Podpis tři hodiny před smrtí: Smlouva darovala dům i s pozemkem jednomu synovi. Zapomnělo se ale na důležitou podmínku

Darovat dům lze skutečně jen několik hodin před smrtí. Stačí, pokud stihne dárce podepsat darovací smlouvu, což je důležitá podmínka. Ačkoli vlastnické právo k nemovitosti přechází až zápisem do katastru, obdarovaný potomek může návrh na katastrální úřad podat sám i po smrti dárce. V každém případě se taková situace zřejmě nebude příliš zamlouvat jeho sourozencům. Co se tedy může následně dít? A jak se takový dar projeví v dědickém řízení?

Darování nemovitosti a důležitá podmínka

Vlastník věci s ní může zacházet v podstatě tak, jak se mu zlíbí. Může ji tedy darovat jednomu ze svých potomků těsně před smrtí. Klidně i několik hodin. Pokud jde o nemovitost, musí darování proběhnout písemnou formou. Vlastnické právo k nemovitosti při darování přechází ovšem až zápisem (vkladem) do katastru nemovitostí, nikoliv samotným podpisem smlouvy. Katastrální úřad přitom vyžaduje úředně ověřené podpisy (například na Czech POINTu, u notáře či advokáta). Pokud se na tuto důležitou podmínku zapomene a dárce zemře, převod vlastnictví vůbec neproběhne.

Napadení platnosti darovací smlouvy

Důvodem rozporování od sourozenců bývá především to, že je darovací smlouva neplatná, protože už dárce nemusel být v dobrém psychickém stavu. Dárce v době podpisu skutečně musí vědět, co dělá, a musí být svéprávný. Smlouva může být napadena ostatními dědici, pokud zkracuje jejich povinný díl, na který mají nárok takzvaní neopomenutelní dědicové, tedy především děti dárce. V praxi totiž může umírající člověk skutečně udělat krok, který vlastně původně dělat nechtěl.

„Co se, žel, skutečně občas stává: jeden z potomků ‚přesvědčí‘ umírajícího rodiče, který trpí např. Alzheimerovou chorobou, že mu má darovat nemovitost. Druhý sourozenec/sou­rozenci se to ovšem dozví až během pozůstalostního řízení. V takovém případě lze samozřejmě napadnout platnost darovací smlouvy. Neplatnost smlouvy lze žalovat i v případě, kdy mohl být dárce uveden v omyl či se ocitl pod psychickým nebo fyzickým nátlakem,“ vys­větluje Notářská komora České republiky (NK ČR).

Ideální je podpis darovací smlouvy u notáře či advokáta, což je důležité i kvůli úředně ověřeným podpisům , ...

Pokud však byla smlouva uzavřena platně, neobsahuje tedy formální nebo obsahové vady, musí být nepříčetnost dárce při podpisu prokázána. Demence se s největší pravděpodobností neobjevila v posledních hodinách života, je tedy potřeba důkaz, že dárce trpěl duševní poruchou. Podstatná je především zdravotní dokumentace. Hůře se ovšem prokazuje třeba nátlak. Pokud však umírající daruje nemovitost dítěti, s nímž se prokazatelně léta nestýkal, může to být celkem podezřelé.

Vliv darovací smlouvy na dědictví

V České republice platí, že dary před smrtí se počítají do dědictví. Zákon č. 89/2012 Sb., tedy občanský zákoník zná pojem započtení na dědický podíl, čemuž se říká rovněž kolace. K darování ovšem musí dojít v posledních třech letech, pokud zůstavitel v závěti neurčil jinak. Nepočítají se ale běžné dary jako vánoční dárky. Při dědickém řízení se zohledňují pouze takové dary, které svým rozsahem a hodnotou vybočují z běžného rámce rodinných zvyklostí. Jde tedy právě o nemovitosti, ale jedná se třeba i o případy, kdy rodiče darovali všechny peníze jen jednomu dítěti.

Jak to funguje v praxi? Matka darovala těsně před smrtí jednomu ze svých tří dětí dům s pozemkem v hodnotě 5 milionů korun. V pozůstalosti je hotovost ve výši 600 000 Kč. Každé dítě by tedy mělo obdržet 200 000 Kč. Jenže jedno z nich už dostalo výrazně dražší nemovitost. Ačkoli nemusí sourozencům nic platit, svůj díl nedostane. Dva další potomci tedy každý obdrží 300 000 Kč.