Kontroly na hranicích s Německem nekončí, ale naopak se prodlužují až do září

Německo totiž už od roku 2015 kontroluje svou hranici s Rakouskem, v říjnu 2023 země zavedla také kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. V září 2024 pak tehdejší vláda nařídila ostrahu hranic s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem.

Kontroly budou trvat minimálně do 15. září

Ministr vnitra Alexander Dobrindt pro bulvární list Bild potvrdil, že dojde k prodloužení hraničních kontrol na hranicích s německými sousedy. Namátkové kontroly se měly původně provádět pouze do 15. března, hovořilo se však o jejich prodloužení. Aktuálně platí, že by se měly provádět minimálně do 15. září.

Podle Evropské komise není Německo jedinou zemí v rámci schengenského prostoru, kde se dočasné hraniční kontroly provádějí. Konkrétně se jedná o případ deseti z celkového počtu 29 zemí, mezi které kromě Německa patří Francie, Švédsko, Dánsko, Norsko, Nizozemsko, Rakousko, Itálie, Slovinsko a Polsko.

Prodloužení má platit do 15. září , ...

Proč Německo namátkové kontroly na hranicích zavedlo

Hlavním důvodem, proč se Německo rozhodlo namátkové kontroly na státních hranicích zavést, je omezení nelegálních vstupů do země. Díky těmto kontrolám lze odmítat lidi bez dokladů přímo na hranici.

Bývalá německá ministryně vnitra Nancy Faeserová přitom migrační politiku považuje za úspěšnou. V loňském roce uvedla, že počet žadatelů o azyl je o 50 % nižší a počet deportací o 55 % vyšší než před dvěma lety. V roce 2023 podalo žádost o azyl v Německu 329 120 osob, v roce 2024 už to bylo pouze 229 751 – a je tedy znatelný klesající trend. 

Na hranicích lze odmítat žadatele o azyl, existují ale výjimky

Ministr vnitra Alexander Dobrindt na začátku loňského května po nástupu do funkce nařídil další zpřísnění hraničního režimu v Německu. Policie tak nyní může na hranicích rovnou odmítat i žadatele o azyl. Existují však výjimky. Ty se týkají zranitelných skupin, do kterých spadají děti, těhotné ženy nebo vážně nemocní. 

Už dříve přitom bylo v Německu možné, aby policisté na hranicích odmítali například migranty bez potřebných dokumentů nebo osoby se zákazem vstupu do země. Překročit hranice mohli zakázat rovněž cizincům s nakažlivou nemocí. 

Kvůli kontrolám mohou na hranicích vznikat kolony , ...

Jedná se o spor mezi Evropskou komisí a Německem

Poté, co ministr vnitra Dobrindt Evropské komisi oznámil, že Německo kontroly na svých pozemních hranicích prodlouží do 15. září, se komise rozhodla přitvrdit v postupu zkoumání toho, zda země neporušuje pravidla Schengenu. 

Pravdou totiž zůstává, že Německo v různých formách svou hranici uzavírá už 11 let. Vzhledem k tomu by se tak mohlo jednat o poslední prodloužení, což je pozitivní zprávou například pro mnohé tuzemské dopravce. 

Přepravní byznys je totiž zatížen vysokými cenami nafty a dalšími náklady, uvolnění hranic by pro ně proto bylo příznivé. Ačkoliv nejsou hraniční kontroly namířené proti kamionové dopravě, kvůli kolonám na hranicích nabírají vozy často neplánovaná zpoždění. 

Celá situace by tak mohla vyústit do tří možných scénářů. Zvýšený tlak by mohl přimět Německo změnit podobu kontrol. Ty by se mohly například přesunout z dálnic hlouběji do vnitrozemí, a tím pádem by tolik nebrzdily dopravu. Alternativou by mohlo být zavedení mobilního místa stacionárních kontrol. V případě, že Evropská komise usoudí, že Německo překročilo všechny limity, spustí oficiální proces označený jako infringement. Ten může vyústit až v žalobu u Soudního dvora EU. Nezbývá tedy než průběžně sledovat, jak se celá situace bude dále vyvíjet.