Staré hrnečky na plotě nejsou jen přežitou dekorací. Chrání úrodu i majetek od nenechavých ptáků
Zahrádkáři odjakživa improvizují s tím, co mají po ruce. Hrnečky na dřevěném plotě jsou součástí českého venkova odnepaměti. Proč tam vlastně jsou?
Téměř každá chalupa má takhle vyšperkovaný plot. Proč ale? Možná vám o tom vyprávěly vaše prababičky, možná to slyšíte prvně. Původně bývaly hrnky na plotě přichystané pro pocestné. Pocestný si vybral hrneček a majitel domu mu do něj nalil něco k pití. Pak si spolu povídali a sdíleli, co je nového.
Měly i další praktickou funkci. Fungovaly jako příklopky. Na průřezy dřevěných kůlů plotu nebude pršet a kůly nebudou tak rychle uhnívat. Nebude třeba řešit opravu plotu tak často. Mezitím někdo přišel s myšlenkou, že hrnečky ptáky přitahují a tím pádem je odlákají od záhonů. Je to pravda?
Hrnečky jako krmítko nebo pítko
Hrnečky nasazené dnem nahoru chrání dřevěné kůly před deštěm. Nebo je naopak otočte ouškem nahoru a zavěste. Hned máte krmítko nebo pítko. Tím, že dáte krmítka mimo záhon, odlákáte ptáky jinam. V kombinaci s dalšími opatřeními si tak ochráníte celou úrodu. Krmítko na plotě přitahuje ptáky, vizuální rušič u záhonu je odežene. Jde o dvě různé strategie, které se doplňují. Nesmí ale být na stejném místě, jinak se efekt vyruší.
Zda ptáky přitahuje samotná barevnost, nebo spíš pohyb a poloha hrnečku, odborníci nevědí. Hodně záleží na druhu ptáků a nabídce potravy. Kromě slunečnicových semínek můžete ptákům nabídnout jablko, hrozny, bobule nebo dokonce lojové koule. Ty mají obzvlášť rády sýkory. Pokud vám ptáci ozobávají poupata, pravděpodobně mají pouze žízeň. Udělejte tedy z hrnečků hlavně pítka.
Podle studie z Oklahomské univerzity to opravdu funguje. Pokud necháte část poškozené úrody na jiném místě zahrady a přidáte krmítko, zbytek sklizně bývá ušetřen.
Kdo jsou hlavní škůdci
Než začnete cokoliv věšet na plot, je dobré vědět, s kým máte vůbec tu čest. Při loňském sčítání bylo na krmítkách zaznamenáno 123 druhů ptáků. Největší problémy v Čechách způsobují špačci, kosi a bažanti. Ti jsou schopní úrodu zcela likvidovat, pokud se proti nim nebudete bránit. Možná jste si toho všimli. Na třešních, višních, rybízu a hroznech sedávají hlavně kosi, drozdi, špačci, vrány a straky.
Záleží na ročním období. Nejvíc škodí, když ovoce zrovna dozrává. Mají rádi i mladé sazeničky zeleniny. Každé léto tito ptáci snědí několik milionů škůdců a komárů. Jsou tedy zároveň i užitečnými spojenci. Zvláštní kapitolou jsou datli a strakapoudi. Ti neklovají do záhonu, ale do fasády zatepleného domu. Polystyren je pro ně jako dutý strom. S tím vám nepomůžou hrnečky, ale možná jiní plašiči.
PET lahve, CD po zahradách
Na českých zahrádkách najdete spoustu předmětů, z nichž každý má svůj důvod. Staré CD, skleněné koule či alobal matou ptáky odrazem světla. Stačí uvázat několik starých cédéček na šňůrky kolem ovocných stromů a vytvoříte tím dojem pohybu.
PET lahve, pokud jsou zčásti nastřihané do křidýlek, fungují jako větrníky. Svým zvukem plaší nejen krtky, ale i ptáky. Umělý had nebo sova představuje atrapu predátora. Zastrašuje ptáky sice jen krátkodobě, jako dekorace ale slouží dobře. Tato řešení mají jedno společné. Fungují jen tehdy, když je pravidelně obměňujete.
Co ptáky opravdu zastaví
Tím, že do hrnečku nasypete zrní nebo nalijete vodu, staráte se o řízené krmení. Spolu s vizuálními rušiči a předměty, které vydávají zvuk, dohromady vytvoříte slušnou obranu. Zahradní odborníci se ovšem shodují, že jedinou spolehlivou metodou jsou sítě. Keře nebo dozrávající úrodu tedy doporučují zakrýt. Natáhněte síť na tyče tak, aby netlačila na plody, a upevněte ji u země. Kos by si našel i tu nejmenší mezeru. Je to sice nákladnější a pracnější, ale funguje to. Pokud se vám nechce investovat, postačí i stará okenní záclona.






























































