Zasadili jahody a vyrostly jim kopřivy. Zahrádkář může být amatér, ale musí znát základní pravidla přírody
Začínající pěstitelé řeší před výsadbou především nákup vhodného typu sazenic, a potom správnou frekvenci nebo množství vody při zalévání. Ti motivovanější se pak snaží hnojit o sto šest. Pokud ale podcení jeden důležitý aspekt, mohou se klidně místo úrody šťavnatých a sladkých jahod dočkat jenom hromady kopřiv.
Pokud se tedy prozatím řadíte mezi amatéry, vyplatí se nabrat inspiraci od zkušenějších zahrádkářů, kteří vědí, že faktorů zaručujících úspěch je vždy o něco víc. A především u jahod začíná vše už od vhodné kvalitní přípravy, kterou se nevyplácí podcenit. Pokud bude totiž pozemek, kam plánujete brzy sázet, v nevhodném stavu, místo bujné úrody sladkých plodů se můžete dočkat jen nekontrolovatelně se šířícího plevelu, například v podobě kopřiv.
Příprava je pro jahody stěžejní
Ty totiž zvládnou efektivně vytlačit a přerůst ostatní rostliny, které pak v záhonu úplně zaniknou. Jsou typickým příznakem zanedbané, především neprovzdušněné, půdy. Jejich růst však může současně podporovat také přehnojená zemina bohatá na dusík. Dalšími katalyzátory jsou stín nebo neustálé vlhko.
Na všechny tyto aspekty je proto nutné myslet už při samotné přípravě záhonů, během níž je nutné zajistit podmínky, které budou svědčit jahodám, a zároveň růst plevele omezí. A jaké to jsou?
Jahody milují slunce, proto pro ně v první řadě vyberte maximálně slunné místo. Půdu tam pak poctivě odplevelte a dobře prokypřete alespoň do hloubky 20 cm. Ideální je dobře propustná půda s obsahem humusu nebo alespoň s tenkou vrstvou kompostu. V případě těžké půdy ji můžete „odlehčit“ pískem.
Zákaz vstupu pro plevel
Plevel, který jahodám bere už od začátku tolik potřebnou vláhu i živiny, se ale může vyskytnout i kdykoliv v průběhu jejich růstu. Pokud ho nechcete každých několik dnů ze záhonů vytrhávat nebo prostor kolem jahod okopávat, odborníci doporučují využít techniku mulčování. Ta spočívá v tom, že záhon pokryjete mulčovací textilií či fólii, nebo můžete také vsadit na organický mulč v podobě dřevěných hoblin, slámy nebo kůry.
Mulč pěstované rostliny před plevelem ochrání tím, že zabrání přístupu světla a nové výhonky pak nebudou mít šanci z oddenků vyrazit. Kromě toho dobře zadržuje teplo a vlhkost, takže mírně snižuje také potřebu zálivky.
Kopřivy jahodám mohou i prospívat
Pokud už se vám ale kopřivy někde na pozemku objevily, lze je využít jako přírodní hnojivo. Jelikož obsahují mnoho prospěšných látek, jako je vitamin A, C a K nebo chlorofyl a také karotenoidy a flavonoidy, podporují růst, zvyšují odolnost jahod proti nákazám, a především se takové hnojivo může postarat o bohatší úrodu.
Pokud se kopřiv chcete v daném místě zbavit, nezapomeňte je vytrhnout i s kořenem. Potom je stačí nasekat včetně stonků a nechat je v průběhu 2 týdnů až jednoho měsíce fermentovat ve vodě v uzavíratelné nádobě s víkem. Potom výluh přes síto sceďte a své nové hnojivo skladujte například v kanystrech v chladu. Pro použití se pak ředí s vodou v poměru 1:10 a aplikuje se ke kořenům zhruba jedenkrát týdně. Směs můžete využít nejen pro podporu růstu jahod, ale i jiného ovoce, zeleniny nebo dokonce květin.
Dejte si však pozor na přehnojení, abyste jahody nepřesytili obsaženým dusíkem, který nejenže opět přispívá k šíření kopřiv, ale také se v určité fázi může podílet na nechtěném vývoji samotných jahod. Ty pak totiž mohou vkládat více energie do tvorby velkých listů místo vytváření kýžených červených plodů. Jakmile tedy začnou jahody tvořit poupata, s tímto druhem hnojení přestaňte. Současně se vždy vyhněte hnojivům s obsahem chloru, který může jahodám vyloženě uškodit.


























































