Kvůli jediné nepovolené úpravě může být dům prakticky neprodejný. Banky na takové nemovitosti odmítají poskytovat hypotéky
Člověk má tendenci něco neustále upravovat a rozšiřovat. Týká se to i vlastního bydlení. Některé úpravy sice mohou být velmi praktické, na druhou stranu se kvůli nim lze dostat do křížku se (stavebním) zákonem. A nejen to. V určitých případech může mít i zdánlivě drobný zásah negativní vliv třeba i na prodej nemovitosti či úvěr u banky.
Pan Lukáš si před několika lety upravil střešní okna u svého domu. Jedno nechal zmenšit a navíc přidal nové. Nepovažoval to za nic zásadního a dál to neřešil. Problém přišel až ve chvíli, kdy chtěl nemovitost prodat. Zájemce o koupi totiž potřeboval hypotéku a banka při kontrole dokumentace zjistila, že změny nejsou řádně povolené. „Kupujícímu banka řekla, že bez dodatečného povolení změny stavby hypotéku neschválí,“ popisuje čtenář.
Nenápadná úprava jako černá stavba
Černá stavba je stavba, která byla postavena bez potřebných povolení, případně v rozporu s nimi. Tohle označení se však nemusí týkat pouze samotných staveb. Podle zákona totiž podobná pravidla platí třeba i pro změny, jako jsou nástavby, přístavby nebo stavební úpravy. Některé stavby a obměny sice takzvané povolení záměru nevyžadují, ale neplatí to vždycky. Nebudete-li ho mít, nejenže se můžete dostat do křížku se zákonem, ale zároveň si lze zadělat na problém u bankovních institucí.
O jaké úpravy se může konkrétně jednat?
Nový stavební zákon říká, že drobné stavby nevyžadují řízení o povolení záměru ani kolaudaci. Vymezovat se mohou třeba rozměry (často rozlohou do 40 metrů čtverečních a 5 metrů výšky). Povolení nemusí být nutné ani u stavebních úprav. Obvykle se jedná o zásahy, které nezasahují do nosných konstrukcí, nemění vzhled stavby ani způsob užívání a nemají negativní vliv na požární bezpečnost. Takové vymezení je ovšem poněkud široké. Co tedy může být reálně problematické?
Verandy či terasy je obvykle možné považovat za drobné stavby. Jejich přístavba je tedy v zásadě možná. Nesmí ovšem ovlivňovat celkovou bezpečnost. Problematické ovšem bývá už zasklení balkonu či lodžie, neboť to může ovlivňovat požární bezpečnost stavby a zároveň měnit její vzhled. Bez rizik nemusí být dokonce ani jediné střešní okno, nebude-li stejného rozměru a vzhledu jako předešlé. U změny velikosti nebo přidání nového okna je totiž povolení vyžadováno.
Úpravy vás brzy možná nebudou stát tolik. Je možné, že se díky snížení daně z přidané hodnoty brzy dočkáme nižších cen u rekonstrukcí a oprav bydlení. Měli byste při tom ovšem postupovat obezřetně.
Někdy se může úprava krutě vymstít
Předně platí, že při zjištění nepovolené stavby ji budete muset odstranit, byť existuje takzvané dodatečné povolení. Odpovídá-li úprava územnímu plánu a stavebním předpisům, lze o takové povolení požádat a úpravu tak zlegalizovat. Nikdy byste se však neměli pokoušet nepovolené úpravy skrýt, protože pokuta může být i šestimístná! Stavební zákon ostatně říká, že vlastník stavby je povinen uchovávat ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení.
Navíc existuje riziko, že nepovolené úpravy vám mohou zhatit snahu o získání úvěru u banky. Tyhle instituce totiž důsledně kontrolují skutečný a právní stav nemovitostí. Nepovolená úprava může nejen výrazně komplikovat financování rekonstrukce či refinancování úvěru, ale i prodej nemovitosti (především v případech, kdy kupující čerpá hypoteční úvěr), případně sjednání pojištění, nebo další povolování stavebních úprav. Jedno nepovolené střešní okno proto někdy zpětně citelně zkomplikuje financování nemovitosti. Dodatečné řešení sice existuje, ale v takovém případě bývá vše komplikovanější a časově náročnější.
I zdánlivě nepatrné úpravy domu je dobré předem konzultovat. Celá tahle problematika je totiž dosti složitá. Raději se tedy vždy obraťte na příslušný stavební úřad, čímž lze předejít mnoha budoucím komplikacím.

























































