Zelenského podpora je na historickém minimu od začátku války. Obyvatelé mu vyčítají špatné kroky i vyčerpání

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v ošemetné situaci. Ačkoli se Ukrajině daří ruského agresora zasahovat na jeho území, zároveň čelí velké vnitropolitické výzvě. Ta přichází především po červencovém odvolání ministra obrany Mychajla Fedorova, který byl Zelenského dlouholetým spojencem. Fedorov, který aktuálně přijal místo inovačního poradce v Itálii, totiž vyzval na Ukrajině k volbám. Jak se přitom ukazuje, podpora Zelenského nemusí být doma tak velká, jak se mohlo zdát.

„Spor“ o demokratické volby

Funkční období Volodomyra Zelenského mělo skončit v květnu 2024, ale volby byly podle stanného práva pozastaveny od počátku ruské invaze. Vloni to kritizoval americký prezident Donald Trump, nyní vyzval k volbám i Fedorov. „Demokracie nemůže být rukojmím Ruska. Bojujeme právě proto, že chceme zůstat svobodným evropským státem,“ uvedl bývalý ministr obrany ve videu, které zveřejnil.

Podle odborníků není možné, aby se volby za aktuální situace konaly. Navíc připomněli, že historicky jen málo zemí pořádalo volby v době války. Potřeba by bylo příměří a je nepravděpodobné, že by Ukrajina důvěřovala nějakým ujištěním Ruska. Zelenskyj před časem sice předložil návrh, který mohl k příměří vést, ale válka pokračuje a jeho protějšek Putin ji chce spíše eskalovat. Při volbách by navíc existovaly i další problémy. Třeba počítání hlasů z okupovaných ú­zemí.

Mychajlo Fedorov vyzval k volbám na Ukrajině , UkrPictures /...

Podpora prezidenta klesá, nejde ale o kolaps

Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) klesla podpora Zelenského v dubnu na 58 procent. Srpnový výzkum už ovšem ukazuje jen výsledek 55 procent. Prezidentovi navíc vůbec nedůvěřuje 40 procent dotazovaných Ukrajinců. „Ve srovnání s dubnem jsme zaznamenali pokles důvěry ve Volodymyra Zelenského. Alespoň prozatím však nevidíme kolaps důvěry veřejnosti, který někteří politici, odborníci a komentátoři očekávali po významných personálních změnách,“ uvedl k výsledkům výzkumu samotný KIIS.

Vyhrál by Zelenskyj případné volby?

Odvolání Mychajla Fedorova vyvolalo na Ukrajině demonstrace. Demonstranti, kteří vedli kampaň za jeho návrat, je však ukončili poté, co kritizovali právě Fedorovovu výzvu k volbám během války. Pro Zelenského je však problémem také rozsáhlé vyšetřování korupce a praní špinavých peněz v jeho blízkém okolí. I tím jeho podpora utrpěla. Nabízí se tedy otázka, zda by v případných volbách zvítězil.

Ukrajinské Centrum pro sociální a tržní výzkum (SOCIS) provedlo průzkum, který bral jako Zelenského protikandidáty na funkci prezidenta právě Fedorova a dále generála Valerije Zalužnyho a Kyryla Budanova, současného náčelníka prezidentova štábu. To by se skutečně mohlo stát. Podle výsledků by Zelenskyj v prvním kole získal nejvíce hlasů, ovšem jen 22 procent, takže by se muselo konat kolo druhé. A v něm by podle průzkumu nezvítězil.

Klesá i podpora Vladimira Putina

Důvěru v Zelenského mezi Ukrajinci by mohla podle odborníků zvednout úspěšná dronová ofenziva. Prezident nově nařídil armádě, aby zvýšila útoky na dlouhé vzdálenosti proti Rusku na 1 000 denně, oproti současným 300. Společně s vyčerpáním válkou způsobují právě tyto útoky i pokles důvěry Rusů v Putina. Ta podle oficiálních míst sice klesá, ale zůstává stabilní. Nedávný průzkum Institutu pro konfliktologii a analýzu Ruska (IKAR) ale došel k výsledkům, že v Krasnodarské a Rostovské oblasti činí Putinova podpora jen 39, respektive 37 procent.