Vše nasvědčuje tomu, že česká vláda kašle na volební slib, díky kterému vyhrála volby
Sliby – chyby. Toto tradiční české pořekadlo se bohužel nevyhýbá ani vládním představitelům. V některých ohledech se totiž ukazuje, že realita může být složitější než předvolební očekávání a ne všechny avizované kroky se daří naplňovat tak rychle či v podobě, jak bylo původně naznačeno.
V programovém prohlášení z roku 2025 si vláda Andreje Babiše vytyčila řadu cílů, z nichž některé by se daly považovat za poměrně ambiciózní. Silná slova, jednoduchá hesla, víra v lepší časy a příslib klidu a jistoty. Jedním z hlavních volebních slibů, který v rámci své kampaně naservírovali na stříbrném podnose občanům jako téměř hotovou věc, je i ochrana seniorů v několika důležitých bodech.
Kampaň hlásající jistoty a stabilitu
Zatímco v kampani zaznívala slova o jistotě a stabilitě týkající se důchodů, aktuálně v kuloárech kolují informace o možných úpravách valorizací a prodlužování věku odchodu do penze. To jsou ale bohužel opačné kroky, než které byly občanům v kampaních prezentovány. Není proto žádný div, že se lidé cítí podvedeni, přestávají mít v českou vládu důvěru či dokonce své volby začínají litovat.
Konkrétní znění naslibovaného modrého z nebe
Vláda občanům naslibovala doslova modré z nebe. Konkrétně bezprostředně po skončení říjnových voleb v roce 2025 současný ministr Aleš Juchelka v rozhovoru prohlásil: „Zákon o důchodovém pojištění je připraven. Budeme tam chtít měnit odchod do důchodu na 65 let a také změnu u vzorečku řádných valorizací. Potom se musíme podívat velmi pečlivě na náročné profese.“ Mělo jít údajně o jednu z věcí, která se bude řešit jako první.
Realita je tak trochu někde jinde
Aleš Juchelka totiž nakonec otočil a o něco později uvedl, že počítá s účinností těchto změn až od roku 2027. Konkrétně sdělil: „Udělat to už od roku 2026 nejde, nedá se to fyzicky zvládnout. Nejprve totiž bude potřeba změnit příslušný zákon, kromě toho už byly valorizace pro rok 2026 oznámeny.“ Sice tedy neustoupil v původně plánovaném procesu, ale pouze svůj záměr o něco posunul. Otázkou ovšem zůstává, jak to nakonec všechno vlastně bude a co se změní k lepšímu.
Komplikace v oblasti důchodových změn
Komplikací v této oblasti se mimo jiné stalo i plánované zastropování věku odchodu do penze. Někteří lidé si mysleli, že půjde o pouhou formalitu, a to obzvláště v situaci, kdy stejný slib měly ve svém předvolebním programu i další strany. Opak je ale pravdou. Praxe zkrátka není tak jednoduchá, jak na první pohled podle volebních programů vypadá. Zvyšování důchodového věku probíhá už dlouhou řadu let, a to ročně u mužů o 2 měsíce a u žen o 4–6 měsíců. Nynější nový výpočet se ovšem nestihne projevit dříve než kolem roku 2030, tedy alespoň za předpokladu, že nedojde k nějakým dalším komplikacím. Podle plánu se tento bod bude řešit spolu s náročnými profesemi. Zatím je ale obtížné přepokládat, co všechno se nakonec vládě podaří prosadit. Je totiž možné, že ve finále ještě pár věcí přehodnotí a nedostojí svým slibům v ještě větším rozsahu.
Časový posun dvou zásadních věcí
Z dříve plánovaných úprav v podobě zastropování důchodového věku na 65 let a štědřejších valorizací či většího ocenění za práci v penzijním věku se v praxi může časový posun dotknout jen dvou z nich. Konkrétně se jedná o vyšší valorizace pro nejstarší seniory (až o polovinu růstu reálných mezd) a ocenění za práci v seniorním věku. U ostatních bodů se předpokládá, že by mohly začít fungovat až někdy kolem roku 2030, možná i později. Legislativní proces tak proti původnímu plánu přinese značné zpoždění.
























































