Pětky ve škole podle rodičů nejsou vizitkou dítěte, ale učitele. Děti prý nic nenaučí a pak je trestají špatnými známkami

Přijít ze školy s pětkou se během školních let povedlo snad každému. Problém je v tom, když celá situace začne působit spíše tak, že děti ve třídě hromadně nezvládají to, co ročníky před nimi hravě zvládly. Děti přitom nejsou hloupější, než byly generace před nimi. Příčinou ale může být nedostatečná motivace, tempo výuky, stres ze srovnávání i způsob, jak škola s dítětem vlastně pracuje. 

Propadá půlka třídy, nebo jeden žák? 

Klíčovou diagnostickou otázkou, kterou by si měl položit každý rodič (i každá škola), je jednoduchá. Kolik dětí z konkrétní třídy má z konkrétního předmětu špatné známky? Pokud propadá jeden žák z celé třídy, statisticky bude problém spíše na straně dítěte. Může jít o poruchu učení (dyslexii, dysgrafii či dyskalkulii), o nižší kognitivní schopnosti či o zdravotní problém nebo nedostatečnou motivaci. V takovém případě má rozhodně smysl řešit doučování nebo návštěvu pedagogicko-psychologické poradny, kde stanoví další postup. 

Pokud však řešíte situaci, kdy se špatné známky týkají třeba poloviny třídy a toho samého předmětu, statisticky je problém spíše na straně školy. Problém v takovém případě může být v samotné osobě učitele (dětem nemusí vyhovovat tempo výuky nebo způsob vysvětlování), v použitých materiálech, klimatu třídy nebo třeba náročnosti testů. 

„Zatímco pro žáka i rodiče zahrnuje známka pouze hledisko výkonu a jeho oklasifikování, pro učitele se ve známce odráží i výsledek jeho práce. Význam známky je pro učitele vícevrstevný a představuje i možnost sebekriticky zaujmout stanoviska k odvedené práci ve vyučování,“ uvádí ke známkování metodický portál RVP. Jinak řečeno, známka není jen vizitkou dítěte, ale zároveň zpětnou vazbou pro učitele o tom, jak zvládl výuku. 

Co o známkování říkají odborníci? 

Mezi nejostřejší kritiky přísného známkování v Česku patří Robert Čapek, pedagog a autor řady publikací o moderní výuce. Když se například před pár lety na Facebooku objevil příspěvek, ve kterém žák dostal pětku za diktát, který napsal bez chyby, jen zapomněl na tečky na konci vět, reagoval ostře: „Opravdově a upřímně se stydím za každého učitele, který takto hodnotí, stydím se i za ředitele, který toto dovolí ve své škole, a stydím se i za každého učitele, který o podobném zvěrstvu ví a nezasáhne. Opravdu jsme v našem školství už na úplném dně? Copak podobné ‚učitelky‘ jsou úplně zbaveny soudnosti, empatie a citu? Co by si pomyslely, kdyby podobné hodnocení přineslo jejich dítě nebo vnouče?“

A ostatní odborníci mu dávají za pravdu minimálně v tom, že hodnocení prvňáčků a mladších dětí by mělo pracovat spíše s pozitivními prvky než s těmi negativními. Klasická stupnice 1–5 totiž u dětí může vytvořit dlouhodobě traumatický vztah ke škole. Ostatně i Luboš Zajíc, předseda asociace ředitelů základních škol, k tématu pro CNN Prima News upozornil, že „zvláště na prvním stupni je potřeba děti spíše motivovat, ne demotivovat.“

Jak reagují rodiče v diskuzích? 

Velmi vyhrocené bývají často rodičovské diskuze, které na toto téma probíhají na portálech, jako je Modrý koník, Emimino nebo třeba Maminka.cz. „Pokud dítě opakovaně má špatné známky, tak učivo nepochopilo, je třeba nějaké doučování. Ale mě taky strašně štve, že v první řadě je to na rodiči, že ho to má doučit ON, co učitelka nezvládla,“ reaguje Irma M. v diskuzi na téma známek a doučování. Ostatní rodiče zároveň poukazují na absurdní hodnocení, kdy učitelé dávají za 13 bodů z 15 dětem v první třídě nekompromisně dvojky. Někteří rodiče se pak pozastavují nad tím, že hodně známek dnes vlastně dostávají rodiče, ne děti. 

Podobný pohled sdílí i Helena Zitková v podcastu Moderní škola, kde zastává názor, že například u domácích úkolů je odpovědností rodiče, aby dohlédl na to, zda děti úkoly zpracovaly samostatně. Zároveň ale nešetří ani kritikou učitelů. „Učitel musí opustit autoritativní postoj, v němž je on ten jediný, kdo má pravdu, všechno kontroluje a hodnotí. Učitel by si měl uvědomit, že škola poskytuje veřejnou službu a on je tu pro děti,“ říká. 

Křik a tresty za špatné známky dětem motivaci nevrátí. Důležitější je zjišťovat, kde přesně dítě učivu nerozumělo. , ...

Jak špatné známky řešit? 

Krátkodobé zhoršení známek může mít celou řadu příčin. Na vině může být například snížená motivace, zdravotní faktory (únava, nedostatek spánku, nemoci) nebo aktuální emocionální stav. V případě, že však situace trvá déle, je namístě zjistit, jak jsou na tom ostatní děti ve třídě a otevřeně o problému komunikovat s učitelem. Když má dítě opakované problémy v jednom konkrétním předmětu, může dávat smysl návštěva pedagogicko-psychologické poradny. Důležité je, abyste za špatné známky doma na dítě nekřičeli – podle psychologů je to totiž nejrychlejší cesta, jak dětem sebrat veškerou motivaci k učení. Místo toho se ptejte, co si o známce myslí sám žák a zda rozuměl zadání. 

Jestli je problém dlouhodobý a škola s ním nechce nijak pracovat, dává smysl přemýšlet nad přestupem na jinou školu. České školství má obrovskou výhodu v tom, že nabízí rodičům několik různých pedagogických přístupů – od klasických škol přes Montessori a Waldorf až po ScioŠkoly.