Češi mohou skončit v bytech připomínajících králíkárny. Chystaná novela má změnit podobu bydlení po celém Česku

Hlavními důvody obtížnější výstavby jsou zejména zdlouhavá administrativa a stavební řízení, které brzdí rozjezd nových projektů, ale také vysoké ceny materiálů a práce. Řešení této svízelné situace by mohla přinést chystaná novela stavebního zákona a nové vyhlášky, díky kterým by byla výstavba jednodušší a levnější.

Chystaná novela stavebního zákona a nové vyhlášky

Stát chce uvolnit pravidla pro výstavbu, aby byl celý proces jednodušší. Řešením má být například novela stavebního zákona (2025/2026), kterou připravuje mi­nisterstvo pro místní rozvoj. Tato novela má zjednodušit a zrychlit povolovací procesy pro novou výstavbu nejen bytových jednotek. Cílem je především zprůhlednit systém a snížit potenciál korupce. Rozšiřuje se také okruh staveb, které nevyžadují stavební povolení a kolaudaci. Tato novela by měla být kompletně hotová a schválená během letošních letních prázdnin. Její část platí již od srpna 2025, ale některá opatření vstoupí v platnost až v letech 2026–2030. Od roku 2027 zároveň také bude povinnost zajistit u nebytových budov s více než 10 parkovacími místy alespoň jeden nabíjecí bod pro elektromobily. Od roku 2030 pak u vybraných velkých objektů bude povinnost instalace inteligentních systémů pro řízení vytápění, chlazení a osvětlení. Tato novinka se dotkne především novostaveb nebo budov procházejících výraznější renovací.

Výstavba bytů by mohla být díky novému zákonu jednodušší. , ...

Byty jako králíkárny? I to bude možná realita

Čím dál častější realitou tak budou doslova byty jako králíkárny a nevhodně situované mikrobyty. Jde ovšem vůbec ještě o prostory vhodné k bydlení? Problémem je především ten fakt, že stavební zákony často vznikají bez odborníků, a tak u takto vybudovaných bytů dochází k tomu, že mají výrazně menší obytnou plochu, méně denního světla, horší větrání, více hluku a horší vzduch. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) důrazně odmítá, aby tzv. mikrobyty byly klasifikovány jako byty dle současné platné právní úpravy. Upozorňují na to, že rozvolňování požadavků na novostavby ve finále dopadá i na takové jednotky, které mají primárně sloužit pro plnohodnotné bydlení vyjadřující kvalitu života.

Orientace do vnitrobloků a světlíků jako nepříliš vhodné řešení

Čím dál častěji se tak nejspíš budeme setkávat s byty orientovanými do vnitrobloků a světlíků, což není příliš vhodné řešení. Výstavba bytů s nedostatkem denního světla a snižování normových požadavků na proslunění či osvětlení je mezi odborníky, architekty a hygieniky poměrně vášnivým tématem. Zatímco developeři prosazují uvolnění za účelem zrychlení a zlevnění výstavby, odborná veřejnost varuje před riziky pro zdraví a kvalitu života.

Nově stavěné byty nejspíš budou připomínat králíkárny. , ...

Názory odborníků na nevhodně koncipované bydlení

To, že kvalita světla a vzduchu má přímý dopad na zdraví a psychiku, je známá věc. I odborníci upozorňují, že lidé tráví v interiéru až 90 % času, což s ohledem na nevhodně situované bydlení bude znamenat negativní vliv na psychiku i zdraví. Přibližně 2/3 Čechů si stěžuje na hluk. S nedostatkem denního světla se hůře vyrovnává až 60 % populace. Mnoho lidí také řeší dilema nutnosti vybrat si mezi čerstvým vzduchem a hlukem nebo smogem z ulice. Z průzkumů vyplynulo, že přibližně desetina lidí je se svým bydlením plně spokojena.

Kdo na to nejvíce doplatí

Kritici poukazují především na ten fakt, že na tuto plánovanou změnu mohou nejvíce doplatit mladé rodiny, senioři a lidé s nižšími příjmy, pro které půjde o dostupný způsob bydlení.

Otázkou zůstává, zda si budou takové nemovitosti vůbec lidé kupovat. Odpověď Davida Choda, certifikovaného metrologa pro osvětlení a předsedy Komory metrologů pro osvětlení, je celkem znepokojivá: „Na první pohled to dává logiku,“ říká. „Jenže jakmile stát umožní, aby se všechny nové byty stavěly s menšími okny, zmizí konkurence. Nebude z čeho vybírat. Lidé si je nakonec koupí, protože prostě budou chtít bydlet. Stejně jako si dnes musíme kupovat horší potraviny za vyšší cenu než jinde v Evropě.“