Největší nebezpečí klíšťat není v lese. Experti odhalili místa, kde je v Česku riziko přisátí na člověka nejvyšší

Klíšťata se běžně vyskytují v trávě či jiném rostlinném porostu, kde vyčkávají na svého hostitele. Lidé však mylně žijí v domnění, že tito paraziti mohou žít pouze ve velmi vysoké trávě “ve volné přírodě”. V posledních letech však výzkum klíšťat a chorob, které přenášejí, ukázal nečekaný zvrat. Tento hmyz se totiž stále častěji objevuje ve městech. Experti navíc varují, že koncentrace infikovaných jedinců v blízkosti našich domovů dosahuje alarmujících hodnot.

Městské parky jako inkubátory infekcí

Dlouhodobé výzkumy českých vědců přinášejí nečekané poznatky. Zatímco dříve jsme klíšťata vnímali jako problém venkova nebo vycházek do lesa, dnes jsou hlavním ohniskem výskytu klíšťat především městské parky a lesoparky. 

Vědci z Biologického centra AV ČR a Státního zdravotního ústavu navíc podrobili analýze tisíce jedinců a výsledky ukázaly, že tato “městská” klíšťata jsou navíc největšími přenašeči infekcí. Například v lokalitách jako je pražský Petřín a podobně je infikované téměř každé druhé klíště. 

„Kromě lesních porostů už od roku 2014 testujeme klíšťata z dvanácti různých pražských parků, před třemi lety jsme také přidali testy klíšťat ze všech krajských měst. Nyní už máme data od více než 100 tisíc jedinců, a ta hovoří jasně. Největší riziko nákazy je v centrálních parcích velkých měst,“ uvádí v rozhovoru pro Seznam Zprávy Kateřina Kybicová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou borreliózu. 

Za velkou míru výskytu infikovaných klíšťat může pravděpodobně kombinace hned několika faktorů. Jde především o vysokou koncentraci hostitelů, mezi které patří například drobní hlodavci, ježci nebo ptáci, v kombinaci se specifickým mikroklimatem měst.

Klíšťata se vyskytují i ve městech , ...

Téměř polovina klíšťat přenáší chorobu

Hlavním problémem je však to, v jaké míře jsou tato klíšťata riziková. Výzkumy se zaměřily na monitoring městských a příměstských lesoparků. V těchto lokalitách pak vědci nasbírali vzorky klíšťat a podle rozborů se zjistilo, že až 44 % z nich bylo infikováno minimálně jednou z pěti sledovaných bakterií. Nejvíce přitom byla ve výsledcích zastoupena lymeská borrelióza, na kterou prozatím neexistuje očkování. Našla se až u 26 % testovaných klíšťat.

Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR upozorňuje na to, že ne v každém parku je situace stejná: „Výrazný rozdíl jsme zaznamenali mezi jednotlivými parky i jejich částmi podle toho, zda se jednalo o centrální městské udržované parky, nebo spíše o lesoparky s křovím a stromy. Na různých místech jsme našli od 1 až po 72 klíšťat na sto metrů čtverečních.“ 

Smrtící past pod lavičkou

Jak již bylo zmíněno výše, domněnka, že klíšťata žijí pouze ve vysoké trávě, je již dávno vyvrácený mýtus. Klíšťata jsou velice odolná a žijí prakticky kdekoliv. V městském prostředí bez problému přečkají zimu třeba ve spadaném listí. Když se na jaře oteplí, probouzejí se a jejich aktivita rapidně roste. V tuto dobu jsou klíšťata nejvíce hladová a hledají hostitele, na kterého číhají klidně v krátkém anglickém trávníčku nebo v trávě vedle lavičky v parku.

Kateřina Kybicová upozorňuje na to, že lidé ve městech situaci podceňují: „Důležité je používat repelenty, dobře fungují opravdu jen ty se syntetickými látkami. Lidé by měli myslet na to, že klíště mohou chytit nejen když jdou do lesa, ale zejména při návštěvě městského parku. Neměli bychom se vyhýbat pouze vysoké trávě, zejména teď na jaře na nás klíšťata čekají na spadaném listí.“ 

Velmi účinné jsou především repelenty s DEET nebo IR3535. Ty většina lidí používá pouze při procházkách v lese nebo na túrách. Naopak poměrně neúčinné jsou čistě přírodní repelenty, které často spoléhají pouze na různé výtažky z rostlin a esenciální oleje.

Ochrana spočívá především v prevenci , ...

Očkování a rychlost jako jediná obrana

Proti velmi časté lymeské borrelióze zatím očkování neexistuje, nicméně u nebezpečné klíšťové encefalitidy je situace jiná. Přesto je však proočkovanost populace velmi nízká, přičemž nejvíce očkovaných se nachází mezi dětmi. 

Ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková tak připomíná: „Ačkoli očkování proti lymeské borrelióze dosud nemáme k dispozici, je dobré připomenout očkování proti další ze závažných infekcí přenášených klíšťaty, proti klíšťové encefalitidě. Neváhejme této ochrany využít.“ 

Kromě očkování hraje klíčovou roli čas. Každý by se měl ihned po příchodu z přírody domů řádně prohlédnout. Čím dříve totiž klíště vyjmeme, tím menší je šance nákazy. Například u boreliózy se výrazně zvyšuje riziko přenosu bakterií po 24 hodinách od přisátí.