Ministerstvo zaplatilo skoro milion za sledování vlastních zaměstnanců. Kvůli zakázce už padlo trestní oznámení

Sledování 502 zaměstnanců proběhlo na Ministerstvu zdravotnictví od 7. dubna do 15. května. Ministerstvo zakázku popsalo jako běžný technický audit, který měl prověřit, jak zaměstnanci využívají počítače s důrazem na bezpečnost. 

Počítače zaměstnanců pod drobnohledem 

O běžnou kontrolu zabezpečení dat se však nejednalo a samotní zaměstnanci nebyli předem informováni o tom, co Ministerstvo zdravotnictví chystá. Sama najatá společnost popisuje objednaný Ryant softwarový audit (RSA) jako nástroj pro mapování používaných aplikací nebo sledování pracovní aktivity zaměstnanců. Uvádí také, že po jeho dokončení obdrží objednavatel report o všech spuštěných aplikacích a konkrétním času stráveném jejich využíváním. 

Právě rozsah a zaměření celé „akce“ zaměstnanci zpochybňují. Kvůli nespokojenosti s utajenou zakázkou dali dohromady nejen petici, ale také se chystají obrátit na inspektorát práce a Úřad pro ochranu osobních údajů. Nejvíce se obávají toho, že v rámci monitoringu došlo k porušení pravidel osobní ochrany. Například podle nich mohla být odhalena choulostivá bankovní data nebo některé zdravotní informace. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch však odmítá, že by součástí auditu mělo být například i zjišťování obsahu konkrétních e-mailů, dokumentů nebo jiných soukromých dat. 

Na soukromé aktivity zaměstnanců padlo podle analýzy více než 42 % jejich času stráveného na internetu. , ...

Ministerstvo „zapomnělo“ zveřejnit smlouvu 

Trestní oznámení podal na Ministerstvo zdravotnictví kvůli této kauze Hlídač státu. Jedná se o neziskovou organizaci, která sleduje počínání politiků i úřadů. Konkrétně se toto trestní oznámení týká „podezření na možné zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku na Ministerstvu zdravotnictví­.“ 

Monitorování pracovní aktivity zaměstnanců nemusí být samo o sobě problematické. Závažnější je však fakt, že ministerstvo smlouvu k dohodnuté zakázce nezveřejnilo v oficiálním Registru smluv. Podle zákona o Registru smluv jsou totiž pravidla jednoznačná: Každá smlouva, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění, nabývá účinnosti nej­dříve právě ode dne uveřejnění. 

Ředitel Hlídače státu Michal Bláha uvedl, že „Smlouva je tedy neplatná a veškeré její plnění či vyplacení peněz dodavatelům nemá jakýkoliv právní podklad.“ Ministerstvo navíc podle něj takový postup uplatnilo opakovaně. Podobný problém s nezveřejněním smlouvy se totiž stal už v roce 2019. To by mohlo představovat nebezpečný precedens i pro další státní úřady, „které by mohly stejně protizákonně rozdávat peníze daňových poplatníků a pak hledat účelově právní kličky, když je někdo nachytá na švestkách,“ uvedl Bláha. 

Pokus o nápravu a výsledek auditu 

Až poté, co se o celý případ začala zajímat média, se ministerstvo pokusilo situaci vyřešit, a to pomocí dohody o vy­pořádání s firmou Ryant. Podle Hlídače státu však taková „náprava“ zdaleka nestačí. Dohoda o vypořádání totiž slouží jen jako speciální nástroj pro výjimečné opomenutí, ne pro to, aby umožňovala vyhýbat se legislativně určeným pravidlům. 

A jaký byl vlastně výsledek auditu? I když ministr zdravotnictví kompletní data kvůli bezpečnosti IT systému zveřejnit odmítá, Seznam Zprávy se dostaly alespoň k souhrnné části analýzy. Ta přinesla například zjištění, že zaměstnanci svůj čas věnovali mimo jiné třeba sledování videí, seznamkám, internetovému bankovnictví nebo procházení sociálních sítí. Ze závěrů firmy také vyplývá, že čas dedikovaný soukromým aktivitám vyšel v nákladech na mzdy zhruba na 21 milionů za rok. 

Analýza firmy Ryant také zjistila, že na soukromé aktivity padlo u zaměstnanců ministerstva více než 42 % času stráveného na internetu. Jeden ze zaměstnanců třeba trávil téměř 4 hodiny denně na Facebooku či čtením online zpráv. Proti podobným významným případům pak firma doporučila zakročit.