Dříve se pozemky vyměřovaly „od oka“ a dnes se sousedé přou o metry kolem plotu v hodnotě stovek tisíc

Cena půdy v Česku setrvale a strmě roste. Metr čtvereční, nad kterým by naši předkové jen mávli rukou, může mít v dnešní době hodnotu tisíců až desetitisíců korun. Když pak majitel zjistí, že sousedův plot stojí o půl metru blíže k domu, než by podle mapy měl, nejedná se o malichernost, ale může jít také o majetek v hodnotě až několika stovek tisíc korun. Přitom k nepřesnostem nemuselo dojít záměrně. Často jde o historické dědictví, které se s parcelou táhne desítky let. Dnešní moderní metody pak takové historické křivdy dokážou napravit a hranice pozemků stanovit velice přesně.

Sáhy a lokty jsou již minulostí

Základy dnešního katastru nemovitostí hledejme již v první polovině 19. století. V letech 1826 až 1843 vznikal na území tehdejšího Rakouského císařství tzv. stabilní katastr. Jeho primárním cílem byl spravedlivější výběr pozemkové daně. Tehdejší měřiči odváděli na svou dobu velmi přesnou práci. Měřilo se pomocí relativně primitivní techniky a vzdálenosti se udávaly v rakouských sázích (1 sáh je necelých 1,9 metru). Hranice v terénu se pak označovaly často přírodními útvary, obvykle stromy, potoky nebo hromadami kamení. Měřiči procházeli krajinou a mapovali terén do sáhových map. Přestože šlo o obrovský technický pokrok, měření mělo logicky své limity, a to zejména v členitém terénu, kde mohla odchylka činit i několik metrů.

Další zmatek do evidence vneslo období po druhé světové válce. Během kolektivizace v éře socialismu se meze rozorávaly a pozemky se scelovaly do obřích lánů. Hranice drobných pozemků přestaly být v terénu viditelné a evidence vlastnických práv byla odsunuta na vedlejší kolej. Mnoho dnešních sporů pramení právě z toho, že hranice pozemků se po změně poměrů v některých případech obnovovaly podle dřívějšího užívání či místních znalostí.

Dnešní technologie umožňují změřit pozemek na centimetry přesně. , ...

Přesnost na centimetry

Zatímco naši dědové spoléhali na krok a dobrý odhad, dnešní geodeti vstupují na pozemek se skutečně pokročilou a přesnou technikou. Klasické měřicí pásmo nahradily opticko-elektronické přístroje měřící úhly a vzdálenosti pomocí laseru a GNSS přijímače, které využívají přesné satelitní navigační systémy. Moderní technologie umožňují geodetům určovat polohu bodů s velmi vysokou přesností. Samotná přesnost vytyčení vlastnické hranice však závisí také na kvalitě a přesnosti údajů vedených v katastru nemovitostí.

Pokud pozemek majitele nebyl desítky let geodeticky zaměřen, mohou hranice pozemku vycházet ze starých digitalizovaných dat. Když pak geodet přijde na pozemek a nově přeměří hranice a velikost, může se stát, že skutečný stav v terénu se může od zákresu v katastrální mapě lišit i o několik metrů. Často se tak v praxi stává, že geodet zjistí, že například sousedův plot zasahuje sice jen o 30 centimetrů na pozemek vlastníka, ale při delší hranici pozemku může jít v součtu až o desítky metrů čtverečních. V některých lukrativních lokalitách pak takový rozdíl může dělat i stovky tisíc korun. Některé takové spory proto končí až u soudu.

Jak řešit nepřesnost

V některých případech shoda nenastane a pak na řadu přichází mimosoudní jednání (nebo: pokus o dohodu). Primárně je dobré se snažit situaci vyřešit bez soudu, protože je to zdlouhavé a nákladné. Není-li možné jinak, je nutné se obrátit na soud se žalobou na určení hranice pozemku. Soud si přizve znalce z oboru geodézie a situaci vyřeší. Často se ale jedná o časově, finančně i psychicky náročnou situaci a celkové náklady mohou převýšit i hodnotu sporných metrů pozemku.