Češi tenhle keř vysazují na zahrady stále častěji. Odborníci ale varují, že láká škůdce a je plný havěti
Když lidé hledají vhodný keř pro živý plot, přejí si, aby rychle rostl, vytvořil hustou clonu a v zimě neopadal. Takových dřevin v našich podnebních podmínkách mnoho nenajdou. A protože už nechtějí tisíckrát omleté túje, stále častěji sáhnou po bobkovišni.
Bobkovišeň jako ideální živý plot vám doporučí v obchodech i na diskuzních fórech. Tvoří pevné kožovité listy tmavě zelené barvy, které se na keři udrží i během zimy, kdy drtivá většina listnatých dřevin v Česku opadá. Keř navíc roste bujně, rychle se zahušťuje a žádanou výšku nabere během několika málo let.
Když se o něj staráte a pravidelně ho zastřihujete, živý plot z bobkovišní působí opravdu velmi esteticky. V internetových diskuzích vám ho málokdo bude vymlouvat. Sem tam ale někdo zmíní i jeho nevýhody, které nejsou zrovna zanedbatelné.
„Sousedce jsem tím otrávila všechny slepice, bobule jsou jedovaté. Listí se nedá kompostovat, je příliš tuhé,“ píše paní Markéta na Facebooku.
„Mám bobkovišeň. Je to neprůhledná, stále zelená stěna. Dobře se udržuje. Ale nejspíš, a je to otázka času, budete mít na zahradě lalokonosce a boj s ním opravdu stojí za to,“ uvádí uživatelka Kateřina ve stejné diskuzi.
Brouci ožírají listy, larvy ničí kořeny
Že je bobkovišeň jedovatá, je všeobecně známo. Mnoho zahrádkářů ji proto často zastřihává, aby nemohla vykvést a plodit kuličky, které by mohly přilákat děti. Problém s lalokonoscem ale tak snadné řešení nemá.
Lalokonosci jsou zhruba centimetr velicí tmaví brouci, kteří se přes den schovávají v zemi a v noci vylézají, aby si pochutnali na listech keřů. A právě velké a „tučné“ listy bobkovišně je přitahují jako magnet. Vyžírají do nich díry podobně jako slimáci a bleskově se množí. Vylíhnuté larvy žijí v zemi a živí se pro změnu kořeny. Napadená rostlina postupně chřadne a nakonec může odumřít.
K hubení lalokonosce se dnes nejčastěji používají hlístice, které představují ekologickou alternativu k chemickým přípravkům. Ne vždycky ale kúra stoprocentně zabere. Zoufalí zahrádkáři pak běhají v noci kolem keřů s baterkou a brouky sbírají ručně.
Nejhorší na tom je, že jakmile se vám lalokonosec dostane na zahradu a přemnoží se, sežere vám klidně i rododendrony, begonie, ibišky a jahodníky. Živý plot z bobkovišní ho k vám bohužel může nalákat.
Citlivá blýskavka
Dalším keřem, jehož popularita v Česku stále roste, je blýskavka Fraserova. Zahrádkáři si oblíbili zejména kultivar Red Robin, který prozáří zahradu jasně červenými listy. Ačkoli blýskavku prodejci popisují jako velmi odolnou, odborné zahraniční portály u ní zmiňují náchylost k nebezpečné spále růžovitých. Jde o zákeřnou chorobu bakteriálního původu, jež napadá i další druhy ze stejné čeledi, a to nejen růže. Spála se rychle šíří na hrušně či jabloně a dokáže zničit celou úrodu. Listy i květy postupně hnědnou, až zčernají a zůstanou na větvích viset, jako by byly spálené.
Odborníci proto nedoporučují vysazovat blýskavku do blízkosti ovocných stromů; pokud by se na ni bakterie spály ze sousedství dostala, rozšířila by se i na okolní růžovité dřeviny.
Mšice milují komuli a ptačí zob
České zahrady v posledních letech trpí suchem, které rostliny oslabuje, zato poskytuje vhodné podmínky pro mšice. Tito drobní škůdci se v horkém létě množí extrémně rychle a listy rostlin jimi bývají zcela obsypané. Jedním z nejnáchylnějších keřů je v tomto ohledu komule Davidova.
Mnoho webů komuli doporučuje jako nádherně kvetoucí dřevinu, která přitahuje motýly, a Češi jejímu kouzlu poslední dobou zcela podlehli. Na zahradách ji vidíme stále více a obdivujeme ji. Motýlí keř však nepřitahuje jen opylovače, ale také právě mšice. Hladové parazity lákají zejména mladé šťavnaté výhony, jež vyrazily po jarním řezu. Na zahradu se tedy mohou dostat díky komuli už na jaře a pokud je včas nezlikvidujete, budou se u vás pást celé léto.
Problematický může být také oblíbený ptačí zob, který kromě mšic přitahuje i nejrůznější druhy housenek. V hustém porostu nacházejí skvělý úkryt a nerušeně ožírají listy, až je zcela sežerou. Odborníci proto doporučují ptačí zob pravidelně prosvětlovat a kontrolovat.
Samozřejmě to neznamená, že byste se výše uvedených keřů museli zbavit. Škodící havěť se ostatně může kdykoli objevit i na jiných druzích rostlin. Je však dobré vědět, které druhy jsou k napadení škůdci náchylnější než jiné, a před výsadbou živého plotu zvážit všechna pro a proti. Při výběru rostlin bychom se nakonec neměli řídit módou, ale spíš konkrétními podmínkami zahrady a oblasti, kde žijeme. A nějaký ten ohled bychom měli brát i na sousedy… Abychom jim nakonec neotrávili slepice, jak se to podařilo paní Markétě z Facebooku.





Sledovat v Google Zprávách





















































