Na půdě zřídil pokoj s koupelnou pro svého syna a při dalším daňovém přiznání se nestačil divit
Přeměna nevyužité půdy na obytné podkroví patří mezi oblíbené způsoby, jak v rodinném domě získat další prostor. Řeší totiž nedostatek místa, aniž by se musel kupovat nový pozemek nebo přistavovat další část k domu. Jenže kromě architekta a stavební firmy se tahle úprava řeší ještě s jednou institucí.
Daň z nemovitých věcí platí každý rok ten, kdo v Česku vlastní pozemek, dům, byt nebo jinou stavbu evidovanou v katastru nemovitostí. Tato daň se podle její výše platí buď najednou, nebo ve dvou splátkách a řídí se zákonem č. 338/1992 Sb. A peníze z ní jdou do rozpočtu obce, kde nemovitost stojí.
Pokud se u vaší nemovitosti nic nezměnilo, nemusíte nic podávat: finanční úřad si vezme poslední známé údaje sám. Jenže větší stavební úpravy, jako je právě nástavba dalšího podlaží nebo přístavba, které se nepromítnou do katastru nemovitostí, finanční úřad zkrátka nevidí. A je potřeba je nahlásit.
Dokud vestavbu sami nenahlásíte a změna se nezanese do katastru, může vám roky vycházet stejně nízká daň. Když se na to přijde později, čeká vás dodatečné vyměření daně zpětně, a ještě k tomu penále. A finanční úřad umí být při kontrolách opravdu důsledný.
Za podání přiznání se zpožděním delším než pět pracovních dnů hrozí pokuta 0,05 % z daně za každý další den, maximálně 5 %. Pokud je pokuta nižší než 1 000 Kč, tak se nepředepíše. A pokud přiznání nepodáte vůbec, pokuta je vždy nejméně 500 Kč.
Co se u rodinného domu daní
Dalo by se čekat, že když v podkroví přibude třicet obytných metrů, daň se zvedne. U rodinného domu to ale neplatí. Základem daně u domu je tzv. zastavěná plocha: půdorys, kterým dům stojí na pozemku. Ten se tou přestavbou ani o centimetr nezmění. Samotné zabydlení půdy vám tedy zastavěnou plochu nezvedne. Výši daně však může ovlivnit to, zda se nové podkroví započítá jako další nadzemní podlaží.
O podobnou zkušenost se na internetovém fóru podělil i muž, který na půdě rodinného domu vybudoval pokoj s koupelnou pro svého syna. Při dalším řešení daně z nemovitosti pak zjistil, že přestavba může ovlivnit její výši.
Pravidlo dvou třetin
Zákon o dani z nemovitých věcí má na to, co se počítá jako další nadzemní podlaží, přesné pravidlo. Patří sem i účelově určené podkroví, například pokud z prázdné půdy uděláte obytný pokoj i s koupelnou. Pokud zastavěná plocha podkroví přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy domu pod ním, už se vnímá jako druhé nebo další nadzemní podlaží, a to i když se nerozšířil půdorys. Naproti tomu nevyužitá nebo jen částečně zateplená půda, kde máte jen pár beden a vánoční ozdoby, se z pohledu daně jako podlaží vůbec nepočítá, a to i kdyby tam šlo bydlet.
Pokud upravíte jen menší střešní vikýř na části půdy nebo si tam zřídíte jen malou pracovnu, přes tuto hranici se nejspíš nedostanete. Pokud ale zřídíte celý pokoj i s koupelnou, hranici dvou třetin taková stavba často překročí. Jestli k tomu skutečně došlo, nakonec posoudí stavební úřad podle projektové dokumentace.
O kolik víc zaplatíte
Vezměme rodinný dům se zastavěnou plochou 100 m² v Říčanech, kde je pro domy nastavený místní koeficient 3 (jde o násobič, který si každá obec sama stanoví vyhláškou v rozmezí 0,5 až 5). Dokud se podkroví nepočítá jako další podlaží, dělá daň 2 100 Kč ročně. Jakmile se ale připočte podkroví jako druhé nadzemní podlaží, částka se zvýší o 840 Kč na 2 940 Kč ročně.
Stejně velký dům přitom nemusí mít výši daně všude stejnou. V Roztokách u Prahy se pro domy například počítá s koeficientem 1,6, zatímco v Nymburce je to 2,5. Na Daňovém portálu Finanční správy si můžete koeficient dohledat. Orientační kalkulačky s koeficienty už dosazenými nabízejí i soukromé portály jako Finance.cz.
Co musíte udělat
Ještě před přestavbou je potřeba zjistit na stavebním úřadě, jestli potřebujete povolení. Pokud stavební úprava povolení vyžaduje a majitel jej nezíská, může jít o nepovolenou stavbu. A to vás bude stát mnohem více papírování a peněz, než kdybyste ji ohlásili hned. Podle toho, co přesně na domě změníte, může být potřeba aktualizovat i údaje v katastru nemovitostí. Pak na řadu přichází samotné daňové přiznání.
Daň z nemovitých věcí se počítá podle stavu k 1. lednu. Přiznání musí podat každý, u koho došlo v předchozím roce ke změně, která může daň ovlivnit. Podat ho můžete do konce ledna na tiskopisu 25 5450, který najdete na portálu MOJE daně. Dohromady vás to vyjde na několik tisíc korun a vyřízení může trvat i několik týdnů.





Sledovat v Google Zprávách
























































