Soused si z garáže udělal dílnu a já kvůli tomu mám pořád doma hluk. Mé žádosti o finanční kompenzaci se jen vysmál
Budí vás každé víkendové ráno zvuk cirkulárky, kompresorů nebo úhlové brusky? Když si soused z vedlejšího řadového domu udělá z garáže dílnu, může se z vašeho víkendového odpočinku rázem stát noční můra. Řada lidí v takové situaci sáhne po zdánlivě rozumném kompromisu – po úvodních neúspěšných snahách o domluvu navrhnou alespoň finanční kompenzaci způsobeného hluku. Takový návrh ale nemusí u souseda najít pochopení. Jak se ale k celé situaci staví české právo?
Sledovat v Google Zprávách
„Soused si z garáže udělal dílnu a od té doby mám doma prakticky každý den hluk. Neustálé vrtání, bouchání a další práce jsou slyšet i přes zavřená okna. Zkoušel jsem se s ním několikrát domluvit a nakonec jsem požádal alespoň o nějakou finanční kompenzaci za to, že nám dlouhodobě znepříjemňuje bydlení. Jen se mi vysmál a řekl, že si ve své garáži může dělat, co chce.“
Podobné zkušenosti přitom nejsou v sousedských vztazích ničím výjimečným. Spory kvůli hluku z dílen, garáží nebo jiných prostor mohou rychle vyhrotit původně bezproblémové vztahy. Otázkou pak zůstává, co všechno musí člověk ve svém domě či bytě od souseda snášet a kdy už má právo se nadměrnému hluku bránit.
Kdy je hluk z garáže vlastně problém?
Klíčové ustanovení, ze kterého vychází celá právní úprava sousedského hluku, je § 1013 odst. 1 občanského zákoníku. Ten doslova říká, že „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.“
Prakticky to znamená hned dvě věci. Zaprvé, ne každé obtěžování hlukem je automaticky protiprávní. Musí splňovat dvě podmínky současně – být nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezovat obvyklé užívání pozemku. Sekání trávy jednou týdně v sobotu odpoledne na vesnici je zcela běžné a nezakládá nárok na ochranu, hlasitá výroba nábytku každý den do večera už ano.
Zadruhé ale záleží také na charakteru lokality. Zvuk motorové pily je například jinak posuzován v tiché vilové čtvrti a jinak v místech, kde se běžně nachází drobné dílny nebo třeba firemní sklady.
Hlukové limity hygiena nevyřeší
Jedna z nejčastějších rad, kterou lidé v podobných situacích dostávají, zní „zavolejte hygienu, ať to změří.“ Je tím myšlena Krajská hygienická stanice, o které si lidé myslí, že změří hluk z dílny vašeho souseda a zjistí, zda máte nárok na nějakou kompenzaci. V praxi je to ale slepá ulička, protože podle Veřejného ochránce práv lze sousedský hluk řešit primárně civilní cestou (podle § 1013 OZ) anebo cestou přestupkovou v případě, že soused svým hlukem ruší noční klid.
Krajská hygienická stanice do hry vstupuje jen u úředně provozovaných zdrojů hluku – tedy například restaurací, výrobních provozů nebo dopravních staveb. Nechat si hluk změřit akreditovanou laboratoří samozřejmě může mít smysl v případě, že se chystáte spor řešit soudně, ale je třeba mít na paměti, že soud posuzuje spíše nepřiměřenost místním poměrům, ne absolutní překročení uvedených limitů.
Máte nárok na finanční kompenzaci?
Ve standardní situaci, kdy soused dělá nepřiměřený hluk ve své garáži, která ale není úředně schválenou podnikatelskou činností. Právo na náhradu újmy v penězích je vyhrazeno pro situace, kdy hluk vychází z provozu závodu nebo podobného zařízení, které bylo úředně schváleno. Sousedská žaloba směřuje primárně k tomu, aby se soused zdržel obtěžování – pravděpodobně tedy dojde k zákazu nepřiměřeného hluku, ale ne k finanční kompenzaci. Právo na náhradu újmy v penězích je vyhrazeno pro situace, kdy hluk vychází z provozu závodu nebo podobného zařízení, které bylo úředně schváleno.
Pokud by soused tedy získal povolení na výrobní halu, autoservis nebo restauraci, která by svým provozem převyšovala stanovené limity, mohli byste se domáhat finanční kompenzace. Pro běžné situace, kdy si soused v garáži dělá drobné opravy, však toto ustanovení neplatí. Situace by byla jiná snad jen v případě, že by vám soused svým chováním způsobil prokázanou škodu na zdraví (například poškozený sluch nebo nespavost), případně škodu na majetku. V praxi tedy platí, že peněžní kompenzace jsou spíše mýtus a soused se vám v takové situaci obvykle vysměje.
Písemná dohoda o kompenzaci hluku je v praxi velmi těžko vymahatelná. Nejpraktičtějším prvním krokem zůstává ústní domluva.
, ...
A co dohoda mezi sousedy?
Pokud byste se za každou cenu chtěli oboustranně domluvit, existuje jeden způsob, jak na to. Občanský zákoník totiž upravuje takzvané narovnání, v rámci kterého byste se sousedem mohli uzavřít písemnou dohodu, ve které se zaváže omezit hluk a vy se za to zavážete, že nebudete proti němu podnikat právní kroky. Alternativně by dohoda mohla obsahovat i finanční kompenzaci, kdy vám soused bude za snášení hluku platit.
Právně je taková dohoda možná, ale v praxi se příliš nedoporučuje. Proč? Jakmile jednou začnete přijímat peníze za to, že soused smí dělat hluk, dostáváte se do velmi křehkého vztahu, který v podstatě legalizuje jinak nepřípustné jednání. Kdyby později hluk zesílil, vaše pozice u soudu bude výrazně slabší. Kromě toho je ale velmi slabá vymahatelnost takové dohody a problém nejspíš budete mít už jenom s tím, abyste souseda přiměli podobnou smlouvu podepsat. Zvlášť, když k tomu nemá žádný reálný důvod.
Mnohem lepší je snažit se o ústní domluvu se sousedem. S klidnou hlavou a bez emocí zkuste najít vhodný kompromis. Pokud to nezabere, pošlete mu doporučeným dopisem písemnou žádost a průběžně si zapisujte, jaký hluk soused svým počínáním vydává. Pokud by pokračoval i po 22. hodině, je na místě zavolat obecní nebo státní policii, která může situaci vyřešit pokutou. Bohužel ale platí, že jinak se s hlučným sousedem bojuje jen velmi těžko a na peníze můžete v naprosté většině případů zapomenout předem.
Dostali jste se také do zajímavé situace, která stojí o informování široké veřejnosti? Dejte nám vědět na ctenari@energozrouti.cz.
