V Praze otevřeli největší komunitní zahradu. Lidé si tam budou pěstovat vlastní zeleninu a chovat slepice, koně i včely

Komunitní zahrady vlastně nejsou ničím novým. Každý rok se nové otevírají ve vnitroblocích, na střechách či na různých nevyužitých městských pozemcích. Touha městského člověka po kontaktu s přírodou je silná a takové prostory nabízejí nejen vlastní ovoce či zeleninu, ale i nová přátelství. Navíc se jedná o ekologicky prospěšné projekty. Nyní se v pražské Krči otevírá největší projekt svého druhu.

Pět hektarů zahradničení

V polovině května otevřel společensky prospěšný podnik Kokoza komunitní zahradu Velký háj. Rozloha okolo pěti hektarů činí z této komunitní zahrady tu největší svého druhu na celém území hlavního města. Zahrada není jen místem s vyvýšenými záhony pro zeleninu, lidé tam najdou také ovocné stromy, včelí úly, posezení s ohništěm nebo dokonce výběh s koňmi. Komunitní zahrada se nachází mezi Novodvorskou ulicí a krčským zámkem.

O zahradu Velký háj je velký zájem, protože ještě před samotným otevřením se přihlásilo přes 150 zájemců a zájemkyň o možnost být součástí tohoto projektu. Vedle pěstování plodin je láká také chov slepic. Autoři projektu na zahradě vybudovali vyvýšené záhony, připravili prostor na skladování zahradního náčiní, ale nechybí ani kompostér, pergola s posezením či toaleta.

Kromě pěstování ovoce a zeleniny je možné i chovat včely. , ...

Příroda uprostřed města

Velký háj je zajímavý kombinací klasické komunitní zahrady s přítomností zvířat. Podobné projekty bývají většinou mnohem menší, a proto přítomnost slepic či koní obvykle není možná. Naopak chov včelstev je v Praze čím dál častější záležitostí. Městský med bývá velice čistý a kvalitní. Důvodem je absence monokulturních zemědělských plodin s pesticidy. Stejně tak je na vzestupu zájem o chov slepic. Komunitní kurníky jsou skvělým edukačním místem pro rodiny s dětmi, ale také samozřejmě zdrojem čerstvých vajec.

 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Kokoza (@kokoza_cz)

V posledních letech Praha zažívá nebývalý rozkvět městského zahradničení. Podle aktuálních dat fungují na území hlavního města již desítky komunitních zahrad a jejich počet každý rok roste. Další zajímavé projekty tak najdeme například v Troji, na Císařském ostrově nebo na Žižkově či Smíchově. Stále častěji se objevují různé druhy zahrad na střechách administrativních budov či obchodních center.

Únik od městského života

Moderní způsob života ve městech je rychlý a od přírody leckdy velice vzdálený. Možnost uniknout všudypřítomnému hluku a stresu nabízejí právě projekty sousedských zahrad. Je to návrat k přírodě s možností vypěstovat si vlastní ovoce a zeleninu. Pro mnohé jde o smysluplně strávený čas – a také lze dětem ukázat, že jídlo prostě neroste v supermarketu. V posledních letech se zároveň více projevuje ekologický a ekonomický aspekt.

Vyvýšené záhony jsou pohodlné a chrání zeleninu před škůdci. , ...

Odborníci na urbanismus a klimatickou změnu upozorňují, že právě podobné projekty mají pro moderní města zásadní význam. Zelené plochy fungují jako přirozené klimatizační jednotky – účinně zadržují dešťovou vodu a snižují efekt tepelných ostrovů města. Také zvyšují druhovou rozmanitost fauny a flóry v urbanizovaném prostředí.

Celosvětový trend

Komunitní zahrady dnes najdeme takřka ve všech velkých městech České republiky. Zároveň stále fungují zahrádkářské kolonie, kde mají lidé pronajaté zahrady a mohou se věnovat pěstování vlastních plodin či chovu slepic.

Obliba městského zahradničení je zřejmá po celém světě, a to od New Yorku po Berlín. Některé projekty jsou unikátní svým umístěním či designem a mají celosvětový ohlas. Například v newyorském Brooklynu tak ročně vypěstují desítky tun lokální zeleniny a ovoce pro místní trhy a restaurace. Kromě ekologického aspektu je důležitý také psychologický rozměr. Sdílená péče o zvířata a rostliny vytváří silné mezilidské vztahy a pomáhá bojovat s izolací obyvatel moderních měst.