Na zahradě si postavili obyčejný přístřešek na dřevo. Soused je udal a úřad začal řešit černou stavbu
Stavební úřad může zahájit řízení o černé stavbě klidně na základě telefonátu souseda a majitel pak zjistí, že jeho „zahradní přístřešek na dřevo“ je podle zákona stavba, o které úřad zkrátka vědět měl. Problém nebývá v samotné stavbě, ale v tom, že majitelé tyto podmínky buď neznají, nebo je nekontrolovali. Zákon přitom od července 2024 dává majitelům zahrad výrazně větší volnost než dřív.
Přístřešek na dřevo a pergola vypadají na zahradě podobně, ale stavební zákon se na ně dívá jinak.
Pergola, nebo přístřešek? Záleží na konstrukci
Klasická otevřená pergola bez střešní krytiny se obvykle za stavbu nepovažuje a zákon ji vůbec neřeší. Zákon přístřešek definuje jako zastřešenou stavbu bez některých nebo všech obvodových stěn, určenou ke konkrétnímu účelu. Jakmile má tedy konstrukce střechu a slouží jako kryté posezení, sklad nebo stání, jde o přístřešek.
Často se pak stává, že to, co výrobci prodávají jako pergolu, například bioklimatickou pergolu s lamelami nebo zastřešené posezení, je vlastně z pohledu zákona přístřešek. O tomto názvosloví rozhoduje technické provedení, ne název.
Přístřešek musí splnit několik podmínek
Od 1. července 2024 platí pro přístřešky na zahradách rodinných domů nová pravidla. Zákon č. 283/2021 Sb. stanovuje, že přístřešek bez povolení a bez jakéhokoliv ohlášení smíte postavit tehdy, když splníte zároveň čtyři podmínky. Zastavěná plocha přístřešku nesmí přesáhnout 40 m², to je plocha přibližně 5 × 8 metrů. Do července 2024 přitom platil limit 25 m², takže zákon je teď benevolentnější než dřív. Výška stavby je omezena na 5 metrů.
Přístřešek musí stát na pozemku rodinného domu, chalupy, rekreačního domku nebo na pozemku zahrádkářské kolonie. A musí být od hranice sousedního pozemku vzdálen nejméně 2 metry. Tato vzdálenost se měří od nejbližší části přístřešku, tedy od okraje střechy nebo sloupku, ne od středu.
Nejčastěji se přehlíží podmínka vsakování dešťové vody. Po umístění stavby musí zůstat alespoň 50 % celkové plochy pozemku schopné vsakovat dešťovou vodu. Nezapočítává se jen přístřešek, ale celá zpevněná plocha na pozemku, to znamená dům, terasa, betonový chodník i parkovací stání. S velkou betonovou příjezdovou cestou se tak můžete dostat přes limit, aniž byste to věděli.
Zákon je ale jen minimem pro tyto podmínky, územní plán vaší obce může stanovit podmínky ještě přísnější, například menší povolené rozměry, větší odstupy od plotu nebo jiná omezení. Podmínky územního plánu své obce si ověřte na webu stavebního úřadu nebo přímo na portálu Ústavu územního rozvoje.
Když úřad dostane podnět
Začíná to udáním, telefonátem nebo e-mailem souseda stavebnímu úřadu, úřad takový podnět pak ze zákona musí vyhodnotit. To ostatně dokládá také zkušenost majitele rodinného domu, který si na zahradě postavil jednoduchý přístřešek na dřevo. „Vůbec mě nenapadlo, že by s tím mohl být problém. Pak mi ale přišel dopis ze stavebního úřadu. Ukázalo se, že soused podal podnět k prověření stavby a úřad začal zjišťovat, zda splňuje všechny zákonné podmínky,“ popisuje. Pokud by úřad došel k závěru, že o černou stavbu nejde, řízení nezahájí a věc odloží.
Záleží tedy, zda váš přístřešek splňuje zákonné parametry drobné stavby. Pokud ano, úřad řízení nezahájí, nesouhlas souseda ke zbourání zkrátka nestačí. A pokud stavba podmínky nesplňuje, úřad musí zahájit řízení o odstranění. V tu chvíli ale ještě není rozhodnuto, zákon totiž dává vlastníkovi možnost požádat o dodatečné povolení. Pokud ani to není možné, úřad odstranění nařídí, ale i proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat ke krajskému stavebnímu úřadu.
Pro ilustraci si představte přístřešek na dřevo: Střecha stojí na čtyřech kůlech, nemá stěny a má rozlohu 16 m². Soused podal stížnost stavebním úřadu. Úřad ho přišel změřit, ale vzdálenost od plotu byla 2,4 metru, výška 2,8 metru a zastavěnost pozemku včetně přístřešku nepřekročila 40 %. Všechny zákonné podmínky byly splněny a majitel nemusel nic řešit. Úřad by ale vždy posuzoval i další okolnosti, například soulad s územním plánem a konkrétní účel stavby.
Pokud vás tedy úřad kontaktuje, připravte si rozměry stavby, vzdálenost od hranic pozemku, jednoduchý situační nákres a podklady k tomu, že pozemek splňuje požadavek na vsakování. U sporných případů je lepší ověřit postup přímo na stavebním úřadě nebo se poradit s advokátem se specializací na stavební právo.





Sledovat v Google Zprávách




















































