Zákaznice na prodejně viděla, jak se vyhazují pytle neprodaného jídla. Zaměstnanci popsali, proč ho obchody nedávají potřebným

V říjnu 2026 popsala zákaznice na diskuzním fóru, jak v obchodě viděla večer vyhazovat celé pytle pečiva. Ptala se, proč obchody jídlo neposílají například potravinovým bankám. Podle jedné z diskutujících odváží neprodané zboží z pekárny každý večer firma. Kam ho vozí, prý zaměstnanci nevědí.

Další diskutující, bývalá prodavačka v supermarketu, vzpomínala, jak si personál dřív mohl neprodané pečivo před zavíračkou koupit se slevou 70 %. To se děje místy i teď. To pak ale vedení zrušilo, protože podle ní někteří pekaři schválně pekli navíc a schovávali pečivo vzadu jako neprodané.

Diskuze ale ukazuje jen jednu stranu. Potravinové banky, tedy neziskové sklady, které jídlo od obchodů svážejí a předávají charitám, azylovým domům a rodinám v nouzi, mají za sebou rekordní rok. Podle výroční zprávy České federace potravinových bank rozdaly banky v roce 2025 celkem 17 400 tun potravin a drogerie a pomohly zhruba 430 tisícům lidí. Víc než polovina darovaného jídla pocházela právě z obchodních řetězců. Od doby, kdy začala platit zákonná povinnost část potravin darovat, se objem zachráněného jídla zvýšil více než čtyřnásobně.

Darovat se musí jen něco

Od roku 2018 musí prodejny s plochou nad 400 m² bezplatně předat neziskovým organizacím potraviny, které jsou ještě bezpečné, ale už nesplňují požadavky zákona. Většinou jde o zboží s poškozeným obalem nebo chybou v označení. Pokud je obchody nedarují, hrozí jim pokuta až 10 milionů korun. Menší obchody darovat nemusí, ale můžou.

Roli hraje i datum na obalu. Potraviny po datu minimální trvanlivosti může obchod prodávat, pokud jsou bezpečné. Musí je označit a umístit odděleně. Trvanlivé zboží po tomto datu mohou banky převzít ještě do tří měsíců. Naopak zboží s nápisem „spotřebujte do“ po uplynutí tohoto data nesmí obchod prodat ani darovat. „Za bezpečnost nabízených potravin vždy ručí prodejce,“ upozorňuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Potravinová pomoc se do tašek balí hlavně z trvanlivého zboží , ...

Čerstvé pečivo má krátkou lhůtu

Podle zásad, na kterých se obchodníci dohodli s bankami, musí potravinová banka čerstvé pečivo vyzvednout do jednoho pracovního dne. Chlazené balené zboží pak musí banka převzít nejpozději 24 hodin před koncem data použitelnosti. Mezi nejrizikovější potraviny pak patří plněné pečivo, zákusky a lahůdky, které se bez zvláštní dohody nedarují. „Pro potraviny jezdíme ráno i večer, prodlužujeme jejich spotřebu zmrazováním,“ popisuje předseda federace Aleš Slavíček.

Jedna z diskutujících popsala, jak jezdí pro potravinovou pomoc pro klienty své organizace. Z Albertu, který je podle federace největším dárcem, odváží jogurty, saláty, maso i sýry, kterým ještě ten den nebo následující den končí doba použitelnosti. Takový systém ale nefunguje všude a vždy. V Česku je jen 15 regionálních potravinových bank. V menších městech proto záleží na tom, jestli tam působí partnerská organizace s autem a skladem. Kde se pro jídlo nikdo nedostaví, tam si obchod musí poradit jinak.

Kam jde zbytek jídla

Část neprodaného pečiva, ovoce a zeleniny může jít zvířatům. Podle unijních předpisů je pečivo jako krmivo málo rizikové, pokud nepřišlo do styku se syrovým masem, vejci nebo rybami. Staré pečivo od obchodů berou například i myslivci, ale i ti mají svá pravidla: pečivo nesmí být plesnivé, slazené ani plněné. „Pečivo musí být vždy dobře usušené, nesmí být čerstvé,“ upozorňuje mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Andrea Güttlerová. Na takové pomoci se pak podílejí i občané: jedna žena odebírá pečivo ze dvou malých obchodů, suší ho a pak vozí na farmu. Bývalá pracovnice zoo zase popsala, jak zahrada brala od jednoho supermarketu ovoce a zeleninu, které už obchod nedokázal prodat.

Co se ale lidem ani zvířatům nehodí, končí často v bioplynové stanici. Ta biologický odpad zpracuje na bioplyn, z něhož se pak vyrábí elektřina a teplo. Zbytek po zpracování odpadu slouží jako hnojivo. Jídlo se tak sice nezachrání, ale aspoň neskončí na skládce. Obchody přitom podle Eurostatu tvoří jen zhruba 8 % potravinového odpadu v EU, víc než polovina vzniká hlavně v domácnostech.