s bílou čokoládou Orion. Mám oblíbený recept, ve kterém se používá 100 g bílé čokolády. Vždycky jsem kupovala jednu čokoládu. Nedávno jsem chtěla udělat totéž, ale po rozbalení čokolády mě překvapily zaoblené rohy a tenkost, které jsem si původně nevšimla. Kouknu na obal a 80 g. Musela jsem se vrátit do obchodu pro druhou, abych se dostala na potřebných 100 g.“

Na druhou stranu Milan Klouček v používání této taktiky problém nevidí. „V pohodě, většinou jde stejně o nějaké cukrovinky a pochutiny, skoro se divím, že někdo dokáže sežrat třeba 100 g nějaké tyčinky a není mu blbě,“ uvedl. 

Jak můžete jako spotřebitel změnu poznat

Prodávající má u nás povinnost spotřebitele informovat o ceně a měrné ceně (tedy ceně za jednotku množství výrobku). Podle povahy výrobků se jedná o cenu za 1 kilogram nebo třeba 1 litr. Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, nastínila, že právě díky tomu se dají změny rozpoznat: „Právě díky měrným cenám mohou spotřebitelé snáze odhalit, zda je pro ně nákup skutečně výhodný,“ uvedla. 

Při nakupování si všímejte ceny za jednotku , ...

Zbytečně velký obal už je problém

Problém nastává v případě, že se produkt zmenší natolik, že původní obal je již nadměrně velký. Zákon o obalech totiž stanovuje, že hmotnost a objem obalu výrobku musí být co nejmenší. Cílem je předcházení vzniku odpadů. Nedodržením tohoto požadavku výrobce riskuje pokutu až do výše půl milionu korun.