Mapa Česka se rozsvítila červeně jako semafor: Klíšťata se letos přemnožila, čtyři kraje jsou v červené zóně
Nejenže je výskyt klíšťat v celé republice velmi vysoký, ale počet těch, která jsou nakažená, je skutečně znepokojující. Každé třetí přenáší lymeskou boreliózu, proti které není vakcína. Lékaři se letos navíc setkali s trojnásobkem nakažených oproti loňskému roku. A to pouze za první tři měsíce.
Klíšťová sezóna už je v plném proudu a s tím souvisí nejen nutnost ochrany, ale také přemýšlení o zvýšení informovanosti o tom, jak klíšťata fungují a kde se vyskytují.
Informace je možné čerpat na několika místech. Tím nejspolehlivějším jsou oficiální stránky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který pro každý den upravuje seznam výstrah. Kromě předpovědi počasí připravují například i předpověď výskytu klíšťat na území České republiky.
Jaký je současný stav?
ČHMÚ na aktuální mapě ukazuje, že většina území celé republiky spadá do vysokého rizika. Při něm je nutné použití repelentu a naprosté omezení pohybu ve vegetaci. Nutností je pak prohlédnutí těla.
Tato výstraha se zítra ještě zhoršuje a zahrnuje skoro celou republiku. Nejhorší stav je nyní v Jihočeském, Středočeském a Jihomoravském kraji a také na Vysočině. To ale neznamená, že jiné kraje výskyt klíšťat nezaznamenávají. Klíšťata už se letos objevila ve všech krajích.
Samotný počet klíšťat je ale menším problémem než počet těch, která jsou infikovaná. Podle Libora Grubhoffera, ředitele Biologického centra AV ČR, je třetina všech klíšťat nositelem lymeské boreliózy.
Proč je současný stav takový?
Jedním z důvodů je tradiční období, v rámci kterého klíšťata fungují. Objevují se po skončení zimy, což letos bylo už na konci února. Nejvyšší aktivita je pak zaznamenaná v květnu a následně na podzim do prvních mrazů.
Co ale letos brzkému výskytu klíšťat napomohlo, byla mírná zima. Klíšťata nezvládají teploty pod –15 °C. Takových dní ale za zimu moc nebylo. Naopak jsou první měsíce tohoto roku teplejší a vyznačují se i optimální vlhkostí, která je pro klíšťata příjemná.
Kromě podnebí a počasí hraje klíšťatům do karet ale ještě jeden prvek, kterým jsou zvířata. I městské oblasti se stávají čím dál více prostorem, kde se lidé setkají nejen s různými druhy ptáků, ale také srnek, ježků nebo divokých prasat. Všechna tato zvířata, včetně ptáků, jsou pro klíšťata vděčnými hostiteli, kteří zvyšují pravděpodobnost přenosu na člověka.
Co přispívá k nárůstu problémů spojených s klíšťaty?
Jedním z problémů je rozšíření klíšťat na větší území. Dříve se nejčastěji vyskytovala v lesích, na loukách nebo podél vodních toků. Byla tedy spojena s přírodou.
Statistiky Státního zdravotního ústavu ale již několik let poukazují na to, že klíšťata se stále častěji více vyskytují v parcích, zahradách a městských oblastech. Zde je jich více než ve ve volné přírodě.
Zvyšování teplot navíc také vede k tomu, že se klíšťata rozšiřují i do vyšších nadmořských výšek.
Proč jsou rizikové stupně tak závažné?
Klíšťata jsou nositeli encefalitidy a lymeské boreliózy. Toto jsou onemocnění způsobená patogeny, které klíšťata přenášejí. Léčba je dlouhodobá a musí být podstoupena včas.
Letos už jen v Jihočeském kraji přesáhl počet nakažených boreliózou 110 případů. Za stejně období je to oproti loňskému roku dvojnásobek. V celé republice je to pak přes 900 pouze za první tři měsíce, trojnásobek oproti stejnému období vloni.
Primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice MUDr. Aleš Chrdle ale uvádí, že z infekčního hlediska sezóna teprve začíná.
Změny, které poslední roky doprovázejí výskyt klíšťat, napovídají tomu, že situace se lepšit nebude. Jak moc se bude horšit, to ukáže až vývoj počasí.




























































