Dnešní čtyřicátníci začínají mít kritický problém našetřit alespoň základní finanční polštář. Náklady na děti často přesahují jejich finanční možnosti

Důvodů, proč právě tato demografická skupina je z finančního hlediska aktuálně ohrožená, existuje celá řada. Jedním z nich je skutečnost, že mnohdy vychovávají děti, které se aktuálně nacházejí ve věku, kdy si samy na sebe ještě nevydělávají. Zároveň však potřebují nemalé množství peněz na obstarání základních životních potřeb, koníčků nebo studia. K tomu se navíc přidávají ještě další pravidelné výdaje, které jsou spojovány právě s touto generací. 

Dospělí mají problém si našetřit alespoň základní rezervu

Ministerstvo financí provedlo na začátku minulého roku měření úrovně finanční gramotnosti, v rámci kterého zjišťovalo mimo jiné to, jak dlouho vydrží lidé v domácnosti bez hlavního příjmu. 

6 % účastníků průzkumu odpovědělo na tuto otázku tak, že by bez hlavního příjmu nevydrželi ani týden, 10 % by vydrželo více než týden, ale méně než měsíc a 26 % by přečkalo minimálně jeden měsíc, ale ne více než tři měsíce. To znamená, že celkem 42 % účastníků nemá úspory ani ve výši tří měsíčních výdajů. Dalších 25 % lidí má sice naspořeno rezervu dosahující hodnoty alespoň 3 měsíčních výdajů, déle než 6 měsíců by však bez hlavního příjmu nevydrželi – takové časové období by zvládlo přečkat pouze 23 % respondentů. 

Zajímavé je, že lidé ve věku 40 až 59 let v rámci daného průzkumu nejčastěji uváděli, že by zvládli výpadek ve výši jednoho měsíčního příjmu bez půjčky. Na druhou stranu by naprostá většina z nich nepokryla více než 6 měsíců. 

Pravidlo rezervy ve výši tří měsíčních platů

Ve finančním světě se často setkáte s doporučením, že by výše rezervy měla odpovídat minimálně 3 měsíčním platům (případně mzdám). Tato rada má však své mezery.

Tou hlavní je skutečnost, že zdaleka ne každý člověk se stejným příjmem má rovněž stejné výdaje. Proto může být vhodnější orientovat se spíše podle výdajů – tedy mít rezervu ve výši alespoň 3 až 6 průměrných měsíčních výdajů. A právě to je jedním z důvodů, proč mohou být stávající čtyřicátníci zranitelnější než jiné demografické skupiny – jejich výdaje jsou totiž mnohdy velmi vysoké. 

Většina Čechů nemá dostatečně vysokou rezervu ani na pokrytí 6 měsíčních výdajů. , ...

Proč mají stávající čtyřicátníci často extrémně vysoké výdaje?  

Výdaje dnešních čtyřicátníků se často skládají z několika významných složek, v důsledku čehož se nakonec nasčítají do velmi vysoké částky. 

Mnozí zástupci této demografické skupiny ještě splácejí hypotéku na bydlení, financují chod vlastní domácnosti, pomáhají vlastním rodičům a navíc jsou ještě sami velmi aktivní (např. sportují či pravidelně navštěvují kulturní a jiné akce). 

Samostatnou kapitolou jsou náklady na výchovu dětí 

Mezi jejich nejvyšší výdaje se pak řadí náklady spojené s výchovou. Dětem dnešních čtyřicátníků je dnes zpravidla okolo 8 až 22 let. Nachází se tedy většinou ve věku, kdy se o sebe sami finančně nepostarají, ale zároveň již mají vysoké výdaje.

U mladších se financují například sportovní kroužky, hudební, jazykové či jiné kurzy, doučování, tábory, školní výlety nebo elektronika a jiné přístroje.  

Absolventům středních škol pak rodiče mnohdy hradí náklady spojené se studiem vysoké školy (např. bydlení, dojíždění, nákup notebooku či jiných studijních pomůcek apod.). 

Náklady spojené s výchovou vysokoškoláka mohou snadno překročit 10 000 korun měsíčně. , ...

Podle analýz a dostupných informací činí běžné výdaje na výchovu dítěte ve věku 6 až 11 let zhruba 6 000 až 9 000 korun měsíčně. U dětí ve věku 12 až 15 let jde o 8 000 až 12 000 korun, u středoškoláků o 10 000 až 15 000 korun a vysokoškoláci pak rodiče vyjdou na 12 000 až 20 000 korun. 

Je pravda, že rodiče mohou na děti čerpat státní příspěvky. Ty se však zpravidla ani zdaleka nepřibližují celkové výši reálných nákladů – v současné chvíli je maximální výše rodičovského příspěvku zastropována na 350 000 Kč a navíc se čerpá pouze na první roky života. I když tedy zástupci opozice navrhli navýšení rodičovského příspěvku, pro čtyřicátníky se situace nejspíše nezmění. 

Nakonec platí, že i když čtyřicátníci rezervu vybudovanou mají, podle řady expertů sama o sobě nemusí stačit. Měli by totiž rovněž pravidelně investovat, aby si zajistili stabilní finanční situaci v důchodovém věku.

Upozornění: Tento článek není finančním doporučením. Slouží pouze k informativním účelům.