Jak dlouho přežije klíště na posekané zahradě? Pozor na mýty, kvůli kterým ohrožujete děti i psy

O klíštěti se ví, že dokáže přežít v opravdu nehostinných podmínkách. K životu se probouzí za nízkých teplot, stačí mu teplota okolo 5 °C. Začíná být tedy aktivní zhruba týden po skončení posledních mrazů. Všeobecně se dá říct, že aktivita klíšťat dosahuje vrcholu od dubna do listopadu, nicméně s měnícími se klimatickými podmínkami se toto období prodlužuje.

Klíšťata nepotkáte jen v lese

Jedním z největších mýtů ohledně klíšťat je tvrzení, že na zahradě u domu vám žádné nebezpečí nehrozí. Opak je pravdou. Klíšťata se poměrně umně pohybují v městských podmínkách, kam určitě patří také parky nebo vaše soukromá zahrada. Líbí se jím zejména ve vyšší trávě nebo v hromadách listí.

Jako jednoduché řešení se jeví ihned trávu posekat. I to má ovšem svá úskalí. Při sekání se musíte zaměřit na opravdu celou plochu zahrady, tedy i na těžko dostupná místa. Zaměřte se také na stinné plochy, kde se drží vlhkost, protože právě tato místa klíšťata vyhledávají. Neopomeňte rovněž keře a stromy. Ty pravidelně prostřihávejte, abyste zamezili vzniku stínu. Pokud svoji zahradu teprve zařizujete, myslete při vysazování dřevin na to, aby nebyly v těsné blízkosti. Všude tam totiž vznikají potenciální nová místa pro život klíšťat.

Klíšťatům se líbí ve vysoké trávě. , ...

Posekáním trávy to však nekončí. Klíšťata totiž i v tomto pro ně nehostinném prostředí dokáží přežít několik dnů až týdnů. Velmi záleží na tom, jak rychle posekaná tráva uschne. Klíšťata totiž sucho nemají příliš v lásce, takže když se vám podaří trávu usušit rychle, podaří se vám také zbavit klíšťat. V opačném případě – tedy třeba ve vlhké trávě ve stínu – parazit umí přežít delší dobu.

Pozor na stromy

Dalším z mýtů ohledně klíšťat může být přesvědčení, že na člověka mohou spadnout ze stromu. Není to tak úplně pravda. Klíšťata ze stromu nelétají ani neskáčou, mohou na vás ovšem přelézt třeba z listí nebo z větví. Velmi často se jim na lidském těle líbí v oblasti za ušima, v podpaží, v podkolenních jamkách nebo obecně tam, kde máme tenkou kůži.

Na své zahradě si přitom kromě posekání trávy můžete vytvořit další bariéru, která pomůže klíšťata udržet z vašeho dosahu, takzvanou přírodní bariéru třeba ze štěrku nebo z mulčovací kůry. Těm totiž tento nepříjemný parazit příliš neholduje a raději se jim vyhne. Pokud topíte dřevem a na zahradě ho skladujete, dbejte na to, aby bylo na místě, kde je co nejvíce sucho. Jen tak se do něj klíšťata nebudou stahovat.

Dostatečně se chraňte

Občas se člověk může setkat s názorem, že k ochraně před klíšťaty stačí pouze repelent. Opět se jedná o takový polomýtus. Sice je pravdou, že repelent je vůči klíšťatům účinnou zbraní, nicméně ho musíte poctivě nanést na opravdu každý kousek svého těla. Aplikaci je rovněž nutné pravidelně opakovat, jelikož ochranná látka po nějakém čase vyprchá.

Po pobytu v přírodě se pravidelně kontrolujte. , ...

Dalším velkým omylem, jenž může skončit fatálně, je přesvědčení o své dobré imunitě. S klíšťovou encefalitidou se může dostat do křížku každý – věk, stav imunity nebo celková fyzická kondice člověka v tom bohužel nehraje příliš velkou roli. Navíc nemoc může zanechat doživotní následky a nedá se cíleně léčit. Lékaři v tomto případě aplikují pouze podpůrnou léčbu závisející na typu, průběhu a závažnosti příznaků. Kromě toho je bohužel výskyt klíšťové encefalitidy plošný, infikovaná klíšťata se nacházejí na celém území republiky.

Proto by každý z nás měl zvážit dostupné očkování proti této nebezpečné chorobě. Základní očkovací schéma tvoří tři dávky, posléze se chodí na přeočkování (zpravidla jednou dávkou po 3 letech). Je plně hrazeno zdravotní pojišťovnou osobám starším 50 let. Všichni ostatní mohou na zaplacení vakcíny využít benefitů od svých zdravotních pojišťoven.