Nekazte si zahradu nevzhledným skleníkem. Existuje krásnější varianta, ve které se rostlinám daří lépe a rostou rychleji

V českých zahrádkách většinou vidíte skleníky ve tvaru klasického domečku se sedlovou střechou nebo o něco elegantnější obloukové konstrukce s výplněmi z pružného polykarbonátu. Jiné tvary totiž na českém trhu téměř neseženete, ledaže byste si je vyrobili sami nebo na míru u řemeslníka. A pokud se ptáte, zda vůbec existuje nějaký jiný typ konstrukce, který by byl efektivnější než ty známé, pak pro vás máme odpověď: Ano, existuje. 

Futuristické iglú

Geodetická kopule neboli geodóm na první pohled připomíná iglú. Konstrukci s kruhovým základem tvoří trojúhelníkové dřevěné nebo kovové rámy, které lze vyplnit sklem nebo polykarbonátem. Futuristicky působící stavby, které byste čekali spíš na Měsíci než v pozemské zahradě, vznikly původně v Německu, ale svět je dnes spojuje se jménem amerického architekta Richarda Buckminstera Fullera (1895–1983). 

Fullerova cesta k úspěchu nebyla jednoduchá. V mládí ho dvakrát vyhodili z Harvardu a musel se živit dělnickými profesemi, než získal prostředky na vlastní experimentální projekty. Toužil stavět domy, které by byly cenově dostupné a na pozemku by se daly vztyčit v rekordně rychlém čase. Ve svých vizích předběhl dobu a představoval si, že se dům vyrobí v továrně a na místo ho dopraví vrtulník.

Protože by klasický dům bez pořádných základů brzy spadl svým majitelům na hlavu, Fuller se inspiroval německým konceptem a navrhl obytný domek ve tvaru geodómu. Zjistil totiž, že jde o neuvěřitelně pevnou strukturu, která odolá poryvům větru a přirozeně zadržuje teplo. 

Richard Fuller doufal, že geodóm budou lidé využívat k běžnému bydlení. , ...

K jeho zklamání se nakonec nenašlo moc lidí, kteří by chtěli v kopuli bydlet, ale koncept se přesto ujal alespoň při stavbě meteorologických stanic a armádních skladů. A také se osvědčil při výrobě skleníků. 

Sluneční bublina

Na rozdíl od klasické skleníkové střechy, na kterou sluneční světlo dopadá jen v určitém úhlu, kopule složená z trojúhelníků poskládaných v různých úhlech dovoluje slunci osvětlovat interiér téměř po celý den. To je důležité zejména v zimním období, kdy se každý sluneční paprsek počítá. Díky tvaru bubliny se ve skleníku lépe akumuluje teplo, což podporuje rychlejší růst rostlin a snižuje riziko vzniku plísní. 

Další nespornou výhodou je již zmíněná odolnost proti větru. Klasický skleník při silnějším vichru snadno utrpí škody, ale geodóm vichřici ustojí. Z tohoto důvodu si ho často pořizují obyvatelé horských oblastí, kde počasí bývá mnohem drsnější než v nížinách. 

Jak je to s povolením 

Český zákon v současné době umožňuje vztyčit doplňkové stavby bez stavebního povolení, pokud jejich plocha nepřekročí 40 m², výška dosahuje maximálně 5 metrů a stěny zachovají odstup minimálně 2 metry od hranice pozemku. Dále je nutné, aby skleník nesloužil k účelům podnikání a svými rozměry nezmenšil vsakovací plochu určenou územním plánem obce. Úřední povolení budete potřebovat i v případě, že se váš pozemek nachází v chráněné krajinné oblasti nebo v památkové zóně.    

Skleník ve tvaru kopule má oproti tradičním konstrukcím nesporné výhody. , ...

Většina skleníků v soukromých zahradách těmto podmínkám nejspíš bez problémů vyhoví, včetně kopulovitých. Geodómy určené k běžnému pěstování mnoho místa na pozemku nezaberou. „Na pěstování běžné zeleniny jako jsou rajčata a papriky bych doporučil skleník kolem 5 metrů v průměru. Na výšku má asi 3,5 metru, plocha je asi 16 čtverečních metrů,“ uvedl truhlář Petr Škoda.  

Geodetická kopule má ale ještě navíc tu výhodu, že v zahradě působí jako zvláštní designový prvek, který tolik nebije do očí jako klasická hranatá konstrukce. Někteří zahrádkáři si ji pořídí už jen z estetických důvodů. 

V čem je zádrhel

Český zahrádkář toužící po skleníku kopulovitého tvaru bohužel narazí na jeden zásadní problém: Skleníky tohoto typu se u nás zatím běžně nevyrábějí. Pokud si je nestlučete dohromady svépomocí, budete si muset zaplatit řemeslníka. A zakázky na míru nebývají zrovna nejlevnější. Při pátrání po geodetických sklenících nabízených na českém internetu jsme našli jen jeden, a to za cenu 97 900 korun. Cena sice zahrnuje odbornou instalaci, avšak v porovnání s běžnými skleníky za pár desítek tisíc je stále dost vysoká. 

Geodetické kopule se proto v našich zahradách zabydlují jen velmi pomalu. Smysl dávají v syrových oblastech hor nebo v moderních a luxusních zástavbách, kde by klasický skleník působil jako pěst na oko. Do budoucna však může jít o zajímavý zahradní prvek, o který bude stále větší zájem. A to by mohlo vést i k poklesu ceny.