Dary před smrtí se počítají do dědictví. Většina lidí nezná pravidlo 3 let a zbytečně se nechá připravit o majetek

V praxi se to děje velice často. Rodiče se snaží rodinný majetek vypořádat za svého života a ne vždy jsou ke všem svým dětem štědří rovnocenně. Může se tak stát, že jeden ze sourozenců dostane hodnotný dar, jako je pozemek, byt či dům, a další sourozenci nedostanou nic. V Česku pak existuje přesvědčení, že to, co se darovalo za života, je již pro dědické řízení definitivně “ztraceno” a zbylá pozůstalost se rozdělí rovným dílem. Realita může být ale úplně odlišná.

Zákon myslí na spravedlnost

Tento hluboce zakořeněný omyl mnohdy připraví dědice o statisíce i miliony korun. Český občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.) využívá mechanismus, kterému se říká započtení na dědický podíl (také označovaný jako kolace). Pokud dědic ví, jak tento mechanismus funguje, může se u notáře bránit a svůj majetek chránit.

Základní myšlenkou dědického práva je, aby žádný z tzv. nepominutelných dědiců nebyl bez pádného důvodu krácen na svých právech. Mezi nepominutelné dědice patří v první řadě děti zůstavitele. Započtení na dědický podíl neslouží ale k tomu, aby se dary zpětně rušily či nějak zabavovaly, ale plní funkci jakéhosi přísnějšího matematického vyrovnání a umožňuje tak vnést do dědictví spravedlivější rozdělení majetku.

Mezi hodnotné dary patří například pozemek se zahrádkou. , ...

Magická hranice 3 let

Pokud jeden ze sourozenců inkasoval za života rodičů hodnotný majetek (dar) a druhý nikoliv, je podle zákona spravedlivé, aby z toho, co se po rodičích dědí, dostal více než ten druhý. Nejde ale o žádný automatický proces, který by za dědice třeba vyřešil stát. Je nutné se o svá práva hlásit aktivně a udělat pro to konkrétní kroky.

Klíčovým je v tomto tématu § 1660 občanského zákoníku. Ten jasně stanovuje, že do dědického podílu se automaticky započítává vše, co dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před smrtí (i přesto zde platí četné výjimky). Nepočítá se sem ale úplně všechno – například běžné dárky jako spotřebiče nebo slavnostní oběd zakoupený otcem se rozhodně nepočítají. Zpravidla jde o převody nemovitostí, jako jsou byty, domy, chaty, garáže či pozemky, dary ve formě velkých finančních částek, cenné movité věci nebo převedení obchodního podílu ve firmě.

Jak se to počítá

Představme si situaci, kdy otec své dceři před smrtí daruje byt v hodnotě 4 milionů korun. Když pak zemře, zanechá po sobě úspory ve výši 2 milionů korun. Dědictví se pak bude dělit mezi dva sourozence. V praxi se tedy sečtou obě účetní hodnoty majetku, celkově se jedná o 6 milionů korun. Po rozdělení mezi dva sourozence by na každého měla připadnout hodnota 3 milionů korun. Protože otec své dceři daroval byt v hodnotě 4 milionů korun a tato hodnota převyšuje 3 miliony, z úspor tak již nic dědit nebude. Zbylé dva miliony korun pak dostane druhý ze sourozenců, který byt nedostal. 

Obdarovaný ale nemusí mít obavy, protože o svůj majetek již nemůže přijít. Započtení na dědický podíl nezakládá povinnost cokoliv vracet nebo doplácet ze svého. Zároveň je zajímavé také zmínit to, že při započtení na dědický podíl se počítá hodnota věci v době, kdy byla obdarovanému odevzdána. Zhodnocení majetku se tak v průběhu let ignoruje.

Dědictví může zničit rodinné vztahy. , ...

Nečekejte, ozvat se musíte sami

Notář, který vyřizuje pozůstalost, funguje v roli takového soudního komisaře. Jeho hlavním úkolem je zjistit rozsah majetku zesnulého přesně ke dni jeho úmrtí. Nemá ovšem žádnou povinnost ze své vlastní iniciativy pátrat v registrech, komu a co rodič před smrtí daroval.

Důkazní břemeno tak leží na dědici. Je nutné notáře aktivně upozornit a požadovat tzv. provedení zápočtu. To lze doložit například historií převodů z katastru nemovitostí nebo výpisy z bankovního účtu zesnulého. Ty si notář může vyžádat od banky oficiální cestou. Znalost pravidla 3 let a institutu kolace může ušetřit rodinné křivdy a pomoci tak spravedlivě rozdělit dědictví.