Není požár jako požár. Většina lidí na to zapomíná při řešení pojištění domácnosti a pak jim zbydou jen oči pro pláč
Požáry se v České republice řadí mezi nejčastější pojistné události. To dokazují statistiky jednotlivých pojišťoven i hasičských sborů. Například v roce 2024 museli hasiči řešit celkem 17 630 požárů.
Pojištění proti živelným katastrofám bývá součástí většiny běžných pojistných smluv. Platí ovšem, že pojišťovny nemají automaticky povinnost proplácet všechny škody, které vznikly v důsledku požáru. Záleží totiž na tom, o který „typ“ požáru se jedná. Obecně je možné tuto živelnou pohromu rozdělit do několika kategorií – především na základě příčiny vzniku, ale role v tomto směru přísluší rovněž několika dalším faktorům.
Se kterými typy požárů se můžete setkat?
V praxi se požáry obvykle rozdělují minimálně do 8 různých skupin, a to zejména podle primární příčiny vzniku. Tyto skupiny se následně rozdělují podle dalších faktorů.
První skupinu by bylo možné označit jako požár, který vznikl v důsledku elektrického zkratu. Druhou kategorii představují požáry z nedbalosti, třetí potom úmyslně založené požáry (například snaha o pojistný podvod nebo žhářství). Do čtvrté skupiny lze zařadit požáry, které způsobila třetí osoba, avšak neúmyslně. Za páté se jedná o požáry způsobené přírodními živly (neboli vyšší mocí). Do šesté kategorie patří technické a technologické závady s výjimkou zkratu. Za sedmou skupinu jsou někdy považovány požáry, které zapříčinily děti. Osmou pak představují požáry, které se rozvinuly v komínu nebo jiných částech topné soustavy.
Důležité je podotknout, že u každé pojišťovny mohou být podmínky i rozdělení odlišné.
Požáry, které vznikly kvůli elektrickému zkratu
Při posuzování, zda bude škoda proplacena či nikoliv, pak u některých skupin rozhodují i další „subfaktory“. Jako příklad mohou posloužit požáry, které se rozvinuly v důsledku elektrického zkratu. Právě zkrat je jedním z vůbec nejčastějších příčin požáru.
Pojišťovny obvykle proplatí škody v případech, kdy elektroinstalace odpovídá požadovaným normám a vlastník dbá na povinné revize. Zároveň je nutné splňovat předpoklad, že nebyl proveden jakýkoliv neodborný zásah.
Jinak ve chvíli, kdy požár vznikne, nárok na pojistné plnění zaniká.
Úmyslně založený požár
V tomto případě záleží především na tom, zda požár založil žhář nezávisle na vůli poškozeného, nebo se jedná o snahu o pojistný podvod. U této kategorie požárů často zasahuje i Policie České republiky.
Pokud se prokáže, že za požárem stojí žhář, pojišťovna škody zpravidla proplácí. V opačném případě (pojistný podvod) nárok na plnění samozřejmě zaniká a pojištěného přebírá Policie České republiky. Soud pak může po řádném vyšetření dotyčnému udělit odpovídající trest.
Požáry z nedbalosti
Zde je situace pravděpodobně nejkomplikovanější. Nárok na pojistné plnění může za určitých okolností vzniknout i ve chvíli, kdy se požár rozvinul v důsledku nedbalosti. Musí se ovšem jednat pouze o „běžnou nedbalost“, což v praxi znamená například nechtěné převrhnutí pánvičky s vařícím olejem při smažení nebo vzplanutí adventního věnce.
Pokud ovšem požár vznikl v důsledku hrubé nedbalosti, pojišťovny škody v drtivé většině případů neproplácejí. Háček spočívá v tom, že ačkoliv se hrubá nedbalost v českých zákonech objevuje, není jasně definována. Někdy lze však definici hrubé nedbalosti naleznout přímo na webu pojišťoven.
„Hrubou nedbalostí se rozumí takové zanedbání nutné opatrnosti a obezřetnosti, porušení právních předpisů nebo předpisů vydaných na základě nich, anebo smluvně převzatých povinností, jehož důsledkem byl vznik škody nebo zvětšení jejích následků (např. porušení protipožárních předpisů, závažné porušení technologických pravidel, závažné porušení pravidel silničního provozu, činnost pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek apod.); hrubou nedbalostí je vždy takové jednání, které bylo příčinou vzniku škodné události a pro které byla osoba uvedená v čl. 24 odst. 1 písm. a) nebo čl. 29 odst. 1 písm. a) pravomocně odsouzena pro nedbalostní trestný čin,“ stojí pak na oficiálních stránkách České asociace pojišťoven.
Požár vzniklý v komínu či topné soustavě a další požáry
U této specifické kategorie je pro zisk nároku na pojistné plnění nezbytné prokázat, že je topná soustava řádně kontrolovaná a udržovaná (revize komínu, kotle apod.). Pokud ano, zpravidla vzniká nárok na pojistné plnění. V opačném případě (např. došlo k zanedbání údržby) nikoliv.
U požáru, jehož lze považovat za přírodní katastrofu, pojišťovna proplácí škody v plné výši, pokud je smlouva správně nastavena. Podobně je tomu u škod, které způsobily děti (posuzuje se však případné zanedbání dozoru).
U technologií záleží na konkrétním stavu a typu stroje. V této kategorii obzvláště platí, že při pořízení specifického stroje je vhodné se připojistit.
Jestliže požár způsobila třetí osoba, odpovědnost přísluší jí.


























































