Astronauti Artemis II dosáhli něčeho, co nikdo před nimi. Proč ale lidstvo už není schopno znovu přistát na Měsíci?

Astronauti Americké vesmírné agentury NASA Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen (ten je astronautem Kanadské vesmírné agentury CSA) v pondělí 6. dubna 2026 úspěšně podnikli a po 7 hodinách završili průlet okolo Měsíce. Pořídili snímky odvrácené strany měsíčního povrchu a zapsali se do dějin.

Lidstvo se vrátilo k prozkoumávání vesmíru

Průlet lodi s lidskou posádkou okolo Měsíce jsme naposledy zažili v roce 1972. Od té doby se nikdo z pozemšťanů k Měsíci nevrátil. Po více než 50 letech se v rámci mise Artemis II lidstvo vrací nejen k prozkoumávání vesmíru, ale i k překonávání dalších rekordů.

Čtyři astronauti se vydali na cestu do vzdálenosti přes 406 000 kilometrů od planety Země. To je jako kdybyste spojili 1090 dálnic D1 z Prahy až na polské hranice. Tu samou vzdálenost je třeba absolvovat i zpět. Došlo tak k překonání historického rekordu vzdálenosti lidí od planety Země. Nikdo nikdy nebyl dál.

Cíle mise jsou ambiciózní

Celková doba, kterou posádka ve vesmíru stráví, by měla být 10 dní. Po startu loď Orion směřuje k Měsíci, kde chytře využije jeho gravitačního pole, udělá otočku v tzv. sféře lunárního vlivu a díky gravitaci Země i Měsíce zároveň se podle přesných výpočtů vydá zpět k naší planetě. Doba průletu okolo odvrácené strany Měsíce trvala přes 7 hodin a astronauti pořídili snímky z pozorování oblastí, které jsou ze Země těžko pozorovatelné.

Na Měsíc se lidé vrátí v roce 2028. , ...

V podstatě jde o takový ostrý test předtím, než se lidé opět vrátí na povrch Měsíce. To je v současnosti naplánováno na rok 2028. A to není rozhodně vše. Dalším cílem je přistání lidí na Marsu. Mise je zatím úspěšná a astronauti se mohli například kochat unikátním pohledem, kdy pozorovali Měsíc i Zemi zároveň. “Jaký majestátní výhled,” okomen­toval pohled Wiseman.

Proč jsme přestali létat do vesmíru

Oproti minulému století jako bychom ve 21. století ztratili zájem o vesmír. Nerealizovaly se žádné velké mise a až v posledních letech je vidět, že se lidé chtějí vydat hlouběji do vesmíru. V 70. letech došlo k výrazným změnám financování NASA a jakmile USA pokořily Sovětský svaz ve vesmírných rekordech, financování NASA bylo razantně sníženo. Zanikly dodavatelské řetězce a ztratili jsme i původní infrastrukturu. Nedokázali jsme tak přistát na Měsíci, natož navštívit Mars.

Zajímavostí také je, že od té doby se příliš nezměnily použité technologie (rakety, skafandry, apod.). V dnešní době nosíme v kapse mnohem výkonnější počítač (mobilní telefon), než jaká byla výpočetní kapacita celého vesmírného programu v 60. a 70. letech u NASA. Díky novým technologiím dokážeme přesněji zpracovat data, ale vývoj nových skafandrů, přistávacího modulu nebo raket trval a trvá dekády.

NASA má v plánu vrátit se na měsíc v roce 2028, poté chce na Mars. , ...

Změnil se také přístup k bezpečnosti. Při vesmírných závodech během studené války docházelo ke ztrátám na lidských životech. Dnes jsou požadavky na bezpečnost mnohem přísnější a máme nulovou toleranci rizik.

Cesta zpět a pokračování mise

Že se jedná o velkou událost potvrzuje i zájem Jima Lovella, což byl velitel posádky Apolla 13 a člen posádky Apolla 8. Ten před svou smrtí nahrál vzkaz pro astronauty lodi Orion: “Je to historický den a vím, že budete mít hodně práce, ale nezapomeňte si užít výhled.”

Kromě výhledu a pohledu na místa, která jsme dosud detailně nemohli pozorovat, budeme znát i podmínky pro start další mise Artemis III. Během této mise se vrátí lidé na oběžnou dráhu Měsíce, kde se nějakou dobu zdrží. To má NASA v plánu v roce 2027. Rok 2028 by měl být zlomový, protože během mise Artemis IV se má lidská posádka vrátit přímo na povrch Měsíce.

Zájem o vědecké zkoumání vesmíru je značný, a to nejen ze strany USA, ale i Evropy, Ruska nebo Indie.