Podzimní rostlina číslo jedna válcuje oblíbený vřes. Je odolnější, barevnější a v truhlících vypadá naprosto fantasticky

Vřes je samozřejmě dobrou volbou, kterou volí stále více zahradníků a zahradnic. Pokud však přemýšlíte o jiném druhu, jenž by se vyjímal podobně jako vřes, zkuste sáhnout po heucheře. Možná ji budete znát spíše pod českým názvem dlužicha. I když nejčastěji kvete v létě, do podzimních truhlíků je jako stvořená. A to především proto, že oplývá nádhernými dekorativními listy v pestrobarevných odstínech od zelené přes fialovou, bronzovou až po stříbrnou.

Nenáročná trvalka

Přesně takto by se dlužicha dala charakterizovat. Dlužicha zahradu oživí a zdobit ji bude dokonce i během zimních měsíců. Rostlina má navíc řadu druhů, kultivarů a kříženců, takže budete mít opravdu z čeho vybírat. Původem je dlužicha z oblasti Severní Ameriky s výjimkou druhu Heuchera sichotensis – ten pochází dokonce až z ruského Dálného východu.

Jak dlužichu pěstovat

Jedná se opravdu o nenáročnou rostlinu, proto se do jejího pěstování můžete pustit i jako začátečník. Obvykle dorůstá do výšky kolem 60 až 80 cm a zasadit ji můžete jak na slunečném místě, tak v polostínu například někde mezi stromy. Tam zároveň bude bránit růstu plevelu, protože tvoří celoroční půdní kryt. Jediné místo, které dlužicha ráda nemá, je místo na přímém slunečním svitu. Mohlo by totiž dojít k popálení listů.

Z hlediska půdy je pro dlužichy vhodná propustná půda bohatá na humus. Jestliže máte tu možnost, věnujte dlužichám každý rok pravidelnou dávku kompostu. Odměnou vám budou krásné listy a květy. Dlužichy se vysazují poměrně mělce, proto je důležité je do ujmutí pravidelně zavlažovat. „Každých pět let se doporučuje dlužichy přemnožit, přičemž nejlépe se množí řízkováním stonků. Dejte si pozor také na to, že občas dlužichy napadají larvy lalokonosců. Okusují kořeny dlužich přímo u země. Účinnou ochranu představuje například aplikace parazitických hlístic,“ radí zahradní architektka Jiřina Neckářová.

Dlužichy zaujmou pestrobarevným vzhledem. , ...

Zvýšená péče v zimě i na jaře

Jednou z dalších výhod dlužich je jejich vysoká odolnost, a to i vůči mrazu. Nicméně drobnou úpravu v období nízkých teplot přece jenom vyžadují. „Dlužichy totiž mají ztlustlé stonky, které se rozrůstají těsně pod povrchem půdy, ale někdy vystupují i nad povrch půdy, a právě to je ta chvíle, kdy je vhodné rostlinu chránit. Postačí pár větví chvojí nebo vrstva mulče či listy,“ dává tipy k pěstování dlužich zahradní architektka Neckářová.

Vzhledem k tomu, že dlužichy se mohou pochlubit listy po celý rok, na jaře byste jim měli věnovat zvýšenou péči. Jakmile teploty stoupnou nahoru, odstraňte za pomoci zahradních nůžek veškeré staré a seschlé listy. Dejte si pozor, abyste v zápalu boje neodstřihli také nové rašící listy. Byla by to škoda, protože právě nové listy by po vašem zásahu měly být větší a zdravější.

Čím si vás dlužicha získá

Především svým vzhledem a pestrou paletou barev. Barevné spektrum, které vám dlužichy nabídnou, zahrnuje žlutou, zelenou, oranžovou či limetkovou. Nechybí ani odstíny modré nebo stříbrné. Výjimkou není ani květenství v bílé, růžové či ohnivě červené.

Nejčastěji pěstitelé sahají po dvou druzích dlužich s názvy dlužicha krvavá a dlužicha americká. Péče o ně je podobná, rozdíl však panuje v barvách, které vám tyto konkrétní druhy dlužich mohou nabídnout. Zatímco dlužicha americká se chlubí tmavými až bronzově červenými listy, dlužicha krvavá je charakteristická zelenými listy s bílou kresbou. Dařit se jí bude převážně poblíž vodních toků či vodních elementů v zahradě (například u zahradního jezírka).

Pro tvorbu podzimních dekorací jsou dlužichy kromě pestrobarevného vzhledu vhodné ještě z jednoho důvodu. Kvetou dlouhou dobu – nejčastěji mezi květnem a srpnem – a ve váze vám vydrží dělat parádu také nějaký ten čas.