Muž se pokoušel pálit staré větve na své zahradě. Jen díky rychlému příjezdu hasičů nepřišel o celou chalupu

Jednotka hasičů, která na místo požáru přijela, zásah zvládla včas a mužův dům nakonec zůstal stát. Kdyby ale dorazili o pár minut později, škoda mohla být mnohem větší. Reakce lidí na záznam se točí kolem toho, jak blízko domu se hromada vůbec pálila. Podobné případy stojí za mnoha požáry, ke kterým každý rok hasiči vyjíždějí: loni hasiči evidovali 4 273 takových požárů.

Pálení zahradního odpadu

Od 1. března 2025 platí zákaz pálení trávy, listí a větví za účelem likvidace. Novela tímto sjednotila zmatek v zákonech: zákon o ochraně ovzduší spalování bioodpadu za určitých podmínek povoloval, zákon o odpadech ho ale zakazoval vždy. Některé obce tak toto pálení dříve tolerovaly a vlastní vyhláškou jej povolovaly.

Dnes už to možné není a hrozí za to pokuty. Fyzické osobě za porušení zákazu hrozí pokuta až 50 000 Kč, podnikajícím fyzickým osobám dokonce až 500 000 Kč. Většinou se o přestupku správní orgány dozvědí od souseda, který nahlásí kouř nebo viditelný oheň. Tento zákaz se přitom netýká ohně jako takového, ale jen jeho použití k likvidaci odpadu.

Co je tedy legální

Zapálit táborák nebo gril s čistým, suchým dřevem zákon nezakazuje. I nadále je povolené rozdělávat oheň z čistého suchého dřeva, šišek nebo větviček právě při grilování, opékání nebo táboření. Zákon řeší jen to, k čemu takový oheň slouží.

Čerstvě prořezané, vlhké větve z jarního úklidu zahrady povolené k pálení nejsou. Navlhlá tráva, listí nebo i čerstvé větvičky totiž doutnají a doprovází je hustý a štiplavý kouř, který obtěžuje sousedy mnohem více než plamen. Proto se pak často pozná, jestli jde o grilovačku nebo zamaskovanou likvidaci bioodpadu. Jenže i legálně založený oheň musí splňovat bezpečnostní pravidla.

Bezpečnostní pravidla při rozdělávání ohně

Hasiči mají pro rozdělávání ohně svá pravidla. Od okraje lesních porostů musí být oheň vzdálen minimálně 50 metrů, od slámy a sena dokonce 100 metrů. Ohniště je potřeba bezpečně oddělit od okolních hořlavých materiálů, například kameny nebo pískem. U většího ohně hasiči doporučují vytvořit pás bez hořlavin široký až jeden metr. Pozor je třeba dát i na kořeny stromů a keřů, kterými se oheň umí šířit i pod zemí.

Obzvlášť důležitá a často nedodržená je i bezpečná vzdálenost od obytných nebo hospodářských budov. Odletující jiskry z ohně totiž dokážou zapálit i střechu. A přesně toto riziko ukazuje video, kde hořela hromada větví jen pár metrů od zdi domu. Vzdálenost od budov se řídí hlavně velikostí ohně, silou a směrem větru a typem materiálu kolem. Proto hasiči doporučují před zapálením ohně zkontrolovat zejména sílu a směr větru.

Nedodržení těchto bezpečnostních zásad je samostatným přestupkem podle zákona o požární ochraně a hrozí za něj pokuta až 20 000 Kč. Pokud porušením těchto zásad vznikne požár, pak hrozí pokuta až 25 000 Kč. Podnikatelské subjekty mají navíc povinnost nahlásit každé plánované spalování hořlavých látek na volném prostranství místním hasičům. Občanům se to jen doporučuje, a to přes aplikaci paleni.izscr.cz, díky které pak hasiči vědí, že nejde o skutečný požár, a nemusejí pak zbytečně vyjíždět.

Kdy je zakázaný úplně každý oheň

Přesto i při dodržení všech těchto pravidel jsou okamžiky, kdy je oheň zcela zakázaný. V průběhu léta 2026 platily kvůli suchu opakovaně krajské zákazy otevřeného ohně, včetně grilování. Podobná nařízení kraje i obce vyhlašují opakovaně, kdykoli je sucho, klidně i na jaře.

Zelený odpad patří do hnědé popelnice, ne do ohně , ...

Co s větvemi místo pálení

Když pálení nepřipadá v úvahu, co pak udělat s hromadou větví? Nemusíte je pálit ani donekonečna hromadit na kraji zahrady. Větve totiž patří do hnědé popelnice na bioodpad nebo do sběrného dvora. Obce mají povinnost zajistit občanům celoroční možnost odevzdání zeleného odpadu. U menšího množství větví můžete zkusit štěpkování: štěpku můžete využít jako mulč pod keře nebo do kompostu.