V televizním pořadu ukázali, co udělat se skleníkem před zimou. Na jednu věc zahrádkáři často zapomínají

Po sklizni úrody přichází pomalu čas na zazimování skleníku. Díky tomu bude perfektně připravený na jarní pěstování. Zjistěte, co se rozhodně vyplatí nepodcenit a na jaké kroky se zaměřit. Konkrétně jednu věc mnoho zahrádkářů opomíjí, což se následně negativně promítá do kvality úrody v následujícím roce. Upozornili na to i zahrádkáři v jednom televizním pořadu.

Důležitost zazimování skleníku

Dopřejte svému skleníku s koncem sezóny správnou péči. Zazimování skle­níku je klíčovým krokem pro ochranu úrody, půdy i samotné konstrukce před škůdci i mrazy. Jelikož je skleník uzavřeným prostorem s vlastním mikroklimatem, dochází v něm k rychlému vyčerpání půdy a snadnému šíření chorob, plísní a škůdců. Pokud přípravu na zimu zanedbáte, patogeny v půdě a na konstrukci bez problémů přezimují a na jaře okamžitě napadnou novou sadbu. Správně provedená údržba před zimou vám ušetří spoustu práce na jaře, prodlouží životnost skleníku a zajistí prospěšné prostředí pro budoucí rostliny.

Důkladné omytí vnitřních stěn ve skleníku

Nejlepší volbou před zimou by sice bylo vyvézt starý substrát ze skleníku ven a navézt tam nový. Ne každý na to ovšem má sílu nebo možnosti. V první řadě je třeba pomocí tlakového přístroje důkladně umýt veškerá skla ve skleníku, protože právě na nich by mohli někteří škůdci (např. mšice, molice, svilušky apod.) přezimovat a následně na jaře poškodit rostliny.

Důležitou roli hraje umytí vnitřních skel pomocí tlakového přístroje. , ...

Nezbytná dezinfekce půdy pomocí dusíkatého vápna

Dezinfekce půdy ve skleníku je často opomíjenou součástí zazimování skleníku. Někteří zahrádkáři na tento krok zapomínají, a to je velká chyba. Tento krok totiž dokáže spolehlivě zničit přezimující škůdce (až do hloubky 20 cm), choroboplodné zárodky i semena plevelů. Nejprve je ovšem třeba odstranit veškeré zbytky starých rostlin, kořeny a plevel, protože slouží jako úkryt pro škůdce. Zeminu je nutné hluboce porýt, díky čemuž se provzdušní a dostanou se na povrch škůdci, které mráz přes zimu zahubí.

Nejoblíbenějším a nejúčinnějším způsobem je použití dusíkatého vápna (Perlka). To rovnoměrně rozhoďte na povrch (cca 100 až 200 g na 1 m²) a mělce jej hráběmi zapravte do hloubky přibližně 15 cm. Po aplikaci půdu důkladně zalijte vodou a poté ji zakryjte netkanou textilií či igelitovou fólií. Vlhkost tak pomůže aktivovat účinné látky a zakrytí zabrání jejich unikání do vzduchu. Fólii či textilii je možné přibližně po 3 týdnech odstranit. Du­síkaté vápno v tomto případě neslouží jen jako dezinfekce, ale je také hnojivem obsahujícím dusík i vápník. Pokud vápník v půdě chybí, může docházet k celé řadě fyziologických poruch (např. hnilobě, dutosti kořenů, deformaci mladých listů, předčasnému vývoji kořenového systému apod.). 

Nejlepší čas na dezinfekci půdy ve skleníku

Vhodnou dobou pro dezinfekci půdy ve skleníku pomocí dusíkatého vápna je podzim. Ideální je říjen nebo listopad, tedy po skončení sklizně. Tento proces je třeba stihnout ještě předtím, než přijdou silné mrazy. Účinnost dezinfekce je nejvyšší, když teplota půdy neklesne pod 5 °C. Možností je provedení dezinfekce půdy také na jaře, a to obvykle 2 až 4 týdny před plánovaným výsevem nebo výsadbou (například v únoru či březnu).

V poslední době jsou trendem designové mini skleníky. Ty jsou inspirované severským stylem a zahrady s nimi vypadají opravdu mimořádně. Existuje také varianta skleníku, ve které se rostlinám daří lépe a rostou rychleji.