Zelenskyj předložil návrh, který by mohl vyhovovat oběma stranám a vést k příměří

Válka na Ukrajině je nejkrvavějším a nejrozsáhlejším konvenčním mezistátním konfliktem v rámci Evropy, do kterého se zapojily dvě suverénní země, od konce druhé světové války. Válka trvající přes čtyři roky si vyžádala obrovské množství obětí. Nadále přitom pokračuje a mír je v nedohlednu. Nyní ovšem může nastat alespoň částečná forma příměří, jež by mohlo vyhovovat oběma stranám.

Lze očekávat „energetické příměří“?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury AFP oznámil, že navrhl Rusku „energetické příměří“, a to skrze americké zprostředkovatele. Cíl? Jednalo by se o ukončení úderů zaměřených na energetickou infrastrukturu. Rusko by tak přestalo útočit na elektrárny, rozvodny, vedení, potrubí nebo zásobníky, což by učinila i Ukrajina.

„Pokud je Rusko připraveno zastavit úder na naši energetickou infrastrukturu, budeme připraveni odpovědět stejně. Tento náš návrh byl předán ruské straně prostřednictvím Američanů," uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pondělním večerním projevu.

Pro Rusko by to mohlo znamenat méně škod na ropných a energetických cílech. Současně ale válka na Ukrajině dál eskaluje, takže plné pozastavení bojů a útoků je prozatím daleko. Zelenskyj už dříve uvedl, že Ukrajina je připravena přistoupit na příměří během velikonočních svátků. To se ovšem nakonec nestane.

Válka na Ukrajině trvá už pátým rokem , deniska_ua /...

Kreml odmítl příměří na Velikonoce

Už 1. dubna navrhl ukrajinský prezident okupantům „velikonoční příměří“, které ovšem Kreml odmítl a dál pokračuje v odpalování raket a dronů na Ukrajinu. Příměří během velikonočních svátků bylo „na stole“ i v loňském roce. Dokonce ho navrhli sami útočníci. Ruské ministerstvo obrany ovšem následně Ukrajinu obvinilo, že klid zbraní nedodržela.

Pravoslavné Velikonoce se v roce 2026 slaví v neděli 12. dubna, tedy s týdenním zpožděním oproti západním Velikonocům. Většina Ukrajinců a Rusů se totiž hlásí právě k pravoslavnému křesťanství, které vzniklo postupným oddělením východních byzantských církví od římského centra.

Ukrajina se brání ruské agresi přes čtyři roky

Masivní ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. Konflikt tedy trvá již pátým rokem, byť lze za jeho počátek označit už ruskou anexi Krymu v roce 2014. „Speciální vojenská operace“, jak celou agresi eufemicky nazývá ruský prezident Vladimir Putin, měla přitom trvat pouze několik dní.

Ruští okupanti zřejmě Ukrajinu jen tak neopustí , Sergey ...

Ukrajinci se ovšem ruskému útoku s pomocí Západu brání dodnes. Mír je přitom zatím skutečně v nedohlednu. Na konci března Rusko uvedlo, že jako podmínku ukončení války na Ukrajině požaduje, aby se obránci stáhli z dosud neokupované části Donbasu na východě země. Zelenskyj to uvedl během připomínky masakru civilistů ruskými okupanty v ukrajinském městě Buča.

Ukrajinský prezident také oznámil, že „jak bylo dohodnuto, Ukrajina připravuje své návrhy na posílení dokumentu o bezpečnostních zárukách, které jsou klíčem ke skutečnému ukončení války a trvalému míru“. Aktuálně však Ukrajina i Rusko nadále hlásí mrtvé a raněné po dronových útocích. Mezi oběťmi jsou na obou stranách i děti.

Podle únorové studie Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Rusko dosud na Ukrajině přišlo o téměř 1,2 milionu vojáků, ztráty na ukrajinské straně jsou pak zhruba poloviční. Okupace Ukrajiny ovšem bude s největší pravděpodobností trvat i nadále, takže počty mrtvých vojáků a civilistů budou i nadále stoupat.