Firmy budou nuceny už brzy přidávat na mzdách. Podhodnocení zaměstnanci získají tisíce navíc

Jak to ve firmách funguje teď

Máme dva kolegy na stejné pozici ve stejné firmě. Jeden ale bere o deset tisíc víc. Ani jeden o tom neví a zaměstnavatel neměl důvod přidávat. Podobná situace existuje napříč firmami celé roky. Může to být kvůli pozdějšímu nástupu, věku kolegů či větším zkušenostem.

Zaměstnanci ale nemají přístup k datům firmy, a proto je tento nesoulad nevymahatelný. Přesto počet žalob roste. Příkladem je spor s Akademií věd, kde Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch zaměstnankyně, ačkoliv už tam nepracovala. Nový zaměstnanec na stejné pozici totiž dostával vyšší osobní příplatek. Bývalá zaměstnankyně se nyní domáhá doplacení téměř 200 000 Kč. Podobné spory řešila i Česká pošta.

A tohle je teprve začátek. Od roku 2028 budou mít zaměstnanci data, která dosud neměli. Právníci už teď očekávají, že počet sporů poroste. „Lze předpokládat, že se zaměstnanci nespokojení se svou mzdou budou častěji obracet na zaměstnavatele nebo státní orgány, aby si ověřili, zda nedošlo k nerovnému stavu,“ očekává Tomáš Trtek, manažer v oblasti řízení lidských zdrojů ve společnosti EY.

Právník řešící žalobu , ...

V novém roce se pravidla změní

Od roku 2027 budou muset firmy upravit pravidla odměňování podle nové směrnice 2023/970/EU. Zaměstnavatel bude mít zakázáno ptát se uchazečů o práci na předchozí mzdu a zároveň bude muset v pracovním inzerátu uvést minimální výši odměny.

A o rok později se změní pravidla i pro zaměstnance. Od 1. ledna 2028 si budete moci zažádat o údaje o odměňování na srovnatelných pozicích. Zaměstnavatel pak bude mít dva měsíce na odpověď. Pokud zaměstnanec narazí na rozdíl ve mzdách na stejné pozici vyšší než 5 %, zaměstnavatel ho musí odůvodnit objektivními důvody. Zákon se vztahuje na zaměstnavatele v soukromém i veřejném sektoru. Ať už berete mzdu, nebo plat, pravidla platí stejně.

Jak se to dotkne vás?

Představte si například projektovou manažerku IT firmy. Bere 65 000 Kč hrubého. Od kolegy, který nastoupil loni, se dozví, že jeho výplata je 72 000 Kč. Rozdíl dělá 10,7 %. Manažerka bude moci od roku 2028 požádat o průměrná mzdová data. Ta potvrdí kolegovo tvrzení. Zaměstnavatel to buď vysvětlí, nebo rozdíl dorovná.

O průměrná mzdová data se bude psát zaměstnavateli. Nepotřebujete žádný speciální formulář, postačí písemná žádost. „Pokud někdo zpochybní férovost odměňování, bude to právě zaměstnavatel, kdo bude muset vysvětlit a doložit, proč jsou mzdy nastavené tak, jak jsou,“ upozorňuje advokát Miroslav Hnilica. Zákon uznává rozdíly jako větší odpovědnost, vyšší kvalifikaci nebo složitější podmínky práce. Naopak argument, že v Praze jsou přece platy vyšší, soudy zamítly.

Co to znamená pro firmy?

Porovnávání mezd napříč firmou , ...

Zaměstnavatelé, kteří odměňovali intuitivně nebo historicky, budou muset mzdy nejspíše dorovnat. Navíc je čeká audit mzdových dat, tvorba metodiky a nastavení procesů. Zákon jim ukládá i povinnost zpracovávat zprávy o rozdílech v odměňování pravidelně. Zatím není jisté, zda pro to připraví nějaký digitální systém, nebo si to firmy budou muset řešit v Excelu.

Pro firmu, která si svých zaměstnanců cenila již dřív, tato novela není hrozbou. „Transparentní odměňování se velmi rychle stane konkurenční výhodou,“ tvrdí majitelka firmy Decoled Eva Poláčková.

Novela může firmám přinést i nové zaměstnance. Kandidáti podle dat personálních agentur reagují na inzeráty s uvedenou odměnou častěji než na ty, kde odměna uvedena není. Zároveň ale větší transparentnost přirozeně vytvoří tlak na růst mezd tam, kde rozdíly nebude snadné doložit. A to v době, kdy stát minimální mzdu opakovaně zvyšuje.

Co teď?

Zaměstnanci si už nyní mohou zdokumentovat svou pozici: odpovědnosti, délku praxe a kvalifikaci. Od roku 2027 mohou srovnávat trh podle povinných minimálních mezd v inzerátech. A od roku 2028 už budou moci se svými připravenými podklady vyjednávat o mzdě se zaměstnavatelem. A pokud to nebude stačit, nastoupí právníci.