Soused požaduje, abych zkrátil živý plot, protože mu stíní na rajčata. Spor skončil až na stavebním úřadě

Výsadbou a úpravou živých plotů se zabývá i naše legislativa. Právní úprava stanovuje pravidla pro sousedské imise i pro výsadbu některých dřevin v blízkosti hranice pozemků. V některých případech může být stín z živého plotu dokonce protiprávní a do celého sousedského sporu se tak vloží úřady. 

Limity stínění a vzdálenosti od hranice

Máte-li pocit, že živý plot vašeho souseda stíní zeleninový záhon nebo třeba skleník, zaměřte se na ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Ten totiž upravuje sousedská práva hned ve dvou rovinách. První rovinou je obecný zákaz nadměrných imisí a tou druhou pak konkrétní pravidla pro odstupovou vzdálenost dřevin od hranice pozemku. 

Dle výše uvedeného je tedy zřejmé, že stín patří mezi takzvané imise. Jinými slovy jde o negativní dopady činnosti jednoho vlastníka pozemku na pozemek toho druhého. Podle § 1013 odst. 1 platí, že „vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.“

Stíní-li vysoký živý plot vaší úrodě, můžete se obrátit na úřady , ...

Samotný stín tak automaticky porušení zákona neznamená. Musí se posoudit, zda stínění překračuje míru přiměřenou místním poměrům a zda podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Pokud tak vysoká hradba ze sousedových tújí stíní polovinu dne části vaší zahrady, na které pěstujete většinu plodin, můžete souseda požádat o nápravu. Pokud se nedohodnete, může být na místě domáhat se ochrany svých práv občanskoprávní cestou.

Kromě stínění ale uvádí občanský zákoník ještě jednu skutečnost. Stromy a keře totiž musí majitel vysadit v dostatečné vzdálenosti od hranice pozemku. Podle § 1017 odst. 1 platí, že „má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysázel-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil nebo stříhal. Pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 2 m platí jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.“ Ani menší vzdálenost však automaticky neznamená povinnost strom odstranit nebo zkrátit. Zákon počítá s dalšími podmínkami a výjimkami a vždy záleží na konkrétní situaci.

Spor, který se dostane až na úřad

Sousedské spory jsou primárně občanskoprávní záležitostí. V praxi ale spousta z nich skončí na stavebním úřadě. Od živého plotu tvořeného dřevinami je potřeba odlišovat stavební oplocení. Pro něj stanovuje stavební zákon samostatná pravidla.

„Se sousedem se kvůli tomu dohadujeme už druhým rokem. Podél plotu má vysazené túje, které nechal vyrůst tak vysoko, že máme odpoledne půl zahrady ve stínu. Nejvíc mě štve, že právě tam máme záhony s rajčaty a další zeleninou. Několikrát jsem ho slušně požádal, jestli by živý plot nemohl zkrátit, ale nic se nestalo. Tvrdí, že je na jeho pozemku, takže si s ním může dělat, co chce. Nechci se se sousedem soudit kvůli pár tújím, ale zároveň mi nepřijde normální, abych kvůli jeho živému plotu přišel o slunce na vlastní zahradě. Asi to nakonec budu muset řešit oficiální cestou, protože domluva očividně nikam nevede,“ popisuje čtenář svou zkušenost se sousedským sporem.

Podle stavebního zákona č. 283/2021 Sb. spadá běžné oplocení mezi drobné stavby: „Za drobnou stavbu se považuje: […] oplocení do výšky 2 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím a které se nachází v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše.“

Jak se tedy celý problém řeší?

Základem řešení podobných sporů mezi sousedy by měla být vždy snaha o domluvu. Sousedovi je vhodné nastínit, jak se věci dle zákona mají a požádat ho, aby z vámi uvedených důvodů plot zkrátil. Pokud se tak nestane, může se majitel v případě vysokého a hustého živého plotu obrátit na stavební úřad a podat podnět k provedení kontrolní prohlídky.

Stavební úřad následně prověří, zda stavba “oplocení” porušuje výškové limity, zda odpovídá územně plánovací dokumentaci a místním předpisům, nebo zda nedochází k porušování obecných požadavků na využití území. Zjistí-li úřad porušení předpisů, může zahájit řízení o odstranění nebo úpravě stavby.

Dostali jste se také do zajímavé situace, která stojí o informování široké veřejnosti? Dejte nám vědět na ctenari@energozrouti.cz.