Češi před zimou zavírají okna na doraz a myslí si, že šetří. V některých bytech tím ale zadělávají na mnohem dražší problém

Ačkoliv v souvislosti se zimními měsíci se často mluví spíše o plynových kotlích a moderních způsobech zateplení, jedna oblast zůstává upozaděna. Správné větrání je přitom naprosto zásadní, protože jinak riskujete zdravotní komplikace i to, že vám byt začne plesnivět. A jelikož u starších bytů nebylo situaci téměř vůbec potřeba řešit, mnoho lidí o důležitosti větrání vůbec neví.

Proč nestačí okna nechat zavřená?

Na první pohled působí naprosto logicky, že otevřené okno znamená únik tepla z místností ven, a tedy také vyšší účet za plyn nebo elektřinu. A v zi­mě, kdy jsou náklady na energie už tak velmi vysoké, působí každá minuta otevřeného okna jako zbytečné plýtvání. Problém je v tom, že moderní zateplené byty s plastovými okny se chovají úplně jinak než klasické cihlové domy s dřevěnými okny a netěsnícími spárami. Zejména starší lidé totiž byli zvyklí, že v zimě je potřeba větrat naprosto minimálně. 

Moderní zateplení je však výrazně účinnější a bez správného větrání bude v bytě neustále narůstat vlhkost, i když v něm nic neděláte. Dospělý člověk dokáže během jedné noci jen samotným dýcháním a pocením vyprodukovat klidně i půl litru vody. K tomu se přidává pára z vaření, sprchování, sušení prádla nebo umývání nádobí. A aby toho nebylo málo, významným zdrojem vlhkosti mohou být i pokojové květiny nebo akvária. 

A zatímco ve zmíněných starých domech tato vlhkost dokázala odcházet netěsnícími spárami, prasklinami a mezerami kolem oken, v moderním zatepleném bytě vlhkost prakticky nemá kudy uniknout. A pokud okna zůstávají celý den zavřená, vlhkost se hromadí uvnitř. 

Proč se rosí okna a vzniká plíseň? 

Klíčovým fyzikálním principem, který stojí za rosením oken a vznikem plísní, je tzv. rosný bod. Vzduch pojme jen určité množství vodní páry – a čím chladnější je, tím méně. Když teplý a vlhký vzduch narazí na chladný povrch, jako jsou okenní skla, rohy obvodových stěn nebo plocha za skříní přiraženou ke zdi, ochladí se pod tzv. rosný bod a přebytečná pára se sráží do kapek. Samotné rosení oken není závadou. Problém nastává až ve chvíli, kdy se intenzita nebo četnost rosení dramaticky zvyšuje. V důsledku toho vzniká napříč bytem plíseň, které se budete poměrně obtížně zbavovat.  

Jak správně větrat a topit?

Mít v zimě okna otevřená celý den a do toho topit může vyjít pěkně draho. Naštěstí to není třeba – a dokonce ani žádoucí. Ideální je totiž nárazové větrání po dobu 5–10 minut s tím, že tento cyklus zopakujete 3–4× denně. Okna otevřete dokořán, ideálně na protilehlých stranách bytu, aby vznikl průvan. Vzduch se tak vymění během chviličky, ale stěny, podlahy a nábytek nestačí vychladnout. 

Odborníci se shodují, že nejlepší je větrat ráno po probuzení, po vaření či sprchování a před spaním, což pomůže s lepším spánkem. Co se týká topení, nejlepší je udržovat stálou mírnou teplotu někde mezi 19–21 °C v celém bytě. V noci pak můžete topení o pár stupňů snížit tak, aby se vám příjemně spalo. Důležité je rovněž topit ve všech místnostech rovnoměrně – pokud byste přestali topit tam, kde netrávíte tolik času, v daných místech bude kondenzovat vlhkost, což může způsobit rozvoj plísní. 

Pokud máte v bytě problémy s plísní, není od věci si koupit základní vlhkoměr, který stojí pár set korun a dá vám velmi dobrý přehled o tom, jaká je aktuální vlhkost ve vašem bytě. Nábytek nechávejte alespoň 10 cm od obvodových zdí, aby za ním mohl dostatečně cirkulovat vzduch a zdi neplesnivěly. Při vaření vždy používejte pokličku a zapínejte digestoř, abyste se vyhnuli nadbytečnému vzniku páry. 

Nedostatečné větrání a podchlazení zdí vedou k rychlému rozvoji černých map, které ohrožují zdraví. , ...

Jak to zvládli ostatní? 

Plíseň trápí celou řadu domácností a není ničím neobvyklým. Lidé v internetových diskuzích se shodují na tom, že velmi dobrou investicí jsou v takovém případě pohlcovače vlhkosti, které dokáží určité množství přebytečné vlhkosti ze vzduchu snížit a pomáhají tak plísním předcházet. 

„Tehdy jsme to řešili v první řadě samozřejmě postřikem Sava, na likvidaci té „zeleně“, ale pak hned právě nákupem odvlhčovače plus jsme začali všechny místnosti (i ty nepoužívané) temperovat, na přímotopy se pořídil časovací systém, aby se udržovala alespoň trochu stálá teplota v celém bytě. Po ránu a před spaním vždy pořádně nárazové větrání, žádné ventilačky, prostě okna dokořán na pár minut všude. První měsíc jel odvlhčovač nonstop, jen se přesouval z místnosti do místnosti, vlhkost i přes 90 procent a denně to vysálo i 15–20 litrů vody. Po roce plíseň dávno pryč, vlhkost v bytě kolem 50–60 %,“ říká uživatelka Jíťa V. v jedné z diskuzí na portálu Modrý koník. 

„Nám nejvíce pomohlo, že jsme vymalovali antimykotickým nátěrem a zatím už druhá zima ani ťuk a to jsme měli okna obsypané plísní furt. Hodně větrám, okna otírám,“ prozradila svůj trik další z diskutujících. 

Ačkoliv tedy každému pomohlo něco trošku jiného, určitě je na místě přes zimu změnit větrací návyky, pořídit odvlhčovač či zvážit antimykotický nátěr. Zavírat okna na doraz je však nejrychlejší cestou k plísním, které budou stát desetitisíce korun a navíc ohrozí zdraví celé rodiny.