Většina radiátorů po létě topí jen dole a nahoře jsou stále studené. Není třeba volat instalatéra, opravu zvládnete sami za pár minut

Otopná soustava nemusí být po letní odstávce v úplně ideální kondici. Měsíce nečinnosti, kolísání teplot a chemické procesy uvnitř potrubí způsobují jevy, které plynulou distribuci tepla narušují. Navíc zavzdušněný radiátor může prodražit celou topnou sezónu a výrazně snížit schopnost radiátoru vyhřát prostor až o několik desítek procent.

Proč se radiátor zavzdušní

Mnoho lidí se domnívá, že se vzduch do uzavřeného topného systému dostane pouze nějakou netěsností. Jenže realita ukazuje, že většina plynů v otopné soustavě vzniká přímo uvnitř. Voda používaná v topných systémech přirozeně obsahuje rozpuštěné plyny, jako jsou kyslík nebo dusík. Při změnách teploty a tlaku, což se děje především v létě, se při podzimním spuštění čerpadel plyny uvolní ve formě drobných bublinek. Dalším faktorem je také chemická reakce, protože v ocelových rozvodech dochází k mírné korozi a při ní se uvolňují další plyny.

Všechny plyny v soustavě jsou lehčí než voda a logicky tak stoupají do nejvyšších bodů otopné soustavy. V praxi pak pronikají do horních pater budov nebo do vrchních částí samotných radiátorů. Vzduchová kapsa v horní části radiátoru funguje jako dokonalý izolant. Brání horké vodě naplnit celý objem tělesa, a proto radiátor topí jen dole a nahoře je studený. Pokud je radiátor přesně v takovém stavu, je velmi pravděpodobné, že jde o zavzdušnění. V opačném případě, kdyby byl radiátor horký nahoře a studený dole, mohlo by se jednat o přítomnost kalu v tělese a v takovém případě je nutné radiátor propláchnout.

Nezapomeňte na hadřík nebo kelímek na vodu. , ...

Co říkají čísla

Zavzdušněný radiátor není jen otázkou diskomfortu a nižší účinnosti, ale jde hlavně o výrazného žrouta peněz. Vzduch v systému může snížit tepelný výkon radiátoru o 15 až 20 %. Odborníci také poukazují na to, že vzduchové bubliny v oběhu zvyšují hydraulický odpor a oběhové čerpadlo kotle musí vyvinout vyšší výkon. To může zvýšit spotřebu elektřiny až o 10 %. Žádoucí není ani kyslík v systému, který urychluje korozi ocelových prvků. Dlouhodobě zavzdušněný systém má až o třetinu kratší životnost.

Při současných cenách energií může jeden silně zavzdušněný radiátor v místnosti prodražit roční účet za vytápění klidně o tisíc korun. Termostatická hlavice reaguje na nižší teplotu v místnosti a zůstává otevřená, zatímco kotel běží na plný výkon. V případě rodinného domu a většího počtu zavzdušněných radiátorů může jít o výrazně vyšší výdaje za energie, což pocítí rodinný rozpočet. Přitom řešení je velice snadné a zvládne jej svépomocí téměř každý.

Jak na správné odvzdušnění

Odvzdušnění radiátoru zní jako úplně banální věc. Stačí přece povolit ventil a vypustit vzduch. Pro správný výsledek je však vhodné dodržet několik jednoduchých kroků. Přibližně půl hodiny před samotným úkonem je vhodné zapnout topení na maximum. Ohřátá voda ztratí schopnost vázat zbytky rozpuštěných plynů a bubliny se shluknou nahoře. Těsně před odvzdušněním je nutné uzavřít termostatickou hlavici a dát ji na nulu nebo vločku. Tím se zastaví proudění vody a vzduch se bezpečně usadí přímo pod odvzdušňovacím ventilem. Plochým šroubovákem se otočí ventilem na boku radiátoru a pod ventil je vhodné dát kelímek na zachycení vody.

Nejprve je slyšet ucházející vzduch, a jakmile začne téct pramínek čisté vody bez bublání a prskání, ventil je nutné pevně, ale s citem, uzavřít. Poté je možné termostatickou hlavici nastavit na požadovanou teplotu. Do 15 minut by měl radiátor topit plnohodnotně po celé ploše. V případě odvzdušnění v bytovém či panelovém domě je nutná spolupráce všech obyvatel. Obyvatelé nižších pater by měli termostatické hlavice otevřít na maximum. Tím se umožní vzduchu vystoupat až nahoru, kde je odvzdušněna celá větev. Pro zvýšení efektivity je dobré také radiátory otřít od prachu, důkladně vyčistit a především odstranit z jejich blízkosti jakékoliv věci, aby mohl vzduch volně proudit a ohřát místnost.