Nový stavební zákon tvrdě dopadne na majitele černých staveb. Pokuta může vyšplhat až na 2 miliony korun
Majitelé černých staveb by měli zpozornět. Nový stavební zákon sice zachovává možnost dodatečně povolit stavbu provedenou bez potřebného povolení, neznamená to ale, že by měl stavebník na dodatečné povolení automatický nárok.
V souvislosti s černými stavbami nehovoříme pouze o velkých budovách. Často může jít pouze o drobné přístřešky, zahradní stavby nebo třeba garáže. Spoléhat jen na to, že si vaší černé stavby nikdo nevšimne, se nemusí vyplatit.
Co je považováno za černou stavbu
Pod pojmem černá stavba se rozumí stavba, která vznikla bez potřebného povolení nebo v rozporu s ní. Pokud stavební úřad černou stavbu odhalí, zahájí řízení o jejím odstranění. Za porušení zákona přitom může být odpovědné osobě uložena pokuta.
Černou stavbou nemusí být nutně stavba jako celek, ale může se jednat pouze o její část. Častým případem je například situace, kdy je rodinný dům postaven v souladu s potřebnými povoleními, ale následně se majitelé již bez povolení rozhodnou pro přístavbu, nástavbu nebo provedou jinou změnu původně řádně povolené stavby.
Nová právní úprava stanovuje přísnější podmínky
Nový stavební zákon přináší v některých ohledech přísnější podmínky, zejména pokud by stavba ke svému povolení vyžadovala výjimku. Dodatečně lze totiž povolit pouze stavbu, která splňuje zákonné požadavky. V souvislosti s tím je posuzován zejména její soulad s územně plánovací dokumentací, stavebními předpisy a chráněnými veřejnými zájmy. Pokud podmínky pro dodatečné povolení stavby nejsou splněny, stavební úřad žádost zamítne a nařídí odstranění stavby.
Jak postupovat
Povinnost získat platné povolení pro nelegální stavbu nezaniká uplynutím času. I když stavební úřad odhalí nelegální stavbu třeba až po dvaceti letech od jejího vzniku, stále má povinnost zahájit řízení o jejím odstranění.
Nový stavební zákon přitom slučuje řízení o odstranění stavby s řízením o jejím dodatečném povolení, přičemž stavebník má povinnost podat žádost o dodatečné povolení stavby nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení o odstranění stavby. Pokud se žádost ve stanovené lhůtě nepodá, povede to k nemožnosti dodatečného povolení stavby.
Kromě toho je na místě zdůraznit, že pokud bude žádost o dodatečné povolení stavby zamítnuta nebo se řízení o dodatečném povolení stavby zastaví, nový stavební zákon neumožní opětovné podání této žádosti. Stavebník by proto v rámci správního řízení vždy měl jednat aktivně a důsledně hájit své zájmy. Jakékoliv opomenutí nebo nedodržení stanovených lhůt totiž může vést i k definitivnímu odstranění stavby.
Za jakých podmínek lze černou stavbu dodatečně povolit
Pro dodatečné povolení černé stavby je třeba splnit několik podmínek:
-
Stavba nesmí vyžadovat rozhodnutí o udělení výjimky z omezení stanovených jinými právními předpisy.
-
Stavba nesmí vyžadovat výjimku z obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na umístění stavby.
-
Stavba musí splňovat veškeré podmínky platné pro povolování stavebních záměrů v běžném režimu dle § 193 odst. 1 nového stavebního zákona.
-
Stavebník má povinnost uhradit případnou pokutu za realizaci stavby bez řádného povolení nebo v rozporu s ním, pokud mu byla uložena.
Nutno zdůraznit, že za provedení stavebního záměru bez potřebného povolení nebo v rozporu s ním lze uložit pokutu až dva miliony korun. Riskovat se tedy v tomto směru nevyplatí. I u drobných úprav, přístřešků nebo nadstaveb je na místě zjistit, zda váš záměr nevyžaduje stavební povolení.





Sledovat v Google Zprávách


























































