Vyvýšené záhony jsou na podzim noční můrou zahrádkářů. Kdo je nepřipraví na zimu, na jaře zapláče

Během první i druhé sezony ztrácí vyvýšené záhony svůj objem. Jejich náplň totiž postupně slehává, jak se na dně a uprostřed rozkládá organický materiál. Podle webu Hnojík.cz se propadne až o 30 %. Jiný zdroj, COMPO, uvádí propad až 20 centimetrů ročně (to je 4 až 6 kbelíků zeminy), a proto se doporučuje horní vrstvu každé jaro nebo podzim doplňovat. Spolu s objemem totiž mizí i živiny, které v záhonu byly. Pokud se tato ztráta na podzim nedožene, je nutné záhon na jaře nejprve dohnojit, jinak pak semena hůř klíčí a rostliny pomaleji rostou.

Jak záhon správně vyčistit a připravit

Nejdříve záhon zbavte plevele, a to i s kořeny, jinak se plevel vrátí. Na to se skvěle hodí ploché motyčky nebo malé rýče, které zapíchnete do hloubky kolem 10 cm a plevel i s kořenovým systémem vytáhnete. Vyplenou plochu se navíc vyplatí přikrýt tenkou vrstvou mulče nebo posekané trávy.

Po vypletí je na řadě zapracování hnojiva do svrchní vrstvy půdy, zhruba do 10 cm hloubky, aby se půda lehce provzdušnila a rozvíjející se kořeny se dostaly až k živinám. Pokud do záhonu plánujete ještě letos vysít ozimou zeleninu, využijte právě tuto chvíli: půda je čerstvě prokypřená a hnojivo se do ní vsákne ještě před výsevem.

Ozimé druhy totiž fungují jinak než klasická jarní výsadba: buď je jako malé rostlinky vysadíte už teď a ony přes zimu pomalu zakořeňují, nebo zasejete semínka, která v půdě přečká mráz a vyklíčí s prvním oteplením. Díky tomu jste na jaře napřed. Nakonec záhon důkladně prolijte vodou, a to opravdu vydatně, klidně několikrát po sobě.

Čím záhon dohnojit

Hnojivo si zvolíte podle toho, co plánujete na podzim vysadit a co máte zrovna po ruce. Český zahrádkářský svaz pro podzimní zahnojení prázdných záhonů doporučuje dávku 30 až 50 kg hnoje na 10 m². Hnůj by se podle něho neměl nechávat příliš dlouho ležet na povrchu, protože tím ztrácí účinnost a ničí se jeho příznivá mikroflóra. A proto mnozí zahrádkáři dávají přednost kompostu, u kterého nehrozí popálení kořínků jako u čerstvého hnoje.

Alternativou je zelené hnojení. Jde o osetí prázdného záhonu rychle rostoucími rostlinami, například peluškou nebo jetelem, které se po pár týdnech i s kořeny zapracují zpět do půdy. Samy tak dodají organickou hmotu, aniž byste museli použít hnojivo. Zkušený zahrádkář František Kučera z Brna ho vysévá od konce léta až do podzimu a popisuje, že mu zatím vždy fungovalo. Aby rostliny pro zelené hnojení stihly do zimy vytvořit dostatek hmoty, je potřeba je vysít nejpozději do konce září.

Co na podzim ještě vysázet

Pokud vám po sklizni zbyl ještě volný prostor, nemusí zůstat prázdný: existuje celá řada druhů, které vyraší i na podzim. Nejrychlejší volbou je rukola, u které první lístky sklízíte už za tři až čtyři týdny. Podobně rychle roste i polníček, jehož pěstování do sklizně trvá 8 až 12 týdnů a lépe se mu daří pod fólií nebo textilií.

Rukola patří mezi nejrychlejší podzimní volby , ...

Komu nevadí sklízet ještě později, může vysít zimní špenát. Ten se zaseje v září a sklízí se v březnu, protože umí přezimovat. Ozimý česnek a cibule se sázejí zase od konce září do listopadu a na jaře vyrážejí jako úplně první. A pokud už nemáte čas na klasickou zeleninu, zkuste hořčici, svazenku nebo vikev.

Když nic nezasadíte

Pokud plocha zůstane bez porostu až do jara, holá půda rychleji vysychá a vyplavují se z ní živiny. Zároveň poskytuje prostor plevelu, který na jaře vyroste dřív než vysazené rostliny. Zelené hnojení nebo rychlá listová zelenina tomu dokážou zabránit, protože drží půdu pohromadě a plevelu tak nedají prostor.

Výsledek této podzimní přípravy se ukáže až za pár měsíců. Záhon s doplněnou zeminou, dostatkem živin a bez vrstvy plevele bude na jaře připravený k výsevu v podstatě okamžitě. Místo týdnů věnovaných dohnojování a pletí budete mít čas na své první sazenice.