Ministerstvo spustilo dohled nad malými stavbami na zahradách. Problém je i přístřešek na auto bez stavebního povolení
Mnozí Češi parkují své motorové vozidlo v garáži. Jenže automobil můžete „ustájit“ i jinak. Veskrze moderně a prakticky. Na druhou stranu se kvůli přístřešku pro auto můžete dostat do křížku se zákonem. Zvlášť, když ministerstvo spustilo dohled nad malými stavbami na zahradách. Jak se totiž říká: „neznalost neomlouvá“.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vydalo v květnu letošního roku aktualizovanou metodickou příručku, která reaguje na vývoj staveb na zahradách. Tenhle dokument mimo jiné vymezuje takzvaný carport, což je přístřešek na auto. Ačkoli se jedná o jednoduchou konstrukci, v některých případech je potřeba povolení záměru. Jinak vám na zahradě bude stát černá stavba, za kterou budete muset zaplatit tučnou pokutu. Zaměřme se tedy na to, jaká pravidla pro tento typ konstrukce vlastně platí.
Přístřešek na auto se vám může vymstít
Lidé si často pletou pergolu a přístřešek. Nejde ovšem jen o chybu v terminologii, ale mnohem důležitější je skutečnost, že se oba typy staveb podle MMR v aktualizovaném metodickém doporučení z května výrazně liší. Zatímco pergola je výhradně prvkem zahradní architektury a nepodléhá posuzování podle stavebního zákona, přístřešek je stavbou ve smyslu stavebního zákona a posuzování podléhá. To je důležité z hlediska povolení záměru (dříve stavebního povolení).
Carport je přitom konstrukce k ochraně automobilu před rozmary počasí, jež sice má zastřešení, ale na rozdíl od garáže postrádá plné obvodové stěny. Existuje i solární carport, jehož střecha je osazena fotovoltaickými panely. Dokáže tedy vyrábět elektrickou energii, kterou lze využít nejen pro nabíjení elektromobilu, ale také pro chod domácnosti. V současné době ostatně máte k dispozici motorová vozidla na elektrický pohon, která mohou sama fungovat jako úložiště energie pro dům.
Kdy potřebujete na carport povolení záměru?
Vzhledem k tomu, že se jedná o přístřešek, byť na auto, podle MMR podléhá posuzování podle stavebního zákona. Povolení záměru je přitom potřeba, nejde-li o drobnou stavbu. Tu příloha 1 stavebního zákona definuje jako „stavbu do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m“. Splňuje-li tedy carport tyto podmínky, povolení záměru není nutné. Pokud ale jeho plocha činí třeba 45 m2 a nemá tento typ úředního rozhodnutí, můžete se dostat do křížku se zákonem. Půjde totiž o takzvanou černou stavbu.
Co dělat, když přístřešek stojí bez povolení?
S černými stavbami si není radno zahrávat, protože se vám to může prodražit a navíc je někdy nutné načerno postavenou konstrukci zbourat. Pokud už vám přístřešek na auto na zahradě stojí, přičemž nesplňuje podmínky pro drobnou stavbu a nemá povolení záměru, měli byste nastalou situaci řešit. Existuje totiž možnost černou stavbu zpětně legalizovat. Jak? Skrze takzvanou Žádost o dodatečné povolení stavby, jejímž cílem je uvést konstrukci do souladu se stavebním zákonem.
Portál veřejné správy radí, že byste měli tuto službu řešit buď co nejdříve po zjištění, že stavba byla zahájena či provedena bez příslušného povolení, nebo do 30 dnů od zahájení řízení o odstranění stavby. Carport přitom patří mezi ostatní stavby, protože nespadá do jiných kategorií definovaných stavebním zákonem. Proto bude případné dodatečné povolení stát 30 000 korun. Doporučujeme je ale zaplatit, protože podle § 301 stavebního zákona jinak hrozí pokuta ve výši až 2 miliony korun.
Aktualizovaná metodická doporučení MMR se týkají i dalších staveb. Patří mezi ně i bioklimatické pergoly, což jsou ve skutečnosti praktické přístřešky, které za pomoci naklápěcích lamel regulují mikroklimatické podmínky v prostoru pod sebou.





Sledovat v Google Zprávách























































